Washington - Americkému Senátu se nepodařilo prolomit veto prezidenta Baracka Obamy k zákonu, který by umožnil výstavbu kontroverzního ropovodu Keystone XL z Kanady na pobřeží Mexického zálivu. Kongres zákon schválil počátkem února, na konci měsíce ho ale Obama podle očekávání vetoval.
Ropovodem Keystone XL mělo na americký Středozápad proudit z kanadských ropných nalezišť přes 800 000 barelů ropy denně. Jižní část Keystonu po území USA do rafinerií u Mexického zálivu se už staví. Obří projekt spojený se vznikem řady nových pracovních míst podporují vedle republikánů i někteří demokraté.
Ve stočlenném Senátu, který je od ledna po loňských parlamentních volbách pod kontrolou republikánů, zvedlo ruku pro přehlasování veta 62 zákonodárců. K prolomení prezidentova nesouhlasu je však nutná dvoutřetinová většina.
Obama zdržuje Keystone XL z ekologických důvodů a pod tlakem části své strany už léta. Opakovaně argumentuje tím, že ministerstvo zahraničí, které už k projektu vydalo několik kladných vyjádření, musí ještě posoudit, zda je stavba „v národním zájmu“. Prezident rovněž opakovaně bagatelizuje potenciál ropovodu pro tvorbu pracovních míst a pro ekonomiku. Samo ministerstvo zahraničí ale v loňském posudku odhadlo, že projekt vytvoří přímo kolem 10 000 míst. Investice ve výši 3,5 miliardy dolarů (85 miliard Kč) pak přímo i nepřímo podpoří vznik dalších desítek tisíc pracovních příležitostí.
Zastánci projektu, včetně činitelů kanadské vlády, proti vlivům na klima namítají, že Kanada bude ropu do USA ropu vyvážet tak jako tak. Tvrdí také, že ropovod jako relativně bezpečný prostředek přepravy snižuje vysoká rizika železniční přepravy, při níž jsou úniky ropy mnohem častější a bývají navíc spojeny s neštěstími.
