Přes 25 tisíc lidí se v neděli shromáždilo v prostorách slavného Stonehenge na britské Salisburské pláni, aby viděli paprsky letního slunovratu, které tradičně pronikají skrz ohromné megality. Oslava slunovratu je jedním z mála případů, kdy mají návštěvníci dovoleno procházet se mezi neolitickými kameny.
Stonehenge pochází z doby 3000 až 1600 před naším letopočtem. K čemu přesně tisíce let stará stavba sloužila, zatím nezjistila ani moderní technologie. Pod britskou dominantou by podle vědců mohlo ležet až pět tisíc let staré pohřebiště, jež sloužilo vlivným rodinám. Na místě vzniku prehistorické stavby byl podle vědců o pět set let dříve postaven velký kamenný kruh. Archeologové tyto závěry vyvodili ze zpopelněných kostí 63 jednotlivců, které na místě nalezli.
Analýza pozůstatků neolitického osídlování blízko Stonehenge ukázala, že na místo se sjížděli lidé až ze vzdáleného Skotska, kteří s sebou často přiváděli i dobytek. Během letních a zimních slunovratů se v místě patrně konaly oslavy, které se neobešly bez hodování. Vědci totiž studovali i zuby prasat a dobytka a z nich odvodili, že zvířata byla porážena ve stáří od devíti do 15 měsíců.
Tak jako každý rok, i letos dohlížela na oslavy britská policie. Letos ale celá akce proběhla podle samotných policistů poklidně. Oproti loňsku zatkli mnohem méně lidí – celkově devět, a to konkrétně za držení drog.
