Rychlé sbližování Severu s Jihem. Koreje propojí poprvé od války železnice a silnice

Nahrávám video
Koreanistka Chamrová: Rychlá realizace projektů naráží na mezinárodní sankce
Zdroj: ČT24

Severní a Jižní Korea se dohodly, že zahájí práce na propojení železnic a silnic obou zemí. Výstavba by měla začít na přelomu listopadu a prosince. Delegace obou států se na tom shodly při rozhovorech v demilitarizovaném pásmu, kde jednaly o zlepšení vzájemných vztahů. Spojené státy mají z rychlého sblížování zemí obavy.

Soul a Pchjongjang uspořádají do dvou měsíců slavnostní obřad, kterým zahájí projekt opětovného spojení železnic a silnic obou zemí. Státy jsou od sebe odříznuty od korejské války z let 1950 až 1953. V roce 2007 nakrátko vlakové spojení obnovily, po zhoršení vztahů byla ale hranice znovu uzavřena.

„Projekt společné železnice byl v šuplíku už několik let, teď jen dochází k jeho implementaci. Rozdíl mezi infrastrukturou KLDR a Jižní Koreje je obrovský. Bude se navazovat na některé minulé projekty, které počítaly s vybudováním železnice do demilitarizované zóny. Systémy jsou odlišné, bude to běh na dlouhou trať,“ uvedla koreanistka, předsedkyně Česko-korejské společnosti Jana Chamrová. 

Součástí přípravných prací na opětovné propojení železnice má být podle agentury AP mimo jiné společné zhodnocení stavu severokorejské části trati. „Určitě se bude jednat o výstavbu, revitalizaci železnic, (severokorejská) síť není tak hustá, je tam celá řada technických překážek,“ podotkla Chamrová. „Asi se bude jednat o jednu pilotní cestu, která bude mít ambici projet Severní Koreu tak, aby do budoucna mohla spojovat i Čínu a Rusko a vznikla tak nová infrastruktura na severovýchodě Asie,“ míní koreanistka.

Společná olympiáda i hospodářská spolupráce

Jihokorejský ministr pro sjednocení Čo Mjong-kjon řekl, že obě země se rovněž dohodly uspořádat koncem října rozhovory o vyslání společných sportovních týmů na letní olympijské hry v roce 2020. Jednat budou také o plánu společně hostit letní olympiádu v roce 2032.

V listopadu KLDR a Jižní Korea uspořádají rozhovory o organizaci setkání členů rodin rozdělených korejskou válkou z 50. let prostřednictvím videokonference. V brzké době by se měli sejít i vojenští představitelé Severní a Jižní Koreje k jednání o snížení napětí na hranici a o předcházení krizím a náhodným střetům.

Prezidenti KLDR a Jižní Koreje se v září dohodli, že jejich země obnoví hospodářskou spolupráci, až to bude možné. Ekonomické spolupráci zatím brání sankce, jimiž mezinárodní společenství trestá KLDR za její raketové a jaderné zbrojní programy.

Severokorejský diktátor také slíbil podniknout další kroky k odstranění zbraní z Korejského poloostrova, včetně rozebrání zkušebního střediska raketových motorů a odpalovací rampy Sohe za účasti mezinárodních expertů.

Znepokojené Spojené státy jsou pro větší tlak na Pchjongjang

Spojené státy ale v poslední době vyjadřují obavy, že sbližování obou Korejí postupuje podstatně rychlejším tempem než jednání o ukončení severokorejských zbrojních programů. Jihokorejská vláda minulý týden ustoupila od svého předchozího návrhu na zrušení některých jednostranných sankcí, které uplatňuje vůči KLDR.

Americký prezident Donald Trump Jižní Koreu varoval, aby nepřijímala žádná taková opatření bez souhlasu Washingtonu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo při své návštěvě Korejského poloostrova začátkem října vyjádřil nespokojenost s vojenskou dohodou mezi oběma Korejemi, na jejímž základě má být na společné hranici vytvořena nárazníková zóna, odstraněna řada pohraničních strážních stanovišť a odminovány části demilitarizovaného pásma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 22 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 31 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 39 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou

Skotská policie zatkla muže, který v Edinburghu pobodal dva lidi

Muž ve skotském městě Edinburgh pobodal dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Podle policie je útočník zatčen a situace je pod kontrolou a nehrozí další nebezpečí. Čin zároveň policie nepovažuje za teroristický, napsala agentura Reuters. „Vyšetřování pokračuje a policisté zůstanou v této oblasti,“ uvedla na síti X skotská policie.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...