Bratislava - Dnes v sedm hodin ráno se na Slovensku otevřely volební místnosti a začaly předčasné parlamentní volby. Podle posledních průzkumů se až šest politických stran pohybuje kolem pětiprocentní hranice, jejíž překonání je podmínkou pro vstup do sněmovny. Dominantní postavení chce potvrdit opoziční Směr-SD expremiéra Roberta Fica. Je možné, že Fico bude moci vládu sestavit sám; podle průzkumu agentury MVK budou Směru k získání naprosté většiny křesel chybět pouze tři poslanecká křesla.
Podobnou situaci ohledně počtu stran, jejichž oblíbenost se drží na hranici zvolitelnosti, Slovensko za poslední léta nezažilo. Sociologové navíc upozornili, že pětina až třetina voličů je stále nerozhodnutých, což by konečnými výsledky hlasování mohlo ještě zamíchat.
Fico láká na stabilní vládu, solidaritu, sociální stát
Z průzkumu MVK uskutečněného začátkem měsíce vyplývá, že Směr-SD by dostal 40 procent hlasů rozhodnutých voličů. To by straně vyneslo 73 mandátů ze 150. Jenže Robert Fico vyhrál i minulé volby a vládu stejně nedokázal sestavit. Proto sháněl hlasy do poslední chvíle. Svým voličům slibuje „alternativu silné stabilní a solidární vlády, která bude budovat sociální stát.“
Na druhém místě by skončili vládní křesťanští demokraté se ziskem 12 procent. Právě tato strana je zároveň nejčastěji zmiňována jako možný koaliční partner v případě, že Směr-SD nezíská po volbách většinu parlamentních křesel.
Třetí místo v průzkumu má vládní strana Most-Híd s podporou sedmi procent. Podobné pořadí na prvních místech nejoblíbenějších stran ukázaly i dřívější sondáže.
Překvapením ankety MVK je ale zisk Strany maďarské koalice (SMK), která by se s 5,5 procenta hlasů rozhodnutých voličů probojovala do sněmovny. SMK hájící práva početné maďarské menšiny vypadla z parlamentu v roce 2010, poté co část politiků této strany založila stranu Most-Híd a přebrala formaci SMK voliče.
Protestní hlasy znechucených voličů
Kromě SMK se v pásmu od čtyř do šesti procent pohybují také nejsilnější vládní strana SDKU-DS ministra zahraničí Mikuláše Dzurindy, druhá nejsilnější koaliční strana SaS, ale také nová strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Těsně pod pětiprocentní hranici se umístila i opoziční nacionalistická SNS a nové seskupení 99%-občanský hlas.
99% sbírá hlavně protestní hlasy voličů znechucených politickou situací na Slovensku. „Zklamání na Slovensku je obrovské. Po dvaceti letech demokracie klíčové a klasické demokratické vymoženosti bohužel nemůže využít drtivá většina národa. Vytvořila se tu prostě jakási kasta tradičních politických stran a je úplně jedno, zda u nás vládne pravice nebo levice,“ říká Pavol Pavlík, člen strany 99%, který byl hostem Interview ČT24.
Liberální formaci SaS, která jako nová strana pod vedením podnikatele Richarda Sulíka překvapila ve volbách v roce 2010, poznamenalo další zveřejnění nahrávky šéfa strany s kontroverzním podnikatelem.
Dzurinda ví jedno: nepůjde se Směrem
SDKU-DS podle politologů nejvíce doplácí na korupční aféru zvanou Gorila. Zveřejněný spis údajně dokazuje uplácení politiků a úředníků v době, kdy byl šéf strany Mikuláš Dzurinda premiérem. K tomu se přidalo rozhodnutí místopředsedkyně strany a premiérky Ivety Radičové odejít po nynějších volbách z politiky. Strana tedy bojuje o přežití. Voliče láká na jistotu, že nepůjde se Směrem. „Žádný hlas, který občané v nadcházejících volbách dají SDKU-DS, neskončí v koalici s politickou stranou Směr-SD,“ hlásá Dzurinda.
Zvláště pravicoví voliči jsou po korupčních skandálech rozčilení a odmítají volit. Podnikatel z Komárna Miroslav Lopata se však namísto rezignace rozhodl jednat. Slovensko oblepit billboardy, na kterých vyzývá, aby lidé šli volit a zakroužkovali ty, kterým věří. „Kroužkováním se možná úplně nezbavíme dinosaurů, ale minimálně umíme vyslat nějaký jasný signál,“ vysvětluje.
