Rusko destabilizuje Evropu a ohrožuje její bezpečnost. Severoatlantická aliance na to musí reagovat posílením obrany, ale musí také jednat s Moskvou. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to v sobotu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Zdůraznil, že NATO o konfrontaci s Ruskem nestojí a nechce novou světovou válku. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv však následně vyjádřil obavy, že hrozí nová studená válka.
Šéf NATO: Rusko ohrožuje Evropu, odpověď musí být tvrdá
„Rusko nyní destabilizuje evropský pořádek. NATO nehledá konfrontaci a nechce novou světovou válku, naše odpověď přesto musí být jasná a tvrdá,“ řekl Stoltenberg. „NATO nyní prochází největším posílením za desítky let, abychom vyslali jasný signál a odstrašili jakoukoli hrozbu. Ne abychom vyvolali válku, ale abychom jí zabránili,“ uvedl.
Více vojenských cvičení NATO
Podle Stoltenberga se bude v Evropě konat víc vojenských cvičení NATO, zejména ve východní části aliance, a Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost na kontinentu. Aliance podle něj bude také pokračovat v rozvoji protiraketové obrany. „Nesdílím ale obavy, že jdeme vstříc konfrontaci s Ruskem,“ řekl generální tajemník.
„Abychom zajistili bezpečnost v Evropě, potřebujeme nejen víc obrany, ale také víc dialogu. Ty věci se nevylučují, ale vzájemně doplňují,“ řekl Stoltenberg. Podle něj je třeba, aby spolu NATO a Rusko nepřestaly mluvit a navzájem se informovaly o vojenských cvičeních.
Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že pro Varšavu je z bezpečnostního hlediska klíčová silnější přítomnost NATO ve východních zemích aliance. Podle něj je to přirozená reakce na rozšíření NATO po roce 1989, kdy se posunula jeho východní hranice. Zároveň si to podle něj vyžaduje ruská politika.
Medvěděv však obvinil alianci z toho, že záměrně poškozuje vztahy s Moskvou. „Politika NATO směrem k Rusku zůstává nepřátelská a neprůhledná. Zdá se, že jsme sklouzli k nové studené válce,“ řekl ruský premiér. Podle něj se navíc aliance myšlenkově stále pohybuje hluboko v minulosti, když se obává, že by Rusko mohlo rozpoutat jaderný konflikt.
Medvěděv obvinil Kyjev, že nedodržuje dohody z Minsku
V konfliktu na Ukrajině nejde jen o budoucnost země, ale o bezpečnost celé Evropy, kterou ohrožuje Rusko. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to prohlásil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv naopak obvinil Kyjev, že nedodržuje loňskou dohodu z Minsku, která má přinést příměří na východě Ukrajiny.
GALERIE
Mnichov Rusko
„Největším nebezpečím pro nás Evropany je alternativní Evropa s alternativními hodnotami. Nebezpečím pro nás jsou hodnoty, jako je izolacionismus, netolerance, nerespektování lidských práv, homofobie. Tato alternativní Evropa má svého vůdce, a tím je ruský prezident Vladimir Putin,“ řekl Porošenko.
Podle něj se konflikt na Ukrajině vede nejen o ukrajinský lid, ale o evropskou a globální bezpečnost. Kyjev má prý mnoho důkazů o tom, že se na straně separatistů silně angažují ruské jednotky. „Pane Putine, toto není žádná občanská válka na Ukrajině, to je vaše agrese. Není žádná občanská válka na Krymu, jsou to vaše síly okupující mou zemi,“ řekl.
obrázek
Medvěděv naopak obvinil Kyjev, že brání ukončení konfliktu na východě Ukrajiny a nedodržuje dohodu z Minsku. „Ukrajina nedodržela svůj slib, že dá amnestii všem, kdo se zapojili do bojů v letech 2014 a 2015,“ řekl. Podle něj to znemožňuje uspořádání spravedlivých voleb na územích ovládaných separatisty.
Ruský premiér také označil za zbytečné sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině. „Je to nástroj, který nikam nevede, jen věci zhoršuje,“ řekl Medvěděv o sankcích.
Ruský premiér Dmitrij Medvěděv
Porošenko naopak varoval před odvoláním sankcí. Podle něj to je jediný nástroj, jak udržet Rusko u jednacího stolu. Pro zachování sankcí „tak dlouho, jak to bude možné“ se v Mnichově vyslovil také americký ministr zahraničí John Kerry. „Rusko má na výběr: aplikovat dohody z Minsku, nebo čelit ekonomickým sankcím,“ dodal Kerry. Moskvu obvinil z „opakovaných agresí“ nejen na Ukrajině, ale i v Sýrii.
Vedle Ukrajiny je hlavním tématem Sýrie
Právě Ukrajina patří k hlavním sobotním tématům mnichovské konference. Tamní konflikt si od dubna 2014 vyžádal přes devět tisíc mrtvých. Intenzita bojů se od loňského září díky příměří značně snížila, ale snahy o politické urovnání konfliktu se zdají být ve slepé uličce.
Vedle toho politici diskutují také o Sýrii, která byla hlavním tématem pátečních jednání. Podle mezinárodní skupiny by do týdne mělo být zahájeno příměří a umožněna rozsáhlá humanitární pomoc. Dohoda však zatím nezahrnuje tzv. Islámský stát (IS) ani další teroristické skupiny.
Co se týče plánu na příměří, které by mělo začít platit za týden, tak ten se dnes zdá ještě vzdálenější, než byl včera. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sice uvedl, že vidí šance na jeho uskutečnění zhruba poloviční, ale také v jedné části projevu uvedl, že Západ ve skutečnosti příměří nechce.
Mnichovské bezpečnostní konference se účastní přes 20 šéfů států a vlád a více než 60 ministrů obrany a zahraničí. Českou republiku v bavorské metropoli zastupují ministr zahraničí Lubomír Zaorálek a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.