Rusko patří podle předsedy vojenského výboru NATO generála Petra Pavla k hlavním potenciálním hrozbám současnosti. K dispozici má moderní armádu, zbraně a především schopnost rychle se aktivizovat. Z vojenského hlediska by představovalo větší hrozbu než terorismus, uvedl ve Speciálu ČT24. V posledních letech se vztahy Aliance a Ruska zhoršily, nepřispělo tomu ani poslední vojenské cvičení v Polsku. Druhý nejvyšší muž NATO ovšem doufá, že se dialog s Ruskem podaří obnovit, a podotýká, že Moskva není a priori nepřítel.
Rusko je pro NATO jednou z hlavních potenciálních hrozeb, říká generál Petr Pavel
Speciál s předsedou Vojenského výboru NATO Petrem Pavlem (zdroj: ČT24)
Podle Pavla je nyní svět z hlediska bezpečnosti diametrálně odlišný, než když Česká republika v roce 1999 do NATO vstupovala. Výrazně se změnily zejména vztahy s Ruskem, které podle Pavla víceméně přestalo s Aliancí komunikovat a spolupracovat.
„NATO a Rusko byly v partnerství, spolupracovalo se na řadě projektů, vedl se smysluplný dialog. Rusko od té doby přestalo respektovat pravidla nastavená po 2. světové válce. Začalo uplatňovat historické nároky na širší bezpečnost, více používat sílu,“ uvedl druhý nejvyšší muž NATO.
obrázek
Rusko ve svém důsledku může představovat větší hrozbu než terorismus. „Je nepochybně mnohem závažnější vojenskou hrozbou z hlediska toho, že vlastní široký arzenál konvenčních i jaderných zbraní. Dalo nepokrytě najevo, že je připraveno tento arzenál použít pro prosazení svých zahraničně politických cílů. Má snahu vytvářet si vlastní pravidla,“ uvedl Pavel.
Přesto, že Aliance považuje Rusko za potenciální hrozbu, tak ho neoznačuje a priori za nepřítele. Věříme, že bude dříve či později možný racionální dialog s Ruskem.
„Terorismus, především islámský terorismus, je mnohem urgentnější z hlediska času, dotýká se nás bezprostředně teď, ale nemá potenciál na zničení států a našeho způsobu života. Což samozřejmě Rusko má a v případě konfliktu by měl konflikt mnohem závažnější důsledky. Musíme se vypořádat s oběma těmito hrozbami,“ dodal.
Ruská armáda je moderní a nemůžeme ji podceňovat
Aliance podle Pavla ruské vojenské schopnosti nepodceňuje. Ruská armáda je podle něj moderní a má nejen schopnosti, ale i veškeré síly pro rychlé nasazení. Na druhou stranu ale dodává, že nenadálý útok proti Alianci není příliš reálný. „Útokem proti jakémukoli členu Aliance by Rusko více ztratilo, než získalo,“ podotkl Pavel.
Ruští vojáci během přehlídky na Rudém náměstí
Anakonda je reakcí na ruská cvičení
V Polsku nyní končí největší vojenské cvičení od konce studené války, kterého se zúčastnilo na 31 tisíc vojáků ze dvaceti zemí NATO. Moskva manévry NATO sleduje se znepokojením a mluví o důkazu další rozpínavosti Aliance. Podle Pavla je to ovšem jen reakce na ruská cvičení, která NATO nemohlo nechat bez odezvy.
„Zatímco Rusko cvičilo a cvičí v řádech desetitisíců vojáků, tak Aliance až do loňska větší cvičení neorganizovala. Veškerý výcvik se zaměřoval na Afghánistán a Kosovo. Státy Aliance si začaly uvědomovat, že kolektivní obrana a příprava na ni je stále tím základním, kvůli čemu Aliance vznikla, a že hrozba ze strany Ruska není pouze hypotetická, ale reálná.“
Námitky proti cvičení se ovšem neozývají jen z Moskvy, ale i z některých evropských států. Například z Německa zaznívaly hlasy, že cvičení je příliš velké. Podle Pavla je problém v tom, že v Evropě stále ještě často panuje přesvědčení, že s Ruskem je možné konstruktivně komunikovat a že ruská hrozba je pouze teoretická. Organizace podobných cvičení je podle něj adekvátní reakcí na situaci.
Vojenské cvičení NATO v Polsku (zdroj: natochannel.tv)
Snažíme se být vůči Rusku maximálně transparentní, říká Pavel
„Na druhou stranu i cvičení Anakonda a související cvičení v Polsku nejsou pro Moskvu žádným překvapením. Je dlouhodobě plánované a ohlášené a Rusko bylo pozvané jako pozorovatel na cvičení. Snažíme se být maximálně transparentní, aby Rusko vidělo, v jakém rozsahu a co se cvičí, a že to rozhodně není zaměřeno proti Rusku, ale na nacvičování obrany proti protivníkovi, ať přijde z jakékoliv strany,“ uvedl.
Navíc rozšiřování Aliance podle něj probíhá naprosto v souladu s mezinárodními dohodami a je to dobrovolný a nevynucený proces, který Rusko pouze zneužívá k tomu, aby jej označilo za agresivní. „Rusko nebylo a není atraktivní variantou, kterou by státy chtěly dobrovolně zvolit jako svůj bezpečnostní mechanismus,“ uvedl.
„Hovořit o provokaci ze strany Aliance není podloženo fakty. Na druhou stranu anexe Krymu je fakt. Invaze Ruska a obsazení dvou území v Gruzii je fakt. Podobná je i situace v Moldavsku. Je potřeba vidět fakta. Obrovská cvičení v řádu desetitisíců vojáků, kteří cvičili nejen obranné ale i útočné operace, byla na straně Ruska. Pokud tu k nějakým provokacím docházelo, tak nebyly na straně Aliance,“ podotkl Pavel.
obrázek
Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase Rusové vnímali NATO jako nepřítele celé období studené války. Teď se o NATO v Rusku mluví ostřeji a častěji a je označováno nejen za bezprostředního nepřítele Ruska, ale i za Alianci, která chce Rusko svým způsobem zničit, uvedl Karas.
Češi vidí jako hlavní hrozbu islamismus
Většina Čechů ovšem podle průzkumu agentury STEM nevidí jako hlavní hrozbu Rusko, ale islámský fundamentalismus. Lidé se bojí také přílivu uprchlíků, terorismu nebo mezinárodního organizovaného zločinu. Politiku Ruska a Spojených států považuje za nebezpečnou hrozbu asi 40 procent Čechů. Stejně jako problematiku národních menšin. Politika Číny naopak veřejnost z nabízených témat stresuje nejméně, za hrozbu ji považuje asi jen každý třetí Čech.
NATO například cvičí irácké vojáky pro boj s islamisty, přistoupit k pozemní operaci proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku ale podle Pavla není v zájmu aliančních států, ani samotného Iráku či Sýrie. „Proti IS vznikla Mezinárodní koalice s 64 státy. Pozemní operace by ale byla velice komplikovaná a měla by mnoho obětí na civilních obyvatelích,“ vysvětlil Pavel.
Bezpečnostní hrozby podle Čechů
Jsme v informační válce?
Podle Pavla má zásluhu na tom, proč lidé nevnímají Rusko jako velkou hrozbu, do značné míry ruská propaganda. „Ta se dlouhodobě snaží, aby ukázala, že není hrozbou pro evropské státy, že se orientuje na boj proti terorismu,“ uvedl Pavel. Právě i vnímání bezprostřední hrozby terorismu hraje u obav Čechů svou roli.
Rusko podle něj dovedlo všechny prvky informační války na vyšší úroveň a snaží se relativizovat vnímání vlastní hrozby. „Snaží se zanášet do vědomí států, které považuje za protivníky, nejistotu a nedůvěru ve vlastní vlády a schopnosti vlastních ozbrojených sil s cílem vytvořit prostředí, ve kterém obyvatelé nebudou vědět, kde je pravda,“ podotkl Pavel.
V rámci takzvaného Auditu národní bezpečnosti vytváří i české ministerstvo vnitra zvláštní tým, který má monitorovat ruskou i jinou zahraniční propagandu. Úředníky má naučit lépe sdílet informace a taky rychleji upozorňovat na rizika, která můžou cílené dezinformace přinášet. Česko není jedinou zemí, kde podobná mediální komanda vznikají.
Ruská propaganda
NATO si udržuje popularitu
Když Česko do Aliance v roce 1999 vstupovalo, byly s členstvím spokojené sotva tři pětiny Čechů. Pak ale důvěra stoupala, o rok později dosahovala skoro tří čtvrtin. Popularita NATO poklesla v době, kdy Američani plánovali postavit radar protiraketové obrany v Brdech. Loni pak byla na 76 procentech.
Podle Pavla se na vnímání NATO ale třeba i EU nejvíce podílí média. Znatelné je to například na průjezdu amerického konvoje. Ten podle Pavla projíždí přes evropské státy už řadu let, jen o tom média neinformovala. Začala až v posledních letech. „Pak to vyvolalo velkou vlnu negativní a pak vyloženě pozitivní. Ty výkyvy jsou způsobené spíše médii než na základě faktů,“ uvedl Pavel.
Souhlas Čechů se členstvím v NATO
Do pěti let bude Afghánistán vojensky soběstačný
Největší současná mise NATO probíhá v Afghánistánu. Trvá už skoro 15 let, do úspěchu má ale daleko. Taliban ovládá víc území, než kdykoliv od roku 2001. Životy přitom položilo přes 3500 aliančních vojáků, z toho devět Čechů. Válka stála jen americký rozpočet k začátku minulého roku skoro 690 miliard dolarů, na rozvojovou pomoc padlo ze stejného zdroje víc než 60 miliard.
Před necelým měsícem se podařilo zabít velitele Talibanu Achtara Mansúra. Pomsta Talibanu ve formě více než 60 útoků stála život už bezmála 1400 Afghánců. Podle Pavla ale musí mise dál pokračovat. „Můžeme nechat Afghánistán jeho osudu a stáhnout se, anebo se pokusit dotáhnout práci do konce. Zhruba dva až pět let by mohlo trvat, než bude Afghánistán z bezpečnostního hlediska schopný fungovat samostatně,“ uvedl Pavel.
Boje v Afghánistánu - Ilustrační foto
Po dlouhých debatách se Aliance zapojila i do řešení největší evropské krize posledních let – uprchlické vlny. Sedm lodí od února zasahuje v Egejském moři. Po boku řeckého a tureckého námořnictva už čtyři měsíce zachraňují ve vodách uprchlíky a bojují s převaděči. Aliance zvažuje zapojit větší množství plavidel nebo pomáhat kontrolovat syrsko-tureckou hranici.