Seehoferův migrační plán: pohraniční centra pro uprchlíky a tresty za neúčast na integračních kurzech

3 minuty
Události: Seehofer chce pohraniční centra pro uprchlíky a tresty za neúčast na integračních kurzech
Zdroj: ČT24

Na německo-rakouské hranici by měla vzniknout tranzitní centra pro migranty. Trvá na tom německý ministr vnitra Horst Seehofer. V rozsáhlém plánu svého ministerstva mluví o zrychleném azylovém řízení a vracení běženců do země první registrace. Za bojkot integračních kurzů by Seehofer zavedl sankce. Ministr ale zdůraznil, že návrhy musí ještě projednat vládní koalice. Sociální demokracie kupříkladu tranzitní centra odmítá.

„Žádná země světa nemůže neomezeně přijímat uprchlíky,“ zdůraznil německý ministr vnitra na úvod své prezentace. Hlavním cílem je podle něj zajištění pořádku a zaručení humánnosti. Zdůraznil, že klíčová je ochrana vnějších hranic EU a v tom patří důležitá role agentuře Frontex. 

Plán mluví o „novém hraničním režimu“

Seehoferův plán obsahuje celkem 63 bodů. Ministr vnitra trvá na pojmu „tranzitní centra“, ačkoli jedna z koaličních stran, Sociálnědemokratická strana Německa (SPD), taková zařízení odmítá.

V plánu dále stojí, že na německo-rakouské hranici vznikne „nový hraniční režim“, jenž má zabránit ve vstupu do Německa těm žadatelům o azyl, za jejichž azylové řízení je odpovědná jiná země EU. „Kvůli tomu zřídíme tranzitní centra, z nichž budou žadatelé o azyl vraceni přímo do příslušných zemí,“ slibuje Seehofer v dokumentu.

Seehofer od začátku prosazoval zřizování center, v nichž by se přímo na hranicích odehrávalo celé azylové řízení a v nichž by měly své zástupce příslušné úřady a soudy. Tato myšlenka ale nemá velkou podporu ani v jednotlivých spolkových zemích.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, Seehoferova Křesťanskosociální unie (CSU) a SPD minulý týden dosáhly dohody na souboru opatření zaměřených na zpřísnění migrační politiky. Shoda panuje na rychlejším vracení migrantů do té země EU, kde se poprvé zaregistrovali. Dotyční mají být do příslušných zemí vraceni pokud možno do 48 hodin. Žádná speciální tranzitní centra na hranicích však vznikat nemají.

Vyjednat dohody s evropskými státy bude složité

Zrychlené azylové řízení na hranici a vracení migrantů do zemí první registrace navíc předpokládá uzavření příslušných dohod s těmito zeměmi. Seehofer chce mít ještě tento měsíc jasno v tom, jaké dohody budou s ostatními státy EU uzavřeny. Očekává prý „obtížné rozhovory“, které ale mají šanci na úspěch. „Čím méně může učinit Evropa, tím více nabývají na významu národní opatření,“ podotkl ministr.

Například Itálie se opětovnému přijímání žadatelů o azyl odmítnutých na německo-rakouské hranici brání. Severoafrické země zase nechtějí na svém území tolerovat přijímací centra pro migranty zachráněné ve Středozemním moři. Tento koncept, který je rovněž součástí Seehoferova plánu, přitom mezitím přijala za svůj i Evropská unie.

Podle dalšího z ministrových bodů má být u odsouzených pachatelů trestných činů ochrana poskytovaná Německem důkladně přezkoumána. Jestliže někdo uvedl, že mu v zemi původu hrozí nebezpečí, a přesto tuto zemi navštíví během azylového řízení, má jeho žádost o azyl pozbýt platnosti.

Uchazeči o azyl dále mají mít podle Seehoferových představ povinnost aktivněji spolupracovat při objasňování své totožnosti. Se sankcemi mají rovněž počítat uprchlíci, kteří se řádně neúčastní integračních kurzů.

Kromě toho mají být podle záměrů německého ministra vnitra personálně posíleny soudy, mimo jiné v zájmu urychlení azylových řízení. Žadatelé o azyl se mají v budoucnu podílet na soudních výlohách.

První komentáře Seehoferova plánu poukazují na to, že ministr představil dokument ve znění ze 4. července, takže ho vědomě neaktualizoval o výsledky koaličního ujednání z 5. července. Deník Süddeutsche Zeitung poznamenal, že to, co Seehofer označuje jako „master plan“, je ve skutečnosti „jen chladný výčet byrokratických schválností“.

Seehofera už za jeho plán kritizovala koaliční SPD i opozice. „SPD nemá žádný zájem zažívat další uvádění letního divadla CSU,“ řekl místopředseda koaliční strany Ralf Stegner agentuře DPA. „Dodatečná jednání s SPD nebudou,“ ujistil Stegner. Šéf protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland naopak Seehoferovi vytkl, že jeho plán neznamená „žádný obrat v migrační politice“.

Reakce ČR na Seehoferův plán by se odvíjela od rozsahu opatření přijatých nejen Německem, ale i Rakouskem nebo Slovenskem, řekl ČTK ministr vnitra Hamáček. Se svým německým protějškem se plánuje spojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 40 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...