Slovenští poslanci opět nezvolili kandidáty do ústavního soudu, ten bude od víkendu paralyzován

Slovenský ústavní soud bude od nadcházejícího víkendu, kdy skončí funkční období devíti z celkového počtu 13 soudců, paralyzován. Poslanci ani při opakovaném hlasování nevybrali pro hlavu státu žádné kandidáty na nové ústavní soudce. Jednání provázely spory uvnitř tříčlenné vládní koalice, kterou prezident Andrej Kiska v reakci na výsledky hlasování kritizoval.

Nejsilnější vládní strana Smer expremiéra Roberta Fica, který se vzdal své kandidatury na ústavního soudce již před úterním prvním kolem hlasování, neuspěla se svým návrhem na tajnou volbu. Zbylé dvě vládní strany Most-Híd a Slovenská národní strana spolu s opozicí prosadily veřejné hlasování. Poslanci Smeru podle médií odevzdávali prázdné hlasovací archy.

Ústavní soud, který rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou, potřebuje pro řádné fungování alespoň sedm soudců. Kvůli nedostatečnému počtu jeho členů byla činnost soudu ochromena již v roce 2007, kdy tento stav trval necelý měsíc.

Kiska chce zajistit aspoň provizorní fungování soudu

„Parlamentní většina selhala a znemožnila chod základního ústavního orgánu. Otočili se zády k volání veřejnosti po slušnosti i ke snaze obnovit důvěru lidí ve schopnost státu zajistit spravedlnost a rovnost před zákonem,“ reagoval prezident Kiska na hlasování sněmovny.

Dodal, že po návštěvě ústavního soudu příští týden oznámí svůj další postup, jak zajistit jeho fungování alespoň v provizorním režimu.

V sobotu skončí dvanáctileté funkční období i současné předsedkyni ústavního soudu Ivettě Macejkové, do jejíchž rukou Kiska v roce 2014 v souladu s ústavou složil slib při svém nástupu do prezidentského úřadu. Předsedu ústavního soudu jmenuje právě hlava státu, Kiska tak může do čela této instituce jmenovat některého ze čtyř zbývajících soudců.

Čtyři soudci ústavního soudu postačují na vytvoření senátu, který ve tříčlenném složení rozhoduje o stížnostech lidí a firem na porušení jejich ústavních práv. V současnosti má slovenský ústavní soud čtyři senáty. Soulad zákonů s ústavou nebo volební stížnosti již posuzuje plénum soudu, jehož členy jsou všichni soudci. Na přijetí rozhodnutí v plénu je potřebný souhlas alespoň sedmi soudců.

Vztahy v koalici na bodu mrazu

Předseda menší vládní strany Most-Híd Béla Bugár po hlasování obvinil Smer, že strana činnost soudu zablokovala. Podle Bugára jsou vztahy v koalici na bodu mrazu. Bugár dříve během dne tvrdil, že koalice se dohodla na podpoře šesti kandidátů, což by hlavě státu umožnilo vybrat tři nové soudce. Fico se jednání prý nezúčastnil, po samotném hlasování odmítl mluvit s novináři. „Jste největší zločinci, vy jste v této republice spáchali nejvíc škod,“ řekl jim pouze. 

Bugár dodal, že členové Smeru měli po zmařené volbě narážky ohledně menšinové vlády a předčasných voleb.

Nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita uvedla, že koalice ochromila nejdůležitější soudní instanci v zemi a že základní práva a svobody občanů jsou vážně ohroženy.

Ficovy šance na jmenování soudcem se zvyšují

Fico dříve v tomto týdnu prohlásil, že měl zájem o post předsedy ústavního soudu a že nedošlo k dohodě mezi stranami ani s prezidentem Kiskou ohledně budoucích ústavních soudců. Nové ústavní soudce jmenuje prezident ze širšího seznamu kandidátů, který mu předkládá parlament.

Už dříve se Fico vyslovil pro to, aby nové soudce jmenoval až příští prezident, který vzejde z březnových přímých voleb. V nich patří mezi favority místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, kterého podporuje právě Ficova strana. Prezidentu Kiskovi, který podle tisku předem odmítl jmenovat Fica soudcem s poukazem na chybějící morální kredit, skončí pětiletý mandát v polovině června.

Vzhledem k tomu, že poslanci ve dvou kolech nevybrali potřebný počet kandidátů na ústavní soudce, bude se muset konat nová volba. Do ní se budou moci přihlásit neúspěšní zájemci i Fico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 36 mminutami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 1 hhodinou

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 2 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 5 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 9 hhodinami
Načítání...