Moskva - Před výbuchem občanské války v Ingušsku, neklidné ruské republice na severním Kavkazu, dnes v Moskvě varovali ochránci lidských práv z Moskevského helsinského výboru. Vinu za napětí přičítají svévoli ruských federálních jednotek, které pod záminkou boje proti terorismu prý unášejí i zabíjejí podezřelé.
„To, co se zde děje, se nemůže odehrávat nejen v 21. století a v právním státu, ale vůbec v žádném státu,“ prohlásila po návratu z Ingušska známá obhájkyně lidských práv a předsedkyně výboru Ljudmila Alexejevová. Více než osmdesátiletá veteránka sovětského disentu přirovnala teror v kavkazské republice k stalinským čistkám v roce 1937.
„Mizení“ podezřelých je zřejmě reakcí na časté vraždy příslušníků pořádkových sil. Nezvěstných jsou už stovky, zabitých prý tisíce.
„V právním státu podezřelé zatknou a soudí, ale v Ingušsku se stává, že člověka unesou a stane se nezvěstným, anebo ho rovnou zabijí,“ řekla Alexejevová. Od ingušského prezidenta Murata Zjazikova i obyčejných lidí se dozvěděla, že přehmaty jsou dílem federálních jednotek.
Sama se stala svědkyní mohutného zátahu desítek samopalníků na údajně jediného podezřelého. Dvě mladé dívky ji vyprávěly o smrti svých mužů: „Jeli spolu autem, když narazili na zátaras ze dvou obrněných transportérů. Otočili se, ale vojáci začali střílet a jednoho muže v autě zastřelili. Druhý vylezl ven, zdvihl ruce a křičel, že není ozbrojen. Zastřelili ho…“ Z republiky odjížděla s plnou taškou žádostí o objasnění osudu nezvěstných.
Podle člena Helsinského výboru Valerije Borščova jsou zatčení vězněni ve Vladikavkazu v sousední Severní Osetii; Borščov citoval z dopisu místního představitele premiérovi Vladimiru Putinovi, kterého žádal, aby Inguši byli internováni jinde, a informoval jej, že ze 186 zatčených jen 21 bylo obviněno z terorismu.
Úřady přičítají terorismus muslimským radikálům, kteří verbují rekruty mezi statisíci uprchlíků ze Severní Osetie a chudou mládeží bez perspektiv. Ale Borščovovi připomíná Ingušsko spíše situaci v Čečensku před vypuknutím bojů s Rusy. Část obyvatel se sice nechala zastrašit a mlčí, avšak část prchá do hor, aby kladla svévoli ozbrojený odpor, čili úřady tak samy svým postupem vytvářejí partyzánské hnutí. Podle aktivisty je ještě čas předejít výbuchu nespokojenosti dialogem se společností, k čemu míní vyzvat Kreml.
V jihoruském Ingušsku je už delší čas násilí na denním pořádku. Situace se ještě vyhrotila poté, co na konci srpna ochranka tamního ministra vnitra zastřelila opozičního novináře Magomeda Jevlojeva. K záhadným únosům ingušských emigrantů poslední dobou dochází i v Moskvě.
