Rusko označilo za nežádoucí Prague Civil Society Centre. Na jeho vzniku se podílel Člověk v tísni

Ruská generální prokuratura označila Prague Civil Society Centre (Centrum pro občanskou společnost) sídlící v Praze za „nežádoucí organizaci“ představující „ohrožení základů ústavního zřízení a bezpečnosti“ Ruska. Na svém webu to oznámil list Kommersant.

Centrum se stalo třicátou „nežádoucí organizací“ v Rusku. Na jeho vzniku se podílela česká humanitární organizace Člověk v tísni, kterou Rusko zařadilo na seznam nežádoucích loni.

Centrum uvedlo, že ruská vláda rozhodla na základě zákona, který pozorovatelé v oblasti lidských práv označili za nepatřičný a za nástroj k umlčení aktivistů.

Zákon podle centra cílí na ruské občany, kteří bojují proti korupci, prosazují vládu práva nebo podporují nejzranitelnější části společnosti. Jeho cílem je umlčet nezávislé novináře, blogery a další lidi, kteří dohlížejí na jednání mocných, míní centrum.

„Věříme, že odvážná a kreativní občanská společnost činí každou zemi lepším místem pro její občany. Zůstáváme oddáni podpoře občanských společností ve východní Evropě a střední Asii,“ poznamenalo centrum na svém webu.

Člověk v tísni: Rusko pokračuje v umlčování nepohodlných organizací

„Popravdě nás to nepřekvapuje. Ruská federace jen pokračuje v umlčování nepohodlných organizací i jednotlivců,“ uvedl vedoucí mediálních a informačních projektů Člověka v tísni Tomáš Urban. S prohlášením centra se ztotožňuje.

Nevládní organizace Člověk v tísni v únoru 2015 oznámila, že v Praze vzniká Centrum pro občanskou společnost v postsovětských zemích (Prague Civil Society Centre), které bude podporovat občanské iniciativy v zemích Východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán), v Rusku a v zemích Střední Asie.

Centrum má tři zakladatele: polský Institute of Public Affairs, norskou organizaci Human Rights House Foundation a právě českou společnost Člověk v tísni, která vyhrála mezinárodní výběrové řízení na jeho vybudování. Finance poskytují dvě soukromé nadace (C.S. Mott Foundation a Oak Foundation) a také česká, americká a švédská vláda, uvedl Člověk v tísni na svém webu. 

Dřívější zařazení organizace Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací v praxi znamená zákaz činnosti na ruském území. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) po zveřejnění této informace označil důvody ruského kroku za absurdní. Tuzemské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance a vyjádřilo nad ruským krokem znepokojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 31 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 49 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...