Sankce vlivnému oligarchovi Prigožinovi nevadí. Jeho byznys ale může ohrozit úplavice

Nahrávám video
Putinův kuchař Prigožin (vlevo) byl údajně zapojen do ovlivňování voleb v USA
Zdroj: ČT24

Jevgenij Prigožin je bohatý ruský byznysmen, kterému pomohly na vrchol vlivné politické konexe. Jeho akvizice jsou mnohými považovány za problematické a často sahají daleko za hranice Ruska. I když je Prigožin a jeho firmy terčem opakovaných amerických sankcí, největšímu problému nyní čelí přímo v Rusku.

Oligarcha Jevgenij Prigožin je známý jako šéfkuchař Kremlu. V Moskvě i v celém Rusku vydělává na cateringu. Stejně jako Vladimir Putin má kořeny v Petrohradu a s mocným prezidentem ho pojí úzké vazby.

Opakovaně se stal terčem amerických sankcí, poprvé už během úřadování předchozí americké administrativy. „Celé to souvisí s ruskými aktivitami na Ukrajině, podporou pro ukrajinské separatisty a jejich okupací Krymu,“ vysvětloval v prosinci 2016 uvalení sankcí na Prigožina mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby.

Prigožin si ovšem kvůli sankcím nikdy těžkou hlavu nedělal. A to ani ve chvíli, kdy bylo odhaleno jeho údajné napojení na trolí farmy, které se měly pokoušet ovlivnit volby v USA. „Byl jsem sankcionován možná třikrát nebo čtyřikrát. Jsem unavený počítáním. Nepamatuji se. Ve Spojených státech nemám žádný byznys a nemám ho ani s Američany. Nebojím se toho. Jen teď přestanu chodit do McDonald's,“ komentoval věc loni v březnu.

To, na čem by Jevgeniji Prigožinovi ale záležet mohlo, jsou jeho viditelné investice do těžby ropy v Sýrii. Nejen v této souvislosti je zmiňováno i jeho osobní napojení na vedení takzvané Vagnerovy skupiny, soukromé armády, která hájí ruské státní zájmy v Sýrii, na Ukrajině a podle všeho i v některých afrických či jihoamerických zemích.

Úplavice může být pro Prigožinův byznys skutečnou pohromou

V samotné Moskvě se ale rozvíjí pro Prigožina nepříjemný skandál. Na začátku roku bylo v metropoli hospitalizováno téměř 130 dětí s těžkou úplavicí. S největší pravděpodobností se nakazily ve škole nebo ve školce. Jejich jídelny po celé metropoli téměř bez výjimky provozuje Prigožinovo cateringové impérium.

Některé děti se ani po pěti měsících plně nezotavily a potýkají se s dlouhodobými následky. Rodiče i aktivisté upozorňují na trvale nevhodné hygienické podmínky ve školních i předškolních zařízeních.

Prigožin se rozhodl reagovat. „Po setkání s rodiči přímo ve stravovacím zařízení se Jevgenij Viktorovič (Prigožin) osobně rozhodnul poskytnout finanční výpomoc všem rodinám, jejichž děti byly postiženy infekcí,“ oznámil mluvčí Prigožinovy firmy Concord. Vyplatit má zhruba 35 tisíc korun na hlavu.

Prigožinovy firmy, které mají exkluzivní milionové kontrakty se státem i hlavním městem, však dál žaluje třicítka poškozených rodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko by podle Nawrockého mělo mít vlastní jaderný program

Polsko by mělo mít kvůli ruské válce na Ukrajině vlastní jaderný program, uvedl prezident Karol Nawrocki v televizi Polsat News. Není podle něj jasné, zda to mezinárodní závazky a další otázky umožní, sám ale takový postup podporuje. Podle zástupců vládních stran země k tomuto kroku přistoupí, pokud bude nutný. Výroků Nawrockého si všimla i zahraniční média, píší polské servery.
před 34 mminutami

Vztahy USA a Maďarska vstupují do zlaté éry, řekl Rubio na schůzce s Orbánem

Spojené státy a Maďarsko vstupují do zlaté éry bilaterálních vztahů, řekl při schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem americký ministr zahraničí Marco Rubio. Orbána podle agentur ujistil, že má plnou podporu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Maďarsko v dubnu čekají parlamentní volby, které pro Orbána znamenají největší výzvu od roku 2010, odkdy je u moci.
před 1 hhodinou

Pokročili jsme v otázce českého územního dluhu, řekl Macinka po jednání se Sikorským

Praha a Varšava pokročily v otázce českého územního dluhu vůči Polsku, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě. Řešením má být podle něj projekt, který se bude týkat ochrany proti záplavám. Sikorski by byl rád, aby Česko přispělo k řešení sporů, které nyní panují uvnitř V4.
14:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada každoročním cvičením posiluje obranyschopnost v Arktidě

V Kanadě začíná každoroční vojenské cvičení v Severozápadních teritoriích. Armáda operací „Nanook-Nunalivut“ posiluje schopnost bránit kanadskou Arktidu, uvádí agentura Reuters. Cvičení má zlepšovat koordinaci na federální, teritoriální i mezinárodní úrovni. Operace se koná v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně říká, že USA převezmou Grónsko. To odmítají ostrovní představitelé i obyvatelé, Dánsko a další evropské země společně s Kanadou.
před 3 hhodinami

AfD naplánovala svůj sjezd přesně sto let po NSDAP, čelí kritice

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli její delegáti sejít 4. a 5. července, tedy přesně sto let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků. AfD, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, ji odmítá.
před 6 hhodinami

Epstein si „hýčkal“ skupinu elitních vědců, ukazují dokumenty

Nejnovější zveřejněné údaje z e-mailové databáze amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ukazují, že kromě politiků, celebrit a umělců se tento sexuální násilník stýkal také s celou řadou předních světových vědců.
před 8 hhodinami

Turecko hraje v Libyi prim. Doba zdrženlivosti je dávno pryč

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.
před 12 hhodinami

Britská vláda chce větší pravomoce k regulaci přístupu k internetu

Britská vláda bude usilovat o větší pravomoce regulovat přístup k internetu, považuje to za nezbytné v zájmu ochrany dětí před rychle se měnícími riziky digitálního světa. V neděli to podle agentury Reuters oznámil premiér Keir Starmer. Jeho vláda už v lednu uvedla, že chce uspořádat debatu o zákazu sociálních médií pro děti mladší 16 let po vzoru Austrálie.
před 14 hhodinami
Načítání...