Návrh přiznat sovětským účastníkům okupace Československa v roce 1968 status válečných veteránů předložila v ruské Státní dumě trojice komunistických poslanců. Cílem „vojensko-strategické operace Dunaj“ bylo podle nich potlačení převratu v ČSSR, který s podporou západních zemí připravovala československá opozice.
Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v srpnu 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. Jednotky sovětské armády ze země odešly až po pádu komunismu v roce 1989.
Poslanci ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov, Nikolaj Kolomejcev a Sergej Rešulskij navrhují, aby se přiznání výhod válečných veteránů týkalo osob starších 67 let, které „projevily statečnost a pevnost při plnění vojenských povinností v podmínkách válečného stavu v ČSSR od srpna do listopadu 1968“.
Ruští poslanci uvádějí, že opoziční síly v ČSSR zahájily přípravu státního převratu s cílem likvidace socialistického zřízení a sblížení s tehdejším západním Německem. Do ČSSR prý přijelo celé velení západoněmeckého armádního sboru, aby vytyčilo trasy chystaného útoku NATO. Proto Varšavská smlouva musela zasáhnout, aby „skoncovala s mnichovanskou politikou“ československého vedení.
Invaze prý nebyla zbytečná, upevnila ekonomický potenciál ČSSR
Zásah podle ruských poslanců nebyl zbytečný, protože došlo „k upevnění ekonomického potenciálu ČSSR“ po dobu dalších 22 let. Po roce 1990 ale bývalé státy Varšavské smlouvy „ztratily svou národní svrchovanost a prudce snížily svůj ekonomický potenciál a životní úroveň obyvatelstva“.
Navrhovatelé se snaží vyvrátit představy, že okupace Československa nebyla bojovou akcí. K „aktivním bojovým operacím“ sice nedošlo, ale k častým ozbrojeným srážkám prý ano. Poslanci jmenují údajné přestřelky u Banské Bystrice a Rakovníku. Při „operaci Dunaj“ podle nich zahynulo nejméně 105 sovětských vojáků. Řády za statečnost dostalo prý přes tisíc sovětských vojáků.
V Rusku nyní žije odhadem asi 20 tisíc lidí, kteří se okupace ČSSR přímo účastnili. Ruskou státní pokladnu by podle agentury RIA Novosti opatření stálo ročně 119 milionů rublů (téměř 44 milionů korun).
