Sněmovna reprezentantů schválila vyšší dluhový strop, USA by se mohly vyhnout platební neschopnosti

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý místního času schválila zákon, který vládě prodlužuje možnost půjčovat si finanční prostředky. Minulý týden normu odsouhlasil Senát a podepsat ji musí ještě prezident Joe Biden, informovala agentura AP, podle níž by se tak Spojeným státům mělo podařit vyhnout platební neschopnosti.

Federální ministerstvo financí v posledních týdnech varovalo, že bez zásahu Kongresu vláda někdy během tohoto měsíce přestane být schopna splácet své dluhy. Ministryně financí Janet Yellenová později specifikovala, že k této bezprecedentní události s katastrofálními následky by došlo 18. října, tedy příští pondělí.

Kongres nakonec zakročil a podle agentury AP se počítá s navýšením dluhového limitu o zhruba 480 miliard dolarů, což má podle ministerstva financí vystačit do 3. prosince. Příslušný návrh schválila Sněmovna reprezentantů poměrem 219 ku 206 hlasům, přičemž jej nepodpořil žádný kongresman Republikánské strany.

„Co máte proti naší vlastní ekonomice? Protože tahle pohroma nepředstavitelných rozměrů by mohla mít následky přes sto let,“ řekla před hlasováním republikánům šéfka demokraty ovládané sněmovny Nancy Pelosiová. „To vám na tom nezáleží?“, pokračovala. Republikáni svůj odpor opírají o nesouhlas s výdajovými plány demokratů a prezidenta Bidena.

Neshody nejsou neobyklé

Neshody ohledně dluhového stropu, což je limit, do kterého si vláda může půjčovat, nejsou v USA neobvyklé. Současný spor mezi republikány a demokraty však zahýbal finančními trhy. Panovaly totiž obavy, že USA nebudou schopny splácet své finanční závazky, což by mělo katastrofální následky.

Spojené státy mají dlouhodobě větší státní výdaje než příjmy, a musí si proto půjčovat peníze na pokrytí všech svých nákladů. Dluhový strop je zákonný limit stanovující, jakou maximální částku může vláda dlužit. Pokud by limit zákonodárci nezvedli, nemohly by USA například splácet svoje dluhy či vyplácet důchody a platy pro příslušníky americké armády.

V minulosti bylo zvyšování limitu zpravidla rutinní záležitostí, od roku 1960 byl dluhový limit zvýšen či zrušen téměř osmdesátkrát. Za vlády prezidenta Donalda Trumpa byl zrušen třikrát.

Kvůli aktuálnímu problému demokraté původně navrhovali na více než rok pozastavit platnost stropu, tento plán ale zablokovali republikáni v Senátu. Část z nich nakonec upustila od obstrukcí a souhlasila s krátkodobým opatřením. Republikánský senátní lídr Mitch McConnell nicméně záhy avizoval, že takovýto scénář se už nebude opakovat a že další intervenci budou muset demokraté prosadit vlastními silami skrze časově náročnější rozpočtovou proceduru.

Deník The New York Times poznamenává, že odpor proti zvyšování stropu v podání strany, která nedrží Bílý dům, není neobvyklým jevem. „Republikáni ale letos v tomto směru dosáhli nových výšin, když demokratům aktivně bránili i ve snaze uspořádat v rámci běžné procedury hlasování o příslušném návrhu,“ píše list.

Schválení krátkodobého řešení znamená, že Kongres musí do dvou měsíců najít odpověď na dvě zásadní ekonomické otázky. Kromě toho, že běží nová lhůta ohledně dluhového stropu, je 3. prosinec také termínem, kdy vyprší dočasný rozpočet schválený na konci září. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 4 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
před 12 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 33 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 36 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 40 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...