Rusko se rozhodlo rozmístit na Krymu strategické bombardéry Tu-22M3. Agentuře RIA Novosti to řekl senátor Viktor Bondarev, bývalý vrchní velitel ruského letectva. Přemístěním letounů prý Moskva reaguje na budování systému protiraketové obrany USA v Rumunsku. Krok ruské armády podle senátora „kardinálně mění rovnováhu sil v regionu“. Od anexe ukrajinského poloostrova uplynulo již pět let.
Rusko pošle na Krym bombardéry. Reaguje na americké budování protiraketového štítu
Ruské strategické bombardéry budou rozmístěny na krymské letecké základně Gvardějskoje (Hvardijske) severně od Simferopolu, prohlásil Bondarev. Letouny Tu-22M3 budou během několika let modernizovány tak, aby mohly překonat protiraketovou obranu „v kterémkoli bodu Evropy“, upozornil.
Ruských zbraňových systémů na Krymu přibývá
Generál také připomněl, že ruská armáda už má na Krymu stíhací letouny MiG-29 a Su-27, protiraketové baterie S-300, S-400, Buk-M2 a Pancir a rakety Iskander, které mohou nést jadernou nálož.
Ruské bojové systémy mají nyní plně pod kontrolou celý region Černého moře, což je „nezbytné vzhledem k neustálým provokacím NATO“, zdůraznil ruský senátor. Krym je nyní podle něj „nepotopitelnou letadlovou lodí“ Ruska.
3 minuty
Pět let po ruské anexi by drtivá většina obyvatel Krymu neměnila
Moskvě se dlouhodobě nelíbí aktivity NATO u jeho hranic a také budování protiraketového štítu. Spojené státy od roku 2016 využívají na základně Deveselu na jihu Rumunska systém protiraketové obrany Aegis Ashore, který je podle Pentagonu odpovědí Aliance na rostoucí hrozbu šíření raketových zbraní na Blízkém východě.
Podle Moskvy může být systém použit i k odpálení křídlatých raket dlouhého doletu a je přímým ohrožením Ruska.
Pět let poté: Západ kritizuje omezování svobod na Krymu
Pět let po anexi Krymu Evropská unie a NATO v pondělí připomněly, že Západ nadále považuje připojení ukrajinského poloostrova k Ruské federaci za nelegální. „Obyvatelé poloostrova čelí systematickým omezením svých základních svobod, jako jsou svoboda vyjadřování, svoboda vyznání či právo se svobodně sdružovat,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která připomněla perzekuci krymských Tatarů.
„Podle posledních informací je ve vězení 83 lidí, tři čtvrtiny z nich jsou krymští Tataři,“ upozornil vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev. Nemluví se ani o likvidaci krymskotatarských sdělovacích prostředků, zákazu činnosti jejich volených orgánů, pronásledování nepohodlných osob anebo o dvouletých trestech vězení pro ty, kteří odmítnou vojenskou službu.
Tři čtvrtiny obyvatel si změny chválí
Podle průzkumů veřejného mínění prováděných na poloostrově se přitom místním vede lépe. Celkem 89 procent lidí by znovu hlasovalo pro připojení k Rusku, tři čtvrtiny obyvatel hodnotí změny kladně. Z Krymu ale odjely desítky tisíc lidí na Ukrajinu. Vystřídali je Rusové – hlavně vojáci, policisté a úředníci.
Platy i důchody stouply o třetinu, ale s nimi výrazně i ceny, a to až o polovinu. Každý pátý tak žije pod hranicí chudoby. „Hodně výhrad je k výši platu, vysokým cenám a nízkým důchodům,“ konstatoval politolog Dmitrij Omelčuk.
Přímo na Krymu oslavil výročí ruský prezident Vladimir Putin. „Za uplynulých pět let jsme toho hodně udělali. Ale je potřeba udělat ještě mnohem víc,“ prohlásil. V rámci výročí spustil na Krymu naplno dvě elektrárny.
- Krym byl k ruské říši připojen v roce 1783. Tehdy ruský státník, voják a milenec Kateřiny II. Grigorij Potěmkin-Tavričeskij (též Poťomkin) prohlásil Krym za ruský na věčné časy.
- Po bolševické revoluci byl poloostrov krátký čas k dispozici vojskům Dohody a stal se útočištěm bělogvardějských generálů: po jejich porážce zde byla v říjnu 1921 vyhlášena Krymská autonomní SSR v rámci RSFSR.
- Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v roce 1954 poloostrov Ukrajinské SSR.
- O obnovení Krymské ASSR rozhodlo referendum v lednu 1991 a o měsíc později k tomu ukrajinský Nejvyšší sovět přijal patřičné zákonné rozhodnutí.
- Situace se vyhrotila na začátku května 1992, kdy místní parlament schválil „akt státní nezávislosti Krymské republiky“. Ukrajinský zákonodárný orgán ho neuznal. Poté ruský Nejvyšší sovět uvedl v pochybnost předání Krymu Ukrajině v roce 1954. Pod nátlakem Kyjeva krymský parlament své původní rozhodnutí odvolal. Od té doby měla krymská autonomie rozsáhlé pravomoci v hospodářství, zahraničním obchodě a sociální politice a Kyjev odpovídá za zahraniční politiku a obranu poloostrova.
- Poté, co začátkem března 2014 převzal vedení Krymu proruský předseda autonomní vlády, ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem. 16. března 2014 pak obyvatelé Krymu rozhodli v referendu, které bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou, o připojení k Rusku.
- O historii Krymu čtěte víc ZDE.
EU v roce 2014 zavedla kvůli anexi protiruské sankce spočívající v zákazu dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu a v zákazu vývozu určitých výrobků, ve výrazných omezeních pro evropské investice na Krymu a také v zákazu poskytování turistických služeb.
