Na Slovensku nebude referendum o vypsání předčasných voleb, jehož vyhlášení v pětimilionové zemi žádalo prostřednictvím petice přes 585 tisíc Slováků. Ústavní soudci z podnětu prezidentky Zuzany Čaputové ve středu rozhodli, že referendová otázka není v souladu s ústavou. Novinářům to řekl předseda soudu Ivan Fiačan. Podle zákona tak zmíněné lidové hlasování nelze vyhlásit. Opozice rozhodnutí soudu kritizovala; verdikt má podle ní na svědomí hlava státu.
Fiačan uvedl, že referendum o zkrácení volebního období sněmovny by obcházelo stanovená pravidla fungování parlamentu, porušilo způsob dělby moci a prolomilo článek ústavy, že poslanci jsou voleni na čtyři roky.
Někteří slovenští právníci už dříve zpochybnili, že referendum o nových volbách by bylo v souladu s ústavou, byť dvě podobná lidová hlasování v zemi dříve už byla. Tehdy ale referendovou otázku ústavní soud neposuzoval. Předčasné volby v zemi byly naposledy v roce 2012; konaly se ovšem po rozhodnutí sněmovny, jež ústavním zákonem zkrátila své volební období.
Podle petice se občané měli v referendu vyjádřit, zda chtějí, aby bylo stávající volební období parlamentu zkráceno tak, aby se nové volby konaly do 180 dnů od vyhlášení výsledků referenda.
„Dnes je černý den slovenské demokracie“
Podpisy pod petici sbírali hlavně sociální demokraté (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica, kteří po porážce v parlamentních volbách v únoru 2020 skončili po dlouholetém vládnutí v opozici. Petici podpořila i nová a nyní nejpopulárnější strana Hlas-sociální demokracie, kterou po loňském odchodu ze Smeru-SD založil bývalý premiér Peter Pellegrini a další někdejší politici ze Smeru-SD.
Smer-SD a Hlas-SD dříve shodně tvrdily, že na Slovensku moc pochází z lidu, a proto považovali referendovou otázku za přípustnou.
„Dnes je černý den slovenské demokracie. Rozhodnutí ústavního soudu o referendu je tvrdou fackou lidem, kterým tak byla odepřena možnost naplnit jedno z jejich základních demokratických práv,“ uvedl v reakci na verdikt ústavních soudců Hlas-SD. Expremiér Fico řekl, že s verdiktem soudu nesouhlasí. Prezidentka by podle něj měla nést politickou odpovědnost za to, že plebiscit nebude.
Čaputová dříve prohlásila, že jako soukromá osoba by proti konání zmíněného referenda nebyla. Plebiscit o předčasných volbách by uvítal i šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič, který novinářům před rozhodnutím ústavního soudu řekl, že by se ovšem hlasování nezúčastnil. Matovič současně kritizoval Čaputovou za to, že nechala referendovou otázku přezkoumat.
Reakce prezidentky Čaputové
Slovenská prezidentka v reakci na rozhodnutí ústavního soudu řekla, že když existuje shoda opozice a koalice ve věci referenda o předčasných volbách, parlament může schválit příslušnou změnu ústavy a následně přijmout usnesení o vypsání referenda o konání nových voleb. V takovém případě by Čaputová referendum vyhlásila. Premiér Eduard Heger zase řekl, že opozice se nedokáže smířit s výsledky voleb, má strach z očisty Slovenska, a proto se za každou cenu chce vrátit k moci.
Pro platnost samotného lidového hlasování je podle slovenské ústavy nezbytné, aby se ho zúčastnila většina oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v zemi jen jedno z osmi dosavadních referend, a to hlasování o vstupu Slovenska do EU. V referendu Slováci naposledy rozhodovali v roce 2015, i tehdy však otázky o ochraně tradiční rodiny ztroskotaly na nízké účasti.
Obliba nynější čtyřčlenné vládní koalice, která vznikla loni po propuknutí koronavirové krize, postupně klesla. Výraznější propad preferencí zaznamenalo OĽaNO. Jeho šéf Matovič v březnu rezignoval na funkci premiéra v zájmu řešení vládní krize, během které jeho odchod z čela kabinetu požadovala část koalice. Nynější vláda pokračuje téměř v totožném složení jako předchozí kabinet. Matovič vystřídal ve funkci ministra financí svého kolegu z OĽaNO Hegera, který se stal premiérem. Země má také nového ministra zdravotnictví a v červnu se vyměnil ministr zemědělství.
