Dánské parlamentní volby vyhráli opoziční sociální demokraté předsedkyně Mette Frederiksenové. Jednačtyřicetiletá politička by se mohla stát nejmladší předsedkyní vlády v historii státu. Současný premiér Lars Lökke Rasmussen už podal rezignaci. Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana. Dánsko je po Švédsku a Finsku za poslední rok už třetí severskou zemí, kde se voliči přiklonili k levici.
Sociální demokraté dostali 25,9 procenta hlasů, Rasmussenova středopravicová liberální strana Venstre skončila druhá (23,4 procenta). Premiér již uznal prohru. „Měli jsme fantastické volby, vláda se ale změní,“ řekl svým příznivcům. Liberálové v Dánsku dominovali 14 z posledních 18 let, připomíná BBC.
Dánská lidová strana zřejmě doplatila na podporu vlády
Velké volební ztráty zaznamenala protiimigrační Dánská lidová strana, která Rasmussenovu menšinovou vládu podporovala. Po slabém výsledku v nedávných volbách do Evropského parlamentu jí nyní svůj hlas odevzdalo pouze 8,7 procenta voličů, což je obrovský pokles oproti volbám v roce 2015, v nichž strana získala přes 21 procent.
Jde o nejhorší výsledek strany od roku 1998. „Neopustím loď uprostřed bouře, beru na sebe odpovědnost, abych posunul stranu znovu vpřed,“ prohlásil lídr Kristian Thulesen Dahl.
Dánskou lidovou stranu oslabil mimo jiné zákon o konfiskaci majetku migrantů na financování jejich pobytu, který podpořila většina velkých stran, a to navzdory kritikům, kteří připomínali okrádání Židů nacisty za druhé světové války.
Sociální demokraté budou mít s dalšími čtyřmi levostředovými politickými uskupeními těsnou většinu 91 křesel ve 179členném parlamentu. Premiérův liberálně-pravicový blok získal mandátů 75. Volební účast byla vysoká (84,5 procenta).
„Je to historicky velké vítězství,“ prohlásila po zveřejnění výsledků pravděpodobná příští premiérka Frederiksenová. Podle agentury DPA se nejspíše nyní pokusí vytvořit menšinovou vládu, jež se bude opírat o podporu levicových stran, s nimiž se sociální demokraté shodují na většině témat. V otázce migrace, kde jednačtyřicetiletá Frederiksenová zastává přísnější postoje, bude vláda pravděpodobně hledat podporu i na pravici.
Levice chce omezit přistěhovalectví
Předvolební kampani dominovala témata migrace, sociálního zabezpečení a klimatických změn. Podle únorového Gallupova ústavu si 57 procent Dánů, myslí, že prioritou nového kabinetu by měl být boj s globálním oteplováním. Přesvědčeno je o tom 69 procent mladých mezi 18 a 35 lety. „Myslím si, že klima je to nejdůležitější, takže pro to jsem volila,“ uvedla devětadvacetiletá Amalie Falcková-Schmidtová.
Dánové volili v době, kdy je ekonomika na vzestupu a nezaměstnanost naopak na minimu. Sociální demokraté si přízeň lidí získali sliby zvýšit sociální výdaje a omezit přistěhovalectví s cílem ochránit sociální systém a integrovat ty migranty, kteří do Dánska přišli v minulých letech.
Sociální demokraté minulý rok pod vedením Frederiksenové dokonce navrhli posílat žadatele o azyl do zvláštních táborů na severu Afriky, a to do doby, než by úřady vyřídily jejich žádost.
Dánsko v roce 2015 patřilo s 21 tisíci žadateli o azyl k zemím, kam přišlo nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. V důsledku zpřísnění dánských přistěhovaleckých zákonů počet žadatelů o azyl v zemi od té doby výrazně klesl a v roce 2017 dosáhl pouhých 3500.
Předchozí vlády v reakci na stárnutí populace prosadily nepopulární opatření v podobě postupného zvýšení důchodového věku ze stávajících 65 na celosvětově rekordních 73 let a zkrátily dobu vyplácení podpory v nezaměstnanosti ze čtyř na dva roky.
Sociálnědemokratická strana slibuje, že tento trend zastaví. Lidem, kteří pracovali více než 40 let, chce například umožnit dřívější odchod do důchodu.
Končící premiér Rasmussen považuje vize Frederiksenové za nerealistické. „Vláda sociálních demokratů absolutně závislá na podpoře dánských levicových stran bude mít za následek úplně jinou ekonomickou politiku. Nepovede k prosperitě a růstu, Dánsko se stane chudším, a ne bohatším,“ varoval.
