V Sýrii by mělo být do týdne zahájeno příměří a umožněna rozsáhlá humanitární pomoc. Dohoda mezinárodní skupiny v Mnichově však zatím nezahrnuje tzv. Islámský stát (IS) ani další teroristické skupiny. Teprve v příštích dnech se ukáže, zda budou všechny strany dohodu respektovat a zda má naději být převedena do praxe.
V Mnichově se ve čtvrtek sešli zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska poté, co byly minulou středu pozastaveny mírové rozhovory v Ženevě. V bavorském velkoměstě měli vyjednavači za cíl dosáhnout možné shody na formě a časovém horizontu syrského příměří.
Podle amerického šéfa diplomacie Johna Kerryho se během týdne pokusí účastníci jednání zajistit „ukončení nepřátelských akcí“ v Sýrii a co největší rozšíření dodávek humanitární pomoci.
Ruský ministr Sergej Lavrov podotkl, že zajistit praktické provedení tohoto plánu bude velmi obtížné. Pokud však všichni zásadní hráči využijí svůj vliv k tomuto účelu, může příměří do týdne začít, řekl.
Ukončením náletů právě ruských letadel na Aleppo podmiňuje syrská opozice návrat k jednacímu stolu. Ženevská jednání by podle Lavrova a ostatních účastníků mnichovských rozhovorů měla pokračovat v nejbližším možném termínu.
Lavrov rovněž vyzval k tomu, aby koalice vedená USA a Rusko blíže koordinovaly své akce na syrském území. „Máme společného nepřítele,“ podotkl. Ruské letecké údery cílené na IS a radikální skupinu An-Nusra budou podle něho pokračovat.
„Je to bezpochyby dobrý pozitivní signál, nicméně bude záležet na realizaci,“ okomentoval dohodu o příměří politický geograf Martin Riegl. Varoval ovšem, že se různí hráči možná budou snažit příměří interpretovat různě.
„Riziko tu je, můžeme si vzpomenout na příměří na Ukrajině, kde byla uzavřena nová minská dohoda, a Ruská federace potom označila území debalcevského kotle za území, jehož se příměří netýká,“ připomněl Riegl.
„Rusko si začalo v první dekádě 21. století vykládat demokracii svým vlastním způsobem a ve druhém desetiletí se snaží modifikovat světový řád a aspiruje na roli velmoci, která má právo se chovat zcela autonomně,“ dodal.
Moskva podporuje režim Bašára Asada, který chce americká koalice odstranit, neboť jeho konec považuje za hlavní podmínku mírové budoucnosti země. Podle Lavrova je ale iluze, že se s odchodem Asada něco v zemi změní k lepšímu.
Mluvčí vyjednávací komise syrské opozice skupiny dnešní závěry jednání přivítal, uvedl však, že pro návrat opozice k vyjednávání bude důležité jejich převedení do praxe. „Pokud uvidíme činy a praktické provedení (dohody), velmi brzy se těšíme na viděnou v Ženevě,“ řekl mluvčí Sálim Muslát.
Mírové rozhovory o Sýrii začaly 29. ledna v Ženevě. Zmocněnec pro Sýrii Staffan de Mistura je ale minulou středu pozastavil. Přerušení rozhovorů podle něj ovšem neznamená jejich selhání. Syrská vládní delegace v této souvislosti obvinila syrskou opozici, že se pod tlakem Saúdské Arábie, Kataru a Turecka chtěla z jednání stáhnout. OSN prý proto raději volila přerušení rozhovorů, aby se tomuto kroku vyhnula. Podle opozice může za tento vývoj naopak syrský režim. Rozhovory mají pokračovat 25. února.
