Sacharovovu cenu dostane kubánský hladovkář Fariñas

Štrasburk - Letošním nositelem Sacharovovy ceny za lidská práva bude kubánský disident Guillermo Fariñas. Na jménu laureáta ocenění, které bude slavnostně uděleno v půlce prosince, se dnes shodly politické frakce Evropského parlamentu. Ve Štrasburku to oznámil předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.

Osmačtyřicetiletý psycholog, nezávislý novinář a disident Fariñas, který na protest proti věznění politických odpůrců má za sebou více než dvě desítky hladovek, byl na cenu nominován ve jménu všech, kdo na komunistické Kubě bojují za svobodu a lidská práva.

Kromě něj se do nejužšího tříčlenného výběru dostal ještě etiopský opoziční předák Birtukan Mideksa a izraelská nezisková organizace Breaking the Silence, která informuje izraelskou veřejnost o různých skutečnostech provázejících okupaci palestinských území.

„Byl ochoten a připraven obětovat své vlastní zdraví a život, aby tak vyvinul tlak za změny na Kubě,“ řekl Buzek. Dodal, že doufá, že bude moci osobně převzít tuto cenu. Ocenil i další kandidáty, všichni podle něj zaslouží úctu a mají u europoslanců podporu.

Laureát Sacharovovy ceny obdrží 50 000 eur (1,2 milionu korun) a bude pozván na slavnostní vyhlášení 15. prosince ve Štrasburku. Ocenění pojmenované po ruském vědci a disidentovi Andreji Sacharovovi udělují europoslanci každoročně od roku 1988. Prvním nositelem se stal bývalý jihoafrický disident a exprezident Nelson Mandela, o rok později byl oceněn československý politik Alexander Dubček, jenž patřil k ústředním postavám reforem v někdejším komunistickém Československu v roce 1968.

Guillermo Fariñas, přezdívaný El Coco

- Narodil se 3. ledna 1962 v kubánské Santa Claře. Vystudoval psychologii na Kubě a vojenskou školu v Sovětském svazu. Počátkem 80. let se jako voják účastnil bojů v Angole. Je nezávislým kubánským novinářem a předním představitelem kubánského disentu. Za své protirežimní aktivity strávil celkem 11 a půl roku ve vězení.

- Je znám svými třiadvaceti hladovkami, které v posledních letech držel za propuštění vězněných kritiků komunistického režimu a proti potírání svobody slova. Poslední hladovku zahájil letos v únoru po smrti dalšího hladovkáře, Orlanda Zapaty Tamaya. Fariňas odmítl nabídku exilu ve Španělsku a svůj protest ukončil až počátkem července po oznámení, že na svobodu bude propuštěno 52 politických vězňů.

- Kubánské úřady jej označují za kriminálníka, který byl dvakrát uvězněn za napadení ženy. Disidentem se podle nich stal proto, aby získal hmotné výhody od Spojených států a dalších, vůči Kubě nepřátelsky naladěných zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon zrychluje plánování možné vojenské operace na Kubě, píše USA Today

Americké ministerstvo obrany urychluje práce na plánech pro možný vojenský zásah na Kubě. Připravuje se tak pro případ, že k operaci vydá rozkaz prezident USA Donald Trump. Píše o tom americký server USA Today, který se odvolává na informace dvou anonymních zdrojů. Trump dříve opakovaně naznačoval, že by USA mohly nad ostrovním státem převzít kontrolu.
před 1 mminutou

Kyjev a Oděsa hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 45 osob utrpělo zranění, 26 převezli záchranáři do nemocnic. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo dalších osm lidí, zraněných je jedenáct osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřeli tři lidé.
03:05Aktualizovánopřed 44 mminutami

VideoJe v troskách, ale dokáží ho obnovit, říká Hladík o íránském jaderném programu

„Je to věc prestiže,“ vysvětluje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík, proč je podle něj pro Írán zásadní jeho jaderný program, který je hlavní třecí plochou mezi Teheránem a Washingtonem. Podle Hladíka je aktuálně v troskách, ale země má schopnost ho obnovit. Jednání delegací Íránu a USA vnímá jako dobrý signál, absence dohody podle něj nicméně není překvapením. „Bez čínské podpory by ten íránský režim nemohl fungovat tak, jak funguje,“ podotkl také v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem, v němž se mluvilo i o situaci mezi Izraelem a Libanonem.
před 2 hhodinami

Čeští krajané v Chile požádali Pavla o podporu změny zákona o státním občanství

Prezident Petr Pavel se v Chile setkal s českými krajany. Zástupci krajanského spolku jej na akci na české ambasádě požádali o podporu změny zákona o státním občanství, který podle nich omezuje právo žádat o české občanství potomkům Čechů, kteří se narodili mimo území Československa mezi roky 1949 a 1969. Omezení podle nich dopadá na potomky krajanů v Chile.
před 6 hhodinami

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Íránské ozbrojené síly varovaly, že v případě pokračující americké blokády íránských přístavů zablokují Ománské a Rudé moře. Píše to agentura AFP. Pentagon v následujících dnech vyšle na Blízký východ dalších asi šest tisíc vojáků, uvedl deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele. Spojené státy zatím nevyjádřily souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil médiím vysoký představitel USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael bombardoval desítky obcí v Libanonu

Izraelské útoky v jižním Libanonu ve středu zabily nejméně čtyři desítky lidí. Podle deníku L'Orient-Le Jour (OLJ) síly židovského státu bombardovaly 58 vesnic a měst. Izraelská armáda podle agentury AFP uvedla, že teroristické hnutí Hizballáh ráno vystřelilo na sever židovského státu nejméně třicet raket. Boje pokračují den po mírových jednáních ve Washingtonu. Izraelský bezpečnostní kabinet má ve středu večer jednat o zastavení bojů, v médiích se skloňuje možnost týdenního příměří.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pavel jednal s Mileiem. Shodneme se v otázce Ukrajiny i Izraele, ocenil

Česko za účasti prezidenta Petra Pavla podepsalo v Argentině dohodu o zamezení dvojího zdanění. Tuzemským firmám to umožní snazší přístup na tamní trh. Obě země navíc v poslední době spojuje i podobný postoj v zásadních mezinárodních otázkách.
před 13 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 13 hhodinami
Načítání...