Slovenští poslanci opět nezvolili kandidáty do ústavního soudu, ten bude od víkendu paralyzován

Slovenský ústavní soud bude od nadcházejícího víkendu, kdy skončí funkční období devíti z celkového počtu 13 soudců, paralyzován. Poslanci ani při opakovaném hlasování nevybrali pro hlavu státu žádné kandidáty na nové ústavní soudce. Jednání provázely spory uvnitř tříčlenné vládní koalice, kterou prezident Andrej Kiska v reakci na výsledky hlasování kritizoval.

Nejsilnější vládní strana Smer expremiéra Roberta Fica, který se vzdal své kandidatury na ústavního soudce již před úterním prvním kolem hlasování, neuspěla se svým návrhem na tajnou volbu. Zbylé dvě vládní strany Most-Híd a Slovenská národní strana spolu s opozicí prosadily veřejné hlasování. Poslanci Smeru podle médií odevzdávali prázdné hlasovací archy.

Ústavní soud, který rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou, potřebuje pro řádné fungování alespoň sedm soudců. Kvůli nedostatečnému počtu jeho členů byla činnost soudu ochromena již v roce 2007, kdy tento stav trval necelý měsíc.

Kiska chce zajistit aspoň provizorní fungování soudu

„Parlamentní většina selhala a znemožnila chod základního ústavního orgánu. Otočili se zády k volání veřejnosti po slušnosti i ke snaze obnovit důvěru lidí ve schopnost státu zajistit spravedlnost a rovnost před zákonem,“ reagoval prezident Kiska na hlasování sněmovny.

Dodal, že po návštěvě ústavního soudu příští týden oznámí svůj další postup, jak zajistit jeho fungování alespoň v provizorním režimu.

V sobotu skončí dvanáctileté funkční období i současné předsedkyni ústavního soudu Ivettě Macejkové, do jejíchž rukou Kiska v roce 2014 v souladu s ústavou složil slib při svém nástupu do prezidentského úřadu. Předsedu ústavního soudu jmenuje právě hlava státu, Kiska tak může do čela této instituce jmenovat některého ze čtyř zbývajících soudců.

Čtyři soudci ústavního soudu postačují na vytvoření senátu, který ve tříčlenném složení rozhoduje o stížnostech lidí a firem na porušení jejich ústavních práv. V současnosti má slovenský ústavní soud čtyři senáty. Soulad zákonů s ústavou nebo volební stížnosti již posuzuje plénum soudu, jehož členy jsou všichni soudci. Na přijetí rozhodnutí v plénu je potřebný souhlas alespoň sedmi soudců.

Vztahy v koalici na bodu mrazu

Předseda menší vládní strany Most-Híd Béla Bugár po hlasování obvinil Smer, že strana činnost soudu zablokovala. Podle Bugára jsou vztahy v koalici na bodu mrazu. Bugár dříve během dne tvrdil, že koalice se dohodla na podpoře šesti kandidátů, což by hlavě státu umožnilo vybrat tři nové soudce. Fico se jednání prý nezúčastnil, po samotném hlasování odmítl mluvit s novináři. „Jste největší zločinci, vy jste v této republice spáchali nejvíc škod,“ řekl jim pouze. 

Bugár dodal, že členové Smeru měli po zmařené volbě narážky ohledně menšinové vlády a předčasných voleb.

Nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita uvedla, že koalice ochromila nejdůležitější soudní instanci v zemi a že základní práva a svobody občanů jsou vážně ohroženy.

Ficovy šance na jmenování soudcem se zvyšují

Fico dříve v tomto týdnu prohlásil, že měl zájem o post předsedy ústavního soudu a že nedošlo k dohodě mezi stranami ani s prezidentem Kiskou ohledně budoucích ústavních soudců. Nové ústavní soudce jmenuje prezident ze širšího seznamu kandidátů, který mu předkládá parlament.

Už dříve se Fico vyslovil pro to, aby nové soudce jmenoval až příští prezident, který vzejde z březnových přímých voleb. V nich patří mezi favority místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, kterého podporuje právě Ficova strana. Prezidentu Kiskovi, který podle tisku předem odmítl jmenovat Fica soudcem s poukazem na chybějící morální kredit, skončí pětiletý mandát v polovině června.

Vzhledem k tomu, že poslanci ve dvou kolech nevybrali potřebný počet kandidátů na ústavní soudce, bude se muset konat nová volba. Do ní se budou moci přihlásit neúspěšní zájemci i Fico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 10 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje a v úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh). K růstu přispívá zpráva, že Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý dopoledne přidává čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 10 hhodinami
Načítání...