Rusové se v neděli vypravili k volebním urnám, aby si zvolili své místní zástupce. V Moskvě a Petrohradu, kde hlasování patří k nejsledovanějším, ale o volby nebyl velký zájem. Nezávislí pozorovatelé a nestátní média hlásí případy podezření z podvodů, uplácení voličů či útoků na členy komisí i pozorovatele. Volební místnosti jsou po celém Rusku otevřené vždy od 08:00 do 20:00 místního času.
Rusové vybírali své místní zástupce. Nezávislí pozorovatelé mluví o uplácení či napadení komisařů
Události: Neděle ve znamení ruských místních voleb (zdroj: ČT24)
Volby se odehrávaly den po historické výměně sedmi desítek vězňů mezi Ruskem a Ukrajinou, vnímané jako první krok k řešení konfliktu mezi oběma sousedními zeměmi od roku 2014.
Výsledky hlasování se podle analytiků budou sledovat jako test před parlamentními volbami, které se mají konat za dva roky, a přispějí k načrtnutí politické budoucnosti země, ve které prezident Vladimir Putin začíná svou třetí dekádu u moci.
Minimálně ve dvou největších městech ale nebyl o volby příliš velký zájem. V Moskvě činila účast v 15:00 místního času něco přes dvanáct procent a v Petrohradu přes šestnáct procent.
Zpravodaj ČT Karas: Nezávislí pozorovatelé evidují narušení voleb (zdroj: ČT24)
Nezávislí pozorovatelé evidují uplácení i hromadné svozy
„Předseda hnutí Golos řekl České televizi, že hnutí zaznamenalo případy napadení volebních komisí nebo přímo nezávislých pozorovatelů,“ informoval zpravodaj ČT v Rusku Miroslav Karas.
„Potvrdil i to, že na Dálném východě v Chabarovské oblasti, ale i v Irkutské oblasti jsou zaznamenány případy, kdy byli upláceni voliči, kdy jim někteří kandidáti slíbili peníze za to, že jim odevzdají hlas. Navíc tito kandidáti organizovali hromadné svozy voličů do volebních místností,“ doplnil zpravodaj.
Mnohá média, mezi nimi například stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda, zveřejňují videa z volebních místností, která i přes přítomnost kamer ukazují na podezření z takzvaných vbrosů, tedy situací, kdy člověk vhodí do urny několik lístků naráz.
Nejsledovanější je Moskva
Pozornost se soustřeďuje zejména na hlavní město, kde má zhruba 7,2 milionu voličů možnost vybrat z 225 kandidátů 45 členů nového městského sněmu. Městská volební komise se postarala o selekci uchazečů, když z boje o radnici vyřadila 56 kandidátů včetně 22 opozičních aktivistů. Důvodem byly údajné nesrovnalosti v seznamech podpisů, které je povinen při registraci předložit každý z nezávislých kandidátů.
Nespokojenost opozice vyústila koncem července a v srpnu v sérii protestních demonstrací, které moskevská radnice většinou nepovolila. Následoval tvrdý policejní zásah, při němž bylo podle agentury AFP zadrženo kolem 2700 lidí. Deset bylo obžalováno z organizování nepokojů, pět z nich už bylo odsouzeno k několikaletým trestům.
Od vlny protestů na přelomu let 2011 a 2012, které předcházely Putinově návratu do Kremlu po čtyřletém období v čele vlády, se nic podobného v Rusku nedělo.
Kandidáti Jednotného Ruska se o mandát ucházejí jako nezávislí
Žádný z uchazečů v Moskvě oficiálně nekandiduje v barvách vládnoucí strany Jednotné Rusko. Její popularita dosáhla historického minima, dosud ale dominuje v městském sněmu. Kandidáti Jednotného Ruska se raději o mandát ucházejí jako nezávislí.
Hlavní odpůrce Kremlu Alexej Navalnyj vyzval Moskvany, aby „hlasovali chytře“ tím, že podpoří uchazeče s největší šancí proti kandidátům režimu. Většinou jde o komunisty.
Mimo Moskvu byla jednou z nejkontroverznějších kampaň před volbou gubernátora Petrohradu, kde Kreml podporuje toho stávajícího – hlavu někdejší metropole carského Ruska Alexandra Beglova.
Celkově se po celém Rusku, včetně anektovaného Krymu, konalo 6015 voleb a referend různého typu. Volební místnosti se zavřely ve 20:00 místního času.