Ruská tajná služba FSB oznámila, že v úterý v Sevastopolu na anektovaném Krymu zadržela tři diverzanty. Byli podle ní vysláni ukrajinskou armádní rozvědkou, aby poškodili vojenské objekty a důležitou infrastrukturu na poloostrově. Kyjev vzápětí nařčení popřel jako naprosto falešné. Sevastopolský soud mezitím svolil k uvalení vazby na zadržené Ukrajince, kteří se podle médií přiznali.
Rusové tvrdí, že na Krymu zatkli ukrajinské diverzanty. Kyjev to popřel
„Ve skutečnosti FSB žádné diverzanty nechytila, protože na Krymu a v Sevastopolu nejsou. Ruské tajné služby se tímto způsobem snaží dokázat svou efektivnost, ale opět uvádějí ruské vedení, lid a mezinárodní společenství v omyl,“ prohlásil mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Andrij Lysenko.
Tvrzení FSB odmítla i hlavní správa rozvědky ministerstva obrany jako „další falešnou zprávu“ ruských tajných služeb, která má zamaskovat útlak obyvatel poloostrova a diskreditovat Ukrajinu v očích světa.
FSB tvrdí, že zadrženým diverzantům zabavila „brizantní výbušniny, zbraně, munici, speciální spojovací prostředky a další věcné důkazy zločinné činnosti, včetně plánků objektů chystané diverze“.
Podle nejmenovaného zdroje agentury Interfax šlo o elektrárny, čističky vod a uzly plynovodní sítě. „Všichni tři (diverzanti) přiznali svou vinu a poskytují odpovídající doznání,“ uvedl zdroj. Dopadení diverzantů prý umožnilo odhalit dva úkryty zbraní na Krymu, jakož i informátory ukrajinské rozvědky.
Ruská nezávislá televize Dožď uvedla, že se spojila s bratrem jednoho ze zatčených, jenž tvrdí, že jeho sourozenec pracuje v sevastopolské kanceláři nevládní organizace a s ukrajinským ministerstvem obrany nemá nic společného.
V srpnu obdobná zpráva FSB o zadržení skupiny ukrajinských diverzantů na Krymu, kterou Kyjev popřel jako provokaci, vedla k prudkému zhoršení vztahů mezi Moskvou a Kyjevem. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy zrušil chystané jednání s ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem v rámci čtyřstranné schůzky ještě s francouzským prezidentem a německou kancléřkou. Schůzka tzv. normandské čtyřky se uskutečnila až v druhé polovině října v Berlíně.
Rusko anektovalo ukrajinský Krym na jaře 2014 po tajné vojenské operaci a spěšně zorganizovaném referendu. Svět anexi ve velké většině nepřijal. Ruskou svrchovanost nad poloostrovem uznalo jen necelých dvacet států, většinou bývalých sovětských republik a ruských spojenců.