Nedělní prezidentské volby v Rusku vyhraje Vladimir Putin. Analytici se shodují, že jiný výsledek není možný, což podporují i předvolební průzkumy. I přesto existuje několik důvodů, proč volby sledovat. Jedním z nich je možnost, že by Putin nemusel vyhrát tak, jak by si představoval, což by podle některých analytiků mohlo jeho pozici oslabit.
Rusové volí prezidenta. Putin by nemusel vyhrát tak, jak by si přál
Prezidentské volby v Rusku
Kreml usiluje o to, aby Putin získal ve volbách nejméně 70 procent hlasů a aby k urnám dorazilo minimálně 70 procent oprávněných voličů. O této „klauzuli 70/70“ informují ruská média a už v prosinci 2016 ji po semináři se šéfem prezidentské administrativy Sergejem Kirijenkem potvrdil zástupce jednoho z regionálních guvernérů a další dva účastníci akce.
Tento výsledek, který by Putinovi poskytl dostatečně silný mandát, ale není vůbec zaručen. Přes 70 procent hlasů získal Putin v prezidentských volbách jen jednou, a to v roce 2004 (71,3 %). Volební účast se od rozpadu Sovětského svazu dostala v Rusku při prezidentských volbách maximálně na 69 procent (v roce 2008).
Podle průzkumu nezávislého Centra Levada z poloviny prosince se k urnám chystá určitě či spíše jít jen 58 procent voličů. Putinovi by dalo hlas 61 procent lidí (počítáno ze všech dotázaných), resp. 75 procent (pokud budeme brát v potaz jen ty, kteří byli v době provedení průzkumu rozhodnuti k urnám jít). Průzkum byl ale proveden v době, kdy ještě nebyli známí všichni kandidáti.
Další předvolební průzkumy se centrum rozhodlo nepublikovat, byť je dál provádí. Na základě zákona z roku 2016 je totiž jako příjemce zahraničních finančních darů na seznamu „zahraničních agentů“ a obává se, že by zveřejňování dalších průzkumů mohlo být chápáno jako vměšování do voleb a mohlo by vést k zavření instituce, uvedl šéf centra Lev Gudkov. Podle neoficiálních informací ale Levada stále odhaduje volební účast pod 60 procenty.
Lépe vypadají výsledky státní instituce VCIOM. Její poslední průzkum předjímá, že k volbám hodlá určitě nebo spíše jít 83 procent voličů a Putina by volilo 69 procent dotázaných. List Kommersant ale koncem února tvrdil, že podle interních průzkumů Putinova volebního štábu by mohla volební účast dosáhnout znepokojivé úrovně 40 až 50 procent.
Navalnyj vyzývá k bojkotu
Podepsat by se na ní mohl i případný bojkot voleb, ke kterému vyzývá opoziční politik Alexej Navalnyj, který nemůže kandidovat kvůli pravomocnému odsouzení za podvod, což politik považuje za účelové rozhodnutí.
Navalnyj má podporu hlavně ve velkých městech a je pravda, že podle VCIOMu klesla v Moskvě a Petrohradu podpora Putinovi z 69,7 procenta v lednu na 57,1 procenta v únoru, upozornil list Vedomosti. Podle zdroje listu z kanceláře prezidenta by mohla volební účast ve městech s více než milionem obyvatel dosáhnout jen něco málo přes 50 procent.
Stát se proto snaží volební účast zvýšit. Podle listu Kommersant musí třeba členové vládní strany Jednotné Rusko zajistit účast hned několika voličů, například manželky, dětí nebo loajálních přátel. V případě okresního činitele je to podle Kommersantu 30 lidí, funkcionáři vyšších územních celků musejí obstarat 50 voličských hlasů.
Stát také spustil online systém, v kterém mohou voliči změnit svou volební místnost, pokud nebudou v době konání voleb v místě svého trvalého bydliště.
Komunisté vsadili na jahodového krále
Kromě Putina se o prezidentský úřad uchází dalších sedm kandidátů. Žádný z nich nemůže předpokládané vítězství současné hlavy státu ohrozit a soutěžit tak budou „tradičně“ jen o druhé místo. Tentokrát ho ale neobsadí „věčně druhý“ šéf Komunistické strany Ruské federace (KPRF) Gennadij Zjuganov.
Právě absence kandidatury Zjuganova, který na ruského prezidenta kandidoval ve všech dosavadních volbách kromě těch v roce 2004 a pokaždé skončil druhý, je patrně největším překvapením kampaně. Místo něj vyslali komunisté do boje nestraníka Pavla Grudinina. V minulosti byl členem strany Jednotné Rusko, za které zasedal v moskevské oblastní Dumě.
Milionář Grudinin na první pohled mezi komunisty úplně nezapadá. Jde o podnikatele, který v roce 1995 zprivatizoval Leninův sovchoz blízko Moskvy, kde strávil většinu svého života. Ve farmě, která je známá zejména pěstováním jahod, vlastní 40 procent akcií.
Sám ale voličům slibuje třeba znárodňování podniků. O své farmě mluví jako o „socialistické oáze v kapitalistické džungli moskevského předměstí“ a tvrdí, že pracovníci farmy pobírají dvojnásobek ruské průměrné mzdy.
Podle listu Nezavisimaja gazeta nominovali komunisté Grudinina poté, co ho odsouhlasila prezidentská administrativa. Novaja gazeta ale s odvoláním na vyjádření Grudininova mluvčího napsala, že v okamžiku, kdy státní rozhlasová stanice Vesti-FM zveřejnila výsledky šetření (pravděpodobně šlo o anketu mezi posluchači), ve kterém získal Grudinin 45% podporu (Putin získal 50 procent), Kreml se lekl. Je pravda, že poté se v pro-kremelských médiích začaly objevovat informace o tom, že Grudinin zatajil účty v zahraničních bankách, podvádí akcionáře a vlastní vilu v Evropě.
Podle posledního průzkumu ústavu VCIOM by Grudinin sice mohl skončit ve volbách druhý, hlas by mu ale dalo jen 7 procent dotázaných. Třetí by mohl skončit nacionalista Vladimir Žirinovskij, kterému průzkum přisuzuje 5 procent hlasů.
Z moderátorky státní televize kandidátkou „proti všem“
Vedle Grudinina budí pozornost bývalá televizní moderátorka Xenia Sobčaková. Dcera bývalého petrohradského starosty Anatolije Sobčaka, jehož chráněncem býval na počátku své kariéry prezident Putin, je ruské veřejnosti známá především jako skandály opředená celebrita.
Politické názory začala dávat najevo v souvislosti s protirežimními protesty z let 2011 a 2012, na kterých také vystoupila, ale protestující na ni reagovali nepřátelsky. V té době také zdůrazňovala, že je sice proti systému, ale ne proti Putinovi. Krátce poté přestala moderovat reality show na státní televizi a začala působit v nezávislé televizi Dožď.
V současnosti se profiluje jako liberální kandidátka podporující podnikání či lidská práva a kritizující diskriminaci na základě pohlaví či sexuální orientace. Dává zároveň výrazně najevo, že je protestní kandidátkou, jejím předvolebním sloganem je heslo „Proti všem“.
Sobčaková varovala před bojkotem voleb na protest proti restrikcím vůči Navalnému. „Vstupuji do voleb jako mluvčí těch, kdo kandidovat nemohou,“ uvedla s ohlášením kandidatury. Tvrdila ale, že trvá na Navalného očištění a v případě jeho kandidatury by prý byla dokonce ochotná z voleb odstoupit. Sám Navalnyj se ale nechal slyšet, že její kampaň opozici oslabí a roztříští její síly.
I v případě Sobčakové se navíc objevují podezření, že se voleb účastní se souhlasem režimu, aby odčerpala opoziční hlasy. Její kandidatura se nesetkala s výraznějším odporem Kremlu a Sobčaková byla dokonce hostem talk show ruské státní televize Rossija-1, kde by se Navalnyj objevit nemohl.
Během své únorové návštěvy USA Sobčaková sice kritizovala údajné ruské vměšování do amerických voleb i anexi Krymu. Zároveň ale mluvila o tom, že izolace Moskvy je nebezpečná, varovala před změnou režimu v Rusku a připsala částečnou vinu Západu na současné situaci s tím, že Západ Rusko v minulosti odmítl, což připomíná oficiální kremelskou rétoriku.
Sobčaková nemá podle průzkumů šanci na nějaký překvapivý výsledek, poslední průzkum VCIOM jí přisuzuje 2 procenta hlasů a čtvrté místo. Preference zbylých čtyř kandidátů nepřesahují jedno procento hlasů.
Vyjdou Rusové opět do ulic?
Prezidentské volby před šesti lety doprovázela podezření z podvodů, kvůli kterým pak desetitisíce Rusů vyšly do ulic. Demonstrace, které navázaly na protesty z podzimu 2011, vyvolané taktéž nesrovnalostmi ve volbách do Státní dumy, skončily až v květnu 2012 potlačením takzvaného Pochodu milionů a následnými procesy s téměř třemi desítkami účastníků.
Opoziční politik Navalnyj, který nemůže kandidovat, plánuje demonstrace i letos. Jeho spolupracovník Vladimir Milov řekl agentuře Reuters, že v Moskvě i Petrohradě očekává násilné střety s policií, kterých by se podle něj mohlo účastnit několik tisíc lidí.
Navalnyj a jeho podporovatelé přepokládají, že nedělní volby budou zfalšované a chtějí si plánovanými protesty vynutit opakování voleb s Navalného účastí. Jeho příznivci totiž věří, že by mohl posbírat výrazný počet protestních hlasů a sesadit komunisty z pozice druhé největší politické síly ve státě.
Navalnyj už mnohokrát ukázal, že je schopný lidi do ulic přivést, například loni v březnu se jím zorganizovaných demonstrací proti korupci zúčastnilo po celém Rusku na 60 tisíc lidí. Anastasia Sergejevová z think-thanku For Free Russia píše, že mezi protestujícími bývá podstatná část velmi mladých lidí, ke kterým se přidávají i jejich rodiče či prarodiče. Mizí tak podle ní mezigenerační konflikt, který vnímá jako typický pro demonstrace v dřívějších obdobích.
Dodává také, že protože Navalného politická vyjádření nejsou nějak jasně ideologicky zakotvená, najdou si v nich svoje liberálové, socialisté i nacionalisté, čímž se kolem tohoto opozičního politika formuje nová opoziční většina, píše Sergejevová.
Naopak Elizaveta Gaufmanová z univerzity v Brémách píše, že mezi nejmladšími Rusy sice nemusí být Putinova popularita nejvyšší, zároveň ale mnozí z nich přijímají ruskou identitu předkládanou režimem, která je založena na patriotismu či nostalgii po Sovětském svazu. Putina vnímají coby synonymum ekonomické stability po chaotických 90. letech, přičemž předchozí období si sami nepamatují a znají vlastně jen Putina.
Půlka Rusů Navalného nezná
V rámci ruské společnosti navíc tvoří příznivci Navalného pořád poměrně malou část. Podle podzimních průzkumů Centra Levada by Navalného volila za prezidenta maximálně dvě procenta dotázaných (36 procent dotázaných na začátku prosince uvedlo, že neví, koho by volilo nebo by k volbám možná ani nešlo).
Průzkum provedený Levadou po Navalným svolaných demonstracích z června loňského roku navíc ukázal, že ani organizace protestů nemusí zvýšit ve společnosti povědomí o tomto opozičním politikovi. Na otázku, jestli vědí, kdo je Navalnyj, odpovědělo kladně 55 procent dotázaných, tedy stejně jako v březnu.
Největší část dotázaných (30 procent) navíc byla přesvědčena, že odkrýváním korupce ve vedení země jedná Navalnyj v zájmu Západu. Za zájem Ruska považovalo jeho jednání jen 12 procent dotázaných.