Andrej Karlov, velvyslanec Ruska v Turecku, byl zastřelen v Ankaře. Střelbou na něho zaútočil mladý muž ve chvíli, kdy se Karlov chystal pronést řeč při příležitosti zahájení výstavy „Rusko očima Turků“. Vraha později místní bezpečnostní zdroje identifikovaly jako ankarského policistu, který byl nyní mimo službu. Podle svědků vypálil na Karlova několik ran zezadu a svůj čin okomentoval slovy: „Nezapomeňte na Sýrii, nezapomeňte na Aleppo“. Také zařval: „Alláhu akbar“ (Bůh je velký). Policie nakonec muže zabila. V noci se střílelo také u budovy americké ambasády v Ankaře. Střelec byl zadržen a nikdo nebyl zraněn, uvedlo velvyslanectví. Ambasáda bude v úterý uzavřena, stejně jako další diplomatické mise Spojených států v Turecku.
Ruský velvyslanec v Turecku podlehl atentátu. Útočník se zřejmě mstil za syrské Aleppo
Podle očitých svědků dal útočník na ruského velvyslance najevo, že jeho skutek je pomstou za Aleppo, které bylo v minulých týdnech terčem bombardování zejména ze strany ruského letectva. Podle tureckých médií navíc zpíval hymnu syrské povstalecké organizace Fronta dobytí Sýrie, která se hlásí k Al-Káidě. Před necelým týdnem stovky příznivců Fronty demonstrovaly před ruským konzulátem v Istanbulu, kde slibovaly pomstu za Aleppo.
Podle jiných zdrojů pachatel svým vztyčeným ukazováčkem, když provolával heslo Bůh je veliký, dával znamení jiné extremistické organizace - Islámského státu. Na sítích islámských radikálů se bezprostředně po útoku začaly šířit oslavné reakce.
Útok na diplomata a jeho úmrtí potvrdilo ruské ministerstvo zahraničí. Karlov měl být podle původních informací převezen do nemocnice, pak však vyšlo najevo, že zemřel nedaleko od místa útoku, kde se mu přivolaní lékaři záchranné služby snažili poskytnout první pomoc, ovšem marně.
Atentát považuje Moskva za teroristický čin. „Jsme ve spojení s tureckými oficiálními představiteli, kteří nás ujistili, že bude provedeno pečlivé a zevrubné vyšetřování. Vrazi budou potrestáni,“ prohlásila mluvčí ruského
ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Útok se udál během otevření výstavy moderního umění pořádané v Ankaře ruským velvyslanectvím. Deník Hürriyet zveřejnil fotku z incidentu. Pachatel podle všeho při vstupu do budovy předložil svůj průkaz policisty. Před vraždou stál za zády velvyslance, který pronášel zahajovací projev, a tvářil se jako by se staral o jeho bezpečnost. Poté Karlova střelil do zad.
Policie už zná totožnost atentátníka
Čtvrt hodiny po útoku, který si vyžádal ještě tři lehce zraněné, zasáhla proti útočníkovi policie. Při následující přestřelce byl pachatel podle sdělovacích protředků smrtelně zraněn. Fotky jeho mrtvého těla provrtaného střelami se objevily na internetu. Muž byl označen jako 22letý Mevlüt Mert Altintaş, který byl přijat k policii v roce 2014.
Zatím není jasné, zda atentátník náležel k nějaké širší organizaci. Turecký ministr vnitra nicméně uvedl, že vrah patřil k pořádkové policii v Ankaře. K provedení činu se dosud nepřihlásil žádný subjekt. Úřady zadržely sestru a matku pachatele.
Ruský prezident Vladimir Putin označil zavraždění Karlova za provokaci, která má zabránit normalizaci vztahů mezi oběma státy a nastolení míru v Sýrii. „Spáchaný zločin má překazit normalizaci rusko-tureckých vztahů a překazit mírový proces v Sýrii, který aktivně prosazuje Rusko, Turecko, Írán a další země, které mají zájem na urovnání syrského konfliktu,“ řekl.
Odvetou může být podle Putina jedině zesílení boje proti terorismu. „Bandité to pocítí,“ prohlásil.
Útok se odehrál den před plánovanou návštěvou tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua v Moskvě, kde společně s šéfy diplomacií Ruska a Íránu měl jednat o situaci v Sýrii. Kreml již potvrdil, že i přes pondělní atenát se toto setkání uskuteční.
Vražda prý rusko-turecké vztahy neohrozí
Atentát podle předsedy zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonida Sluckého nepovede k novému zhoršení rusko-tureckých vztahů jako po loňském sestřelení ruského bombardéru tureckými stíhačkami. „Hlavní je to, že k novému ochlazení mezi Moskvou a Ankarou nedojde, jak by si přáli naši strategičtí protivníci jak v Ankaře, tak na Západě. K tomu nedojde,“ řekl Sluckij v televizi Rossija 24.
„Vina za smrt velvyslance leží turecké straně,“ prohlásil další ruský zákonodárce Vladimir Džabarov, podle kterého Turci nezajistili náležitou ochranu, ačkoliv mohli vzhledem k dobytí Aleppa podobný teroristický čin očekávat. Každopádně je podle něj záhodno posílit bezpečnost ruských zastupitelských úřadů a dalších ruských zařízení v Turecku a i v dalších zemích sousedících se Sýrií. Ruské úřady varovaly ruské turisty v Turecku, aby se vyhýbali srocením lidí.
Atentát na velvyslance odsoudily Spojené státy, Evropská unie i Sýrie, která je spojencem Moskvy. Proti činu coby „teroristickému útoku“ se ostře postavilo i turecké ministerstvo zahraničí, přičemž zdůraznilo, že nedovolí, aby zastínil rusko-turecké vztahy.
Mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček v reakci na útok v Ankaře uvedl, že
hnusnou teroristickou vraždu musí odsoudit každý slušný člověk.