Moskva - Moskva má právo rozmístit na Krymu jaderné zbraně, prohlásil úředník ruského ministerstva zahraničí s tím, že o podobných plánech ale nic neví. Informovala o tom agentura Reuters. Od anexe ukrajinského poloostrova brzy uplyne rok. Ruský prezident Vladimir Putin před pár dny v upoutávce na dokument televize Rossija 1 poprvé přiznal, že v závěrečný den olympiády v Soči nařídil zábor Krymu.
"Nevím, jestli tam už jaderné zbraně jsou. Nevím ani o žádných plánech, ale v zásadě to Rusko může udělat," uvedl podle Interfaxu Michail Uljanovsk, vedoucí oddělení armádní kontroly na ruském ministerstvu zahraničí.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov už koncem loňského roku prohlásil, že by Rusko mohlo umístit jaderné zbraně na Krym. Poloostrov totiž ztratil svůj bezjaderný status, jelikož nyní patří Rusku. To v souladu s mezinárodními smlouvami disponuje jaderným arzenálem. Moskva proto bude jaderné zbraně rozmisťovat podle svého uvážení, sdělil tehdy Lavrov Intefaxu.
- Ruská armáda od rozpadu SSSR na počátku 90. let udržuje na Krymu velkou námořní
základnu, kterou si před okupací poloostrova pronajala od Ukrajiny do roku 2042. Po ruské anexi podle Moskvy smlouva přestala platit, protože Krym je prý součástí Ruské federace a nájem ztratil smysl.
O přípravách začlenění ukrajinského poloostrova Krym do Ruska a zvláštní operaci na záchranu svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče hovoří ruský prezident Vladimir Putin v novém dokumentu Andreje Kondrašova. Že Krym musí být navrácen Rusku, prý rozhodl poslední den olympiády v Soči v únoru loňského roku.
Ruský parlament pak schválil 1. března prezidentův záměr nasadit na Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit životy tamních Rusů. Ještě 4. března Putin před novináři tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen „ozbrojené síly sebeobrany“.
Pro připojení Krymu k Ruské federaci se pak 16. března v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících. Kyjev, Spojené státy a Evropská unie referendum odmítly, také OSN později toto všelidové hlasování neuznala.
