Damašek - Rusko a Čína vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která zaštítila plán arabských zemí vyzývající prezidenta Sýrie Bašára Asada k rezignaci. Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová následně vyzvala k okamžité akci proti režimu syrského prezidenta Asada. Vyloučila ale vojenskou intervenci. Více než tři stovky mrtvých si údajně vyžádal v noci na dnešek útok syrské armády proti městu Homs a jeho okolí v centrální části země. Dalších 1 300 osob prý bylo zraněno. S odvoláním na Syrskou organizaci pro monitorování lidských práv (OSDH) o tom dnes informovala agentura Reuters. Armáda k tomu měla použít minomety, tanky, kulomety a dokonce i dělostřelectvo. Syrská vláda podle AFP popřela, že by byla za zabíjení odpovědná. Šlo podle ní jen o snahu vyvolat proti-syrskou hysterii před jednáním RB OSN.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že návrh mezinárodní rezoluce o Sýrii podporovaný západními zeměmi Rusku „naprosto nevyhovuje“. podle ruského velvyslance při OSN Vitalije Čurkina byl „nevyvážený“ a „neodrážel realitu situace v Sýrii“. Rusko spolu s Čínou nakonec dnes rezoluci vetovaly.
Příští úterý pojede Lavrov do Sýrie na jednání s Asadem. Spolu s ním se rozhovorů zúčastní také šéf ruské zahraniční rozvědky Michail Fradkov. Moskva se snaží chránit syrský režim před sankcemi západních zemí. Chce, aby případná rezoluce odsoudila také násilí ozbrojených skupin povstalců a slib, že v Sýrii nezasáhnou zahraniční jednotky.
Clintonová k vetu: S Ruskem se nedá konstruktivně spolupracovat
Ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová v reakci na odmítavý postoj Ruska k rezoluci prohlásila, že není možné konstruktivně spolupracovat s Ruskem na rezoluci k Sýrii.
Během bezpečnostní konference v německém Mnichově Clintonová vyzvala k okamžité akci proti syrskému režimu. Vojenskou intervenci, které se Rusko obává, vyloučila.
Hillary Clintonová:
„Je těžké pochopit, že po nejkrvavějším dnu v Sýrii někteří stále zabraňují světovému společenství odsoudit toto násilí. Chci se zeptat, jaký důkaz ještě potřebujete, abychom na půdě Rady Bezpečnosti OSN zaujali jasné stanovisko.“
Britský ministr zahraničí William Hague Rusko a Čínu obvinil, že svým vetem „opustily syrský lid a jen vybízejí brutální režim prezidenta Asada, aby se dopouštěl dalších masakrů, jako byl ten v Homsu“. Jeho francouzský kolega Alain Juppé řekl, že rusko-čínské veto „paralyzovalo mezinárodní společenství“. Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna veto „oslabuje roli OSN“.
Dokument LAS, který se stal základem pro návrh rezoluce OSN, kromě výzvy k rezignaci prezidenta Asada odsuzuje také porušování lidských práv, jehož se dopouští syrský režim na vlastním lidu. Předseda arabského parlamentu, instituce nezávislé na LAS, vyzval všechny členské země, aby s Damaškem přerušily diplomatické vztahy. V několika zemích také stoupenci syrské opozice napadli velvyslanectví své země - například v libyjském Tripolisu, Kuvajtu či Káhiře, terčem útoku se stala i syrská ambasáda v Londýně, Německu, Řecku nebo ve Spojených státech.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro ČTK uvedl, že je potřeba vyslat signál syrskému režimu, že Západu tamní události nejsou lhostejné. „Nejsem přesvědčen, že to bude pomáhat, ale aspoň nějaký signál bychom měli vyslat,“ řekl v Mnichově před jednáním RB OSN.
Útok na Homs, stovky mrtvých
V den jednání OSN média přinesla zprávu, že syrská armáda zabila v Homsu přes 200 lidí a dalších 500 osob prý bylo zraněno. V celé zemi bylo zabito téměř 400 lidí. „Je to opravdový masakr,“ řekl šéf Syrské organizace pro monitorování lidských práv (OSDH) Ramí Abdar Rahmán agentuře AFP. Podle Rahmána, který se odvolává na svědky, jsou mezi mrtvými i ženy a děti. Požadoval proto i okamžitý zásah Ligy arabských států (LAS). Podobné informace poskytla podle agentury AP také další opoziční monitorovací skupina - Místní koordinační výbory (LCC). Z jiných zdrojů nejsou zatím tyto údaje potvrzeny.
Podle AFP začala armáda Homs nejprve ostřelovat minomety. AP informovala, že použila při útoku rovněž tanky a kulomety, podle Reuters bylo město bombardováno i dělostřelectvem. Televizní stanice Al-Džazíra uvedla, že armáda vede o Homs urputný boj s oddíly složenými z armádních přeběhlíků. Právě toto město totiž patří k ohniskům největšího odporu proti režimu prezidenta Bašára Asada.
OSDH ve svém komuniké také vyzvala „syrský lid, aby vyšel do ulic a povstal proti režimu“. To se podle aktivistů skutečně už stalo v městech Hamá a Idlíb, kde zalila vlna solidarity stovky osob. Desítky lidí také v průběhu noci vtrhly na syrská velvyslanectví v Berlíně a v Londýně. Zatímco v německé metropoli napáchaly dvě desítky vetřelců drobné hmotné škody, než areál po intervenci policie opustily, v britském hlavním městě místní policie pět z asi 150 účastníků akce zatkla.
Podle místních obyvatel bylo zničeno nejméně 36 domů, v jejichž troskách uvízlo jejich osazenstvo. Ostatní nyní kopou vším, co mají po ruce, v sutinách ve snaze najít živé. V oblasti jsou k dispozici prý jen dvě polní nemocnice, každá o kapacitě 30 osob. Zraněných je ale na 500. Stovka obětí byla už přemístěna do dvou místních mešit.
Sýrie viní z útoku opozici
Syrský ministr pro informace Adnan Mahmúd obvinil z útoku opozici, která se tak podle něj snažila ovlivnit Radu bezpečnosti OSN jednající dnes o situaci v této arabské zemi. „Informace o bombardování čtvrtí Homsu syrskou armádou jsou nepravdivé a nepodložené. Jedná se o hysterickou informační válku kvůli zasedání Rady bezpečnosti OSN,“ prohlásil ministr. „Tento útok arabského a západního tisku se shoduje s eskalací násilností ze strany ozbrojených teroristických skupin, podporovaných radou v Istanbulu,“ řekl s odkazem na Syrskou národní radu, která sdružuje hlavní opoziční proudy.
V zemi zahynuly již v pátek desítky lidí při střelbě vládních vojáků do účastníků manifestací, k nimž vyzvali obyvatele odpůrci režimu prezidenta Bašára Asada. Chtěli si tak připomenout 30. výročí masakru ve městě Hamá, kdy režim Háfize Asada, otce nynějšího prezidenta, 2. února 1982 utopil v krvi povstání islamistického Muslimského bratrstva. Povražděno tehdy bylo 10 až 40 tisíc lidí. Právě Hamá je nyní baštou povstání, které syrský režim rovněž krutě potlačuje.
