Slzný plyn a zavřené školy: Masivní protesty v Thajsku neberou konce

Bangkok - Thajsko vydalo zatykač na vůdce protivládních protestů Suthepa Thaugsubana. Viní ho z podněcování ke vzpouře. Několik tisíc protivládních demonstrantů se v Bangkoku pokusilo strhnout betonové bariéry, které chrání strategické budovy ve vládní čtvrti. Proti demonstrujícím použila policie slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Při víkendových střetech při protestech zemřeli tři demonstranti, zraněných je zhruba 120 lidí. V zemi nyní probíhá jednodenní stávka. Z bezpečnostních důvodů zůstává zavřená řada škol a univerzit.

Kolem klíčových vládních budov a policejní centrály to podle agentur vypadá jako během občanské války a na místě vládne chaos. Naopak v hotelích a obchodních střediscích je relativně klid. Vládní čtvrť se nachází jen asi dva kilometry severně od královského paláce - jedné z největších turistických atrakcí v metropoli.

V Bangkoku se už týden konají manifestace s cílem svrhnout vládu Jinglak Šinavatrové. Teprve v sobotu ale došlo i na střety mezi jejími stoupenci a odpůrci. Thajská policie se pak poprvé rozhodla použít slzný plyn v neděli.

Reuters označuje demonstranty za příslušníky městské střední třídy a roajalistické elity, zatímco stoupence vlády za převážně chudé venkovany. Podle AFP tvoří demonstranty různorodá aliance konzervativní buržoazie a politické skupinky extremistických roajalistů, kteří nenávidí premiérčina bratra.

Soud už schválil zatykač na lídra protestů Thaugsubana. V případě odsouzení za vyvolání nepokojů by mu hrozil doživotní trest nebo dokonce trest smrti. První zatykač na opozičního lídra byl vydán už minulý týden. Thaugsuban ale od té doby několikrát vystupoval na veřejnosti a policie proti němu nezakročila.

České ministerstvo zahraničních věcí (MZV) už doporučilo českým občanům, aby se oblastem demonstrací vyhnuli. „Dá se předpokládat, že protestní demonstrace potrvají minimálně do konce listopadu a může je doprovázet násilí,“ píše ministerstvo zahraničí na svém webu. Češi by podle něj měli sledovat místní média a dbát pokynů bezpečnostních složek. A v žádném případě se protestů neúčastnit. Více na webu MZV.

Thajci se obávají vlivu premiérčina bratra

Demonstranti tvrdí, že Šinavatrová je ve skutečnosti jen prodlouženou rukou svého sourozence - expremiéra Tchaksina Šinavatry. Ten po svržení žije od roku 2008 v zahraničí, aby unikl stíhání pro zneužití moci. Premiérka obvinění odmítá. Protivládní demonstrace, které začaly v menší míře minulý měsíc, vyvolal návrh zákona o politické amnestii, jenž by mohl dovolit beztrestný návrat Šinavatry do vlasti.

Šinavatrová je první premiérka v dějinách Thajska. V červenci 2011 získala podporu více než poloviny zákonodárců. Už tehdy se spekulovalo, že díky vítězství rodinného příslušníka by se mohl do země z exilu vrátit expremiér Šinavatra. V roce 2006 ho svrhl puč, v nepřítomnosti pak dostal dva roky vězení za zneužití pravomocí a soud mu navíc vystavil zákaz činnosti v politice. Jeho příznivci pak dlouho sváděli v ulicích Bangkoku boj se zastánci nové vlády Apchisita Vedžadžívy. Loni demonstrace ochromily město na 4 měsíce a zemřelo 91 lidí. 

Bývalý telekomunikační magnát Šinavatra vyhrál volby v letech 2001 a 2005 především sliby chudým obyvatelům od levných úvěrů až po všeobecnou zdravotní péči. Volby byly považovány rovněž za zásadní krok k tomu, aby v monarchii skončilo politické násilí a zmenšila se propast mezi elitou a ostatními skupinami obyvatelstva. Především chudí Thajci zůstali vůči němu loajální.

Demonstranti dali Šinavatrové „deadline“: úterý

Předák protestujících Suthep Thaugsuban, který v minulosti zastával post vicepremiéra, stanovil úterý za konečný termín, dokdy má Šinavatrová svůj úřad opustit. „Teď už to nesmíme vzdát. Musíme dotáhnout naše požadavky do konce. Pokud se nám to nepodaří, naše země bude ztracena. Tahle vláda Thajsku škodí ve všech směrech,“ podotkla jedna z protivládních demonstrantek Banguan Oubonchuková.

Premiérka ale nadále odmítá přistoupit na předčasné volby. Požadavky protestujících označila za nepřijatelné. Demonstranti totiž chtějí, aby nevolená opoziční „lidová rada“ vybrala nového předsedu vlády. Premiérka ovšem upozornila, že to odporuje ústavě. Na druhou stranu slíbila, že proti protestujícím nezakročí silou a bude se s nimi snažit jednat. „Naše vláda bude raději označována za slabou a bude se snažit vyhnout násilí, než aby si oblasti obklíčené protestujícími vzala zpátky silou. To by jen ublížilo lidem,“ konstatovala Šinavatrová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Právě jeho úsilí připojit ostrov ke Spojeným státům ovlivnilo atmosféru na konferenci. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 11 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 20 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 39 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...