Bývalý slovenský premiér a předseda strany Smer-SD Robert Fico se bude ucházet o post ústavního soudce. Podle slovenských médií to uvedl místopředseda slovenského parlamentu Martin Glváč (Smer-SD), který Fica na funkci navrhl. Sám expremiér svou kandidaturu zatím nekomentoval, o jeho zájmu o post ústavního soudce se ale podle slovenských médií ví už víc než rok.
Slovenský expremiér Fico se chce stát ústavním soudcem
Horizotn ČT24: Fico chce být ústavním soudcem (zdroj: ČT24)
Šéf nejsilnější vládní strany Smer-sociální demokracie (Smer-SD) Fico sice zájem o funkci ústavního soudce v uplynulých měsících nepotvrdil, a naopak říkal, že chce za Smer-SD v případě vítězství v parlamentních volbách plánovaných na příští rok vést povolební jednání o vytvoření vlády. Pokud by se Fico stal ústavním soudcem, musel by se členství ve straně vzdát.
V pondělí ale Fica navrhl jako kandidáta na ústavního soudce místopředseda parlamentu za Smer-SD Martin Glváč. „Na základě jeho dosavadního působení si myslím, že jde o nejschopnějšího kandidáta,“ řekl médiím Glváč. „Robert Fico se bude ucházet o post ústavního soudce,“ potvrdil také Glváč stanici RTVS.
Podle webu Denníku N věděl o Ficových úmyslech jen úzký okruh lidí z vedení strany Smer-SD. Právě jim Fico oznámil odhodlání kandidovat už před několika dny, ale definitivní rozhodnutí padlo až v pondělí. Fico nechce být podle Denníku N jen řadovým soudcem, ale jeho ambicí je stát se předsedou Ústavního soudu.
Fico, který je docentem práv, loni v březnu rezignoval na post premiéra v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Po demisi začal opět uplatňovat mandát poslance, kterým byl zvolen v roce 2016 a který v době výkonu premiérské funkce v souladu s ústavou nevykonával.
Vybere nové soudce ještě Kiska?
Sněmovna musí hlavě státu poskytnout dvojnásobný počet kandidátů, než je volných míst ústavních soudců. To znamená, že parlament by měl tentokrát zvolit osmnáct kandidátů, z nichž prezident vybere devět nových soudců. Hlava státu také rozhodne o novém šéfovi ústavního soudu, protože současné předsedkyni Ivettě Macejkové rovněž vyprší 12leté funkční období ústavní soudkyně.
Osmnáct kandidátů na soudce, z nichž si bude prezident vybírat polovinu, bude parlament volit už na nejbližší schůzi, která začne 29. ledna. Ke zvolení stačí kandidátům nadpoloviční většina přítomných poslanců v parlamentu, teoreticky to může být i pouhých 39 hlasů.
Je však otázkou, koho by si současný prezident Andrej Kiska ze zvolených kandidátů vybral. Podle dosavadních vyjádření by mohl mít problém zejména s politickými nominacemi včetně té Ficovy. Kiskovi ale v polovině června končí pětiletý mandát, přičemž opětovnou kandidaturu odmítl. Podle webu deníku Sme se proto spekuluje o možných průtazích, následkem kterých by nové ústavní soudce jmenoval až Kiskův nástupce.
Ficovy ambice stát se ústavním soudcem již loni naznačil právě Kiska, který takovou možnost po Ficově demisi ale označil za fikci. Kiska v roce 2014 porazil Fica v přímé volbě hlavy státu a jako prezident se opakovaně dostal s Ficem do sporů. Například loni premiéra popudila výzva Kisky, který v reakci na Kuciakovu vraždu vybídl k rozsáhlé rekonstrukci kabinetu nebo k vypsání předčasných voleb.
Po Ficově demisi koalice vytvořila novou vládu v čele s místopředsedou Smeru-SD Peterem Pellegrinim. V novém kabinetu zůstala většina ministrů Ficovy vlády. Loni v říjnu se slovenské koalici nepodařilo ve sněmovně prosadit změnu ústavy, na jejímž základě by v některých případech o nových ústavních soudcích již nerozhodoval prezident, ale mohla by je přímo zvolit sněmovna.
Kandidují i další politici
Kromě Fica byli jako kandidáti na ústavní soudce navrženi mimo jiné někteří současní i bývalí politici a rovněž šéfka slovenského nejvyššího soudu a předseda Specializovaného trestního soudu, který se zabývá i nejzávažnějšími kriminálními případy. Ústavním soudcem se na Slovensku může stát osoba, které je nejméně čtyřicet let, má právnické vzdělání a alespoň 15letou právnickou praxi.
Slovenský ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou nebo o stížnostech obyvatel a firem na porušení jejich základních práv a svobod.
Jmenování ústavních soudců v minulosti provázely spory. Odstartovaly v roce 2014, kdy Kiska odmítl pět ze šesti kandidátů, které navrhl tehdejší parlament ovládaný stranou Smer-SD. Později hlava státu nevybrala ani ze dalších dvou kandidátů. Kiska to shodně zdůvodnil jejich nedostatečnou odbornou způsobilostí. Prezident ustoupil až poté, co mu jmenování soudců z předložených kandidátů nařídil jeden ze senátů ústavního soudu.