Invaze do Československa v roce 1968: Překvapení, nebo očekávaná věc?

Praha – Když se lidé v Československu před 46 lety probouzeli, pod okny se valily tanky – sovětské, ale i polské, bulharské nebo maďarské. Téměř pro všechny to bylo strašlivé překvapení. Ten, kdo by podrobně sledoval dění předchozího dne, by však příliš překvapen nebyl. Že je s Československem jakožto jediným sovětským satelitem bez ruských vojáků na svém území amen, bylo jasné již před jedenáctou večer 20. srpna, kdy se začaly invazní jednotky valit přes hranice – ale nejenom přes ně.

Úterý 20. srpna by byl až do 23. hodiny docela obyčejný den, nebýt řady výjimečných událostí. Ty mohly Čechoslováky připravit na nadcházející okamžiky, ale jenom málokdo se dozvěděl alespoň dostatečnou část z nich – a i tak už bylo pozdě na jakékoli akce. Nešlo pouze o to, že se sovětští, polští, maďarští, bulharští a částečně i východoněmečtí vojáci chystali překročit hranice, někteří totiž už nepozorovaně pronikali do srdce Čech a Moravy.

Jak upozornil Zdeněk Doskočil z Historického ústavu Akademie věd, již od odpoledne přistávaly na letištích v Praze a Brně transportní vojenské antonovy. Ti, kdo jim povolovali přistát, netušili, že se z letounů za několik hodin vyvalí vojenská komanda, která letiště vzápětí ovládnou, a také vojenská technika. Další náznak, co se chystá, přišel z Maďarska. „Z Budapešti byla doručena informace zpravodaje ČTK o tom, že invaze má být zahájena ve 23 hodin – skutečně tomu tak bylo,“ poukázal Zdeněk Doskočil.

Dubčeka přemlouvali Brežněv i Kádár, ustoupil až tankům

Vpád armád zemí Varšavské smlouvy do Československa však rozhodně nemohl být překvapivý pro vrcholné československé politiky. Snad neznali datum, ale o tom, že zemi bezprostředně hrozí invaze, slyšeli již několikrát. Nešlo přitom jen o jednání prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alexandra Dubčeka s jeho sovětským protějškem Leonidem Brežněvem na přelomu července a srpna 1968. Ještě tři dny před invazí s Dubčekem jednal v Komárně generální tajemník maďarských komunistů János Kádár.

Ten se podobně jako Brežněv pokoušel šéfa československých komunistů přesvědčit, aby zastavil politické reformy. „Byl to poslední pokus řešit československou otázku politickými prostředky,“ zdůraznil Zdeněk Doskočil. Dubček měl podle něj ke Kádárovi pozitivní vztah. Setkání si však vyložil zcela špatně. „Dubček v rozhovorech s Kádárem viděl šanci, jak ovlivnit sovětské vedení skrze něj. Sověti to viděli přesně naopak. Kadár se s Dubčekem sešel, prý Dubčekovi naznačoval, co nastane, když on sám se k ničemu neodhodlá, ale výsledek schůzky byl nijaký,“ shrnul historik. Kádár vzápětí odcestoval do Moskvy, a když své protějšky z dalších čtyř zemí Varšavské smlouvy zpravil o nulovém výsledku, definitivně potvrdili rozhodnutí o invazi.

Leonid Brežněv a Alexandr Dubček
Zdroj: ČTK/Jiří Finda

Palácový převrat signatářům dopisu nevyšel

Mimořádně činné potom bylo bezprostředně před vpádem neostalinistické křídlo ve vedení KSČ. Předsednictvo ústředního výboru komunistické strany se sešlo 20. srpna ve dvě odpoledne. Skupina, která byla podepsána pod tzv. zvacím dopisem, se tehdy pokusila získat na svoji stranu dosud neutrální část komunistického vedení. „Tato skupinka chtěla na zasedání vyvolat konflikt, diskusi o současné situaci v Československu doprovázenou snahou o vyvolání bojového hlasování. Přičemž tito lidé kalkulovali s tím, že na svoji stranu získají některé váhající členy předsednictva a potom budou moci oficiálně požádat o pomoc sovětských vojsk a využít legální bázi,“ popsal Zdeněk Doskočil. Signatáři dopisu však neuspěli a v průběhu zasedání invaze začala.

Němci vpadnout nemohli, porušili by Postupimskou dohodu

Kdo vlastně do Československa vpadl? Jak praví cimrmanologové v polemice s pověstmi o Blaníku – země nebyla napadena ze čtyř, ale dokonce z pěti stran. Podle Zdeňka Doskočila by ale bylo možné zůstat i u počtu čtyř agresorů. „Největší význam hrály sovětské jednotky. Bulharské, maďarské i polské jednotky se intervence zúčastnily, u vojsk NDR šlo spíše o symbolickou účast štábních důstojníků,“ popsal. Případný otevřený útok (Východního) Německa na Československo totiž mohl mít nedozírné následky. „Kdyby vojska NDR překročila hranice Československa, tak by zároveň šlo o porušení Postupimské dohody,“ poukázal Zdeněk Doskočil. Východoněmecká účast na invazi tak podle něj byla marginální a spíše formální. Naopak například polští vojáci byli vidět, obsazovali část východních Čech, například Jičín či Trutnov.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24/ČTK

V listopadu 1968 se z Československa stáhly armády čtyř zemí, zůstali pouze Sověti, kteří odcestovali až v roce 1991. V létě 1989 se tehdejší představitelé Maďarska a Polska za vpád do Československa omluvili. Totéž později učinily také NDR a Bulharsko. Zatímco však bývalý ruský prezident Boris Jelcin odmítal jakoukoli odpovědnost Ruska s tím, že šlo o čin SSSR, jeho nástupce Vladimir Putin v roce 2006 při návštěvě Prahy přiznal morální odpovědnost Ruska za invazi.

21. srpen
Zdroj: Libor Hajský/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Inflace přichází. Zbrzdí růst ekonomiky i příjmů rozpočtu

Česká ekonomika letos roste méně, než se očekávalo. Výhled zhoršily všechny velké tuzemské instituce i třeba Evropská komise. Hospodářství ovlivnila hlavně nejistota ve světě, třeba nárůst cen komodit kvůli konfliktu na Blízkém východě. Firmy také omezují investice. Předpovídané zpomalení růstu HDP pod dvě procenta má vliv i na výběr daní – nižší útraty a zisky přinesou méně peněz do státní kasy.
před 4 hhodinami

VideoVláda projedná přísnější tresty pro agresivní řidiče, hrozit by jim mohlo vězení

V pondělí má vláda na programu schvalování návrhu novely trestního zákona, která zavádí přísnější tresty pro řidiče, kteří se chovají agresivně nebo za volant usedají pod vlivem omamných látek. „Pokud se řidič úmyslně dopustí nějakého bezohledného agresivního jednání, kdy někoho vytlačuje nebo vybržďuje, tak se na to dívám jako na trestný čin,“ uvedl ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Řidičům by hrozilo až roční vězení. Pokud by při nehodě někoho zranili, sazba by činila až tři roky za mřížemi.
před 4 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 4 hhodinami

VideoZavoral si klade podmínky, proto ho Babiš nezve, říká Knedlhans. Podle Berana to vyvolává obavy

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral si klade podmínky jednání s předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO), ten se s ním proto neschází, řekl v Duelu ČT24 šéf Mladého ANO Adam Knedlhans. „Premiér si má s ředitelem ČRo sednout za zavřenými dveřmi a říct si požadavky obou stran,“ sdělil. První místopředseda Mladé ODS Richard Beran si myslí, že vláda nezdůvodnila, proč Zavorala, na rozdíl od ředitele České televize Hynka Chudárka, nezve. Zavoralův požadavek na veřejné jednání nepovažuje za vysvětlení. „Pokud se bavíme o změně financování veřejnoprávních médií, je chyba, že tam je jen jeden subjekt. To jsou kroky, které vyvolávají obavy u veřejnosti,“ dodal. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.
před 5 hhodinami

Pavel vyznamenal historika Snydera a politologa Krasteva

Prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání americkému historikovi Timothymu Snyderovi a bulharskému politologovi Ivanu Krastevovi. Hlava státu dvojici předala medaili Za zásluhy. Snyder se kvůli zdravotní indispozici ceremoniálu nezúčastnil, ocenění za něj převzal Krastev.
před 6 hhodinami

Na dronové útoky nejsme připravení, vadí Hřibovi. Řešíme protivzdušnou obranu, říká Šťastný

Dopad dvou ruských střel a proudového dronu v Polsku je podle předsedy Přísahy Róberta Šlachty dalším testováním Moskvy, kam až může zajít. Šéf hnutí Naše Česko Martin Kuba v Nedělní debatě navrhnul, aby se premiér setkal s hlavami parlamentních stran a probral strategii jednotného vystupování. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib kritizoval, že vláda nedělá nic, aby byla na podobné incidenty u nás připravená. S tím nesouhlasil ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé), prioritou kabinetu je podle něj protivzdušná obrana.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 11 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.