Ruští zákonodárci se sešli s Asadem. Měl podle nich dobrou náladu a přijal pozvání na Sibiř

Ruští zákonodárci se setkali se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Ten podle nich označil sobotní raketový útok západních velmocí na svou zemi za agresi. Ocenil systémy protivzdušné obrany ze sovětské éry a přijal pozvání k návštěvě sibiřského regionu Chanty-Mansijsk.

Asad podle ruských agentur skupině ruských zákonodárců řekl, že údery západními raketami na jeho zemi v noci na sobotu byly aktem agrese. Citovaní zákonodárci zároveň uvedli, že Asad měl dobrou náladu a ocenil sovětské systémy protivzdušné obrany, které Sýrie používá při odrážení západních útoků.

Generál Sergej Rudskoj z ruského generálního štábu v sobotu uvedl, že Moskva uvažuje o tom, že by Sýrii „a dalším zemím“ dodala protiletadlové rakety S-300. Rusko před několika lety odmítlo Sýrii tento protiletadlový systém dodat „vzhledem k naléhavé žádosti některých našich západních partnerů“.

Tématem rozhovoru ale podle agentur dodávka ruských systémů protivzdušné obrany nebyla. Asad podle nich přijal pozvání na návštěvu sibiřského Chanty-mansijského autonomního okruhu. Není ale jasné, kdy by se návštěva mohla uskutečnit.

Británie nemá žádný další plán, uvedl Johnson

Členové ruského parlamentu se se syrským vůdcem setkali poté, co Spojené státy, Británie a Francie uskutečnily raketový útok na Sýrii v odplatě za údajný chemický útok na syrské povstalecké město Dúmá z minulého týdne.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson v neděli řekl, že pokud vláda syrského prezidenta opět použije chemické zbraně, bude Británie se svými spojenci zkoumat různé možnosti. V tuto chvíli ale nic plánováno není.

„V současné době není na stole žádný návrh na další úder, protože Asadův režim díkybohu zatím nebyl tak šílený, aby spáchal další útok chemickými zbraněmi,“ poznamenal šéf britské diplomacie.

Řekl také, že si ohledně úspěchu úderu západní koalice na Sýrii nedělá iluze, neboť ruské síly na něj byly pravděpodobně upozorněny dopředu. Mohly tak svého spojence varovat ohledně cíle útoků, takže vláda v Damašku mohla své chemické zbraně včas přestěhovat.

Asad už v sobotu řekl svému íránskému protějšku Hasanu Rúhánímu, že sobotní útok jen zvýší odhodlání Sýrie „bojovat proti terorismu a rozdrtit ho na každé pídi země“.

Třístranný úder USA, Británie a Francie na syrská vojenská zařízení přišel podle něj poté, co si Západ uvědomil, že ztratil kontrolu a hodnověrnost v konfliktu. Rúhání ujistil Asada, že Írán bude nadále stát po boku Sýrie a vyjádřil přesvědčení, že „tato agrese neoslabí odhodlání syrského lidu v jeho válce proti terorismu“.

5 minut
Události: Trumpův výrok o splněné misi připomněl Bushovu invazi do Iráku
Zdroj: ČT24

Putin: Další západní útok na Sýrii by vedl k chaosu

Ruský prezident Vladimir Putin později v rozhovoru s Rúháním zdůraznil, že kroky Západu jsou v rozporu s Chartou OSN, a pokud budou pokračovat, nevyhnutelně to povede k chaosu v mezinárodních vztazích. Oba politici se shodli, že útok snížil šance na dosažení politické rezoluce ohledně Sýrie. 

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Rusko bude dělat vše pro to, aby zlepšilo politické vztahy se Západem. Dodal, že komunikační kanály mezi Moskvou a Washingtonem zůstávají otevřené. Téměř ve stejnou dobu uvedla americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová, že americké vztahy s Ruskem jsou velmi napjaté, zčásti kvůli syrské otázce. Washington ale podle ní doufá ve zlepšení. 

Podle Pentagonu bylo na Sýrii v sobotu vypáleno 105 střel. Z nich 76 směřovalo na výzkumné centrum Barzá u Damašku. Cíl byl zničen a mezi vypálenými střelami bylo 57 raket Tomahawk. Dále podle amerického generála McKenzieho 22 „zbraní“ zasáhlo sklad chemických zbraní v Him Šinšáru, který leží jižně od Homsu. Sedm dalších raket pak bylo vysláno a zasáhlo bunkr s chemickými zbraněmi na tomtéž místě. 

Ruský obranný protivzdušný systém podle Pentagonu nebyl použit a ten syrský nebyl účinný, protože byl aktivován až po úderech. Moskva přitom oznámila, že 71 ze 103 vypálených raket syrská protivzdušná obrana sestřelila. Ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin USA dříve varoval, že všechny americké rakety vypálené na Sýrii Rusové sestřelí.

Putin po úderu v Sýrii čelí kritice občanů, píše Gazeta Wyborcza

Podle polského listu Gazeta Wyborcza je nyní ruský prezident Vladimir Putin pod palbou kritiky svých krajanů za to, že je „měkký“ a jen polyká urážky, které Washington uštědřuje Moskvě. Na internetu si Rusové podle listu z prezidenta utahují a tvrdě mu vyčítají, že navzdory bojovným řečem nedokáže na výzvu Američanů odpovědět.

„Ano, bombardují a budou bombardovat, a Rusko v reakci svolá brífink. Umíme jen žvanit. Putin zklamal, už ho nebudu volit. Ukázal se slabý. Umí jen předvádět malůvky s raketami,“ říká podle listu jeden z komentářů pod zprávami o dění v Sýrii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...