New York - Ekologická kampaň Světového fondu na ochranu přírody (WWF) upozorňuje na narůstající problém přirozeného i umělého rozšiřování pouští. Takzvaná dezertifikace vede mimo jiné k úbytku živočišných druhů, které přicházejí o svá přirozená prostředí a vymírají. Kampaň upozorňuje na křehkost ekosystému a zranitelnost i těch největších, nejsilnějších či nejrozšířenějších zvířat.
K dezertifikaci dochází zejména vlivem člověka, konkrétně vysokou zemědělskou činností, jako je nadměrné spásání vegetace chovanými stády, a naddimenzovaným odběrem vody pro zavlažení potřebných zemědělských oblastí. Dále pak i nekontrolovaným kácením lesů.
Typickým příkladem dezertifikace je rozšiřování Sahary, která na svém severním i jižním okraji neustále ukrajuje z životadárné vegetace. Stáda chovaného dobytka ve střední Africe tento proces výrazně urychlují. Symbolem nebezpečného procesu je i středoasijské Aralské jezero. Původně jedno z největších jezer světa se kvůli systematickému zavlažování okolních oblastí změnilo v další poušť.
Prach z pouští ovlivňuje podnebí i na opačném konci Země
Z rozrůstajících se pouští se do atmosféry uvolňuje více prachu, který může způsobovat problémy na opačných koncích Země. Podle jedné studie například mikroorganismy nesené na prachu ze Sahary poškodily karibské korálové útesy. Mongolská poušť Gobi má zase vliv na podnebí Havajských ostrovů.
Proces dezertifikace zabije ročně na šest tisíc ojedinělých druhů, hlásá motto vydařených plakátů. Naznačuje, že by lidé neměli jen tak nečinně přihlížet, zemědělské a klimatické procesy by měli vnímat v celosvětovém kontextu.
