Lublaň – Srbsko by mělo co nejdříve získat evropskou perspektivu a EU by s ním měla podepsat asociační dohodu, která k členství v unii vede, nejlépe ještě v lednu. Uvedl to dnes ministr zahraničí Slovinska, které je od začátku ledna předsedající zemí EU.
O tom, že by unie měla otevřít Srbsku dveře ještě v tomto měsíci, bude chtít Slovinsko přesvědčit i ostatní členské státy. Nebude to ale lehký úkol, protože „sedmadvacítka“ až dosud trvala na podmínce plné spolupráce Srbska s haagským tribunálem, kterou tato balkánská země zatím nesplnila. To, že podmínka spolupráce s tribunálem je zcela klíčová, dnes znovu potvrdil evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn.
„Jsem jeden z těch, kdo je přesvědčen, že stabilizační a asociační dohoda (se Srbskem) by měla být podepsána co nejdříve, snad do konce tohoto měsíce. Některé naše kolegy je ale ještě třeba přesvědčit, že je to dobrá myšlenka,“ řekl dnes novinářům šéf slovinské diplomacie Dimitrij Rupel.
Uzavření dohody o přidružení, která je prvním krokem k budoucímu členství v unii, Brusel zatím Bělehradu pouze přislíbil. Stále totiž trvá na tom, že před podpisem dohody musí Srbsko splnit hlavní podmínku, jíž je plná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Konkrétně to znamená především to, že srbské úřady dopadnou a předají spravedlnosti dva prominentní uprchlíky - Ratka Mladiče a Radovana Karadžiče, kteří jsou obviněni z odpovědnosti za válečné zločiny v Bosně.
„Hlavní věc je, aby si všichni v Srbsku uvědomili, že tato podmínka trvá a je nezbytná pro dokončení stabilizační a asociační dohody,“ řekl krátce po vyjádření slovinského ministra komisař Rehn.
Některé z členských zemí unie jsou ale přesto ochotné se ke slovinskému požadavku připojit. Podle diplomatů je totiž třeba před blížícími se prezidentskými volbami v Srbsku podpořit jeho proevropský kurz, který představuje dosavadní hlava státu Boris Tadić. První kolo voleb, v němž podle průzkumů svedou těsný souboj Tadić s nacionalistou Tomislavem Nikoličem, se uskuteční 20. ledna, případné druhé kolo 3. února.
Nejasno do celé záležitosti kolem podpisu stabilizační dohody ale vnáší i problém srbské provincie Kosova, jejíž albánské většinové obyvatelstvo chce nezávislost. Srbský premiér Vojislav Koštunica v prosinci pohrozil, že Srbsko dohodu nepodepíše, pokud EU nezmění svůj postoj v této otázce.
Albánské vedení provincie hodlá nezávislost vyhlásit i bez srbského souhlasu. EU sice Kosovo ve snaze o samostatnost výslovně nepodpořila, ale většina členských zemí je pro.
Ke schválení dohody o přidružení se Srbskem je třeba jednomyslného souhlasu všech 27 členských států EU.
