Die Welt: Německo navrhuje zařadit Rusko do Bílé knihy mezi největší hrozby

Německé ministerstvo obrany v nové koncepci zajištění bezpečnosti země, tzv. Bílé knize, doporučuje mezi největší hrozby zařadit Rusko. O dokumentu, který má německá vláda projednat před letními prázdninami, informoval o víkendu německý list Die Welt.

Rusko už není partnerem, ale stalo se soupeřem, odvrací se od Západu, zdůrazňuje strategické soupeření a zvyšuje vojenskou aktivitu na hranicích Evropské unie, píše Die Welt. Cituje přitom z návrhu Bílé knihy: „Bez zásadní změny kurzu bude Rusko v dohledné budoucnosti představovat problém pro bezpečnost na našem kontinentu.“ Předchozí německá Bílá kniha vyšla v roce 2006.

V seznamu hrozeb Němci zařadili Rusko na třetí místo, za teroristické ohrožení a kybernetické útoky. Rusko podle 80stránkového dokumentu zpochybňuje evropský pořádek vytvořený po studené válce. V návrhu také stojí, jak a jakými prostředky by Německo mělo reagovat na hrozby.

„Německo staví Rusko na stejnou úroveň jako teroristy,“ uvedla v této souvislosti ruská televizní stanice REN.

Dokument mimo jiné upozorňuje, že Rusko využívá digitální komunikační prostředky k ovlivňování veřejného mínění, a to například prostřednictvím manipulací s diskusemi na sociálních sítích či s informacemi na zpravodajských portálech.

Internet
Zdroj: Thinstock

Další hrozby: Migrace, nacionalismus i změny klimatu

Mezi hrozbami se objevili i internetoví piráti, konflikty v sousedství Evropské unie, nekontrolovatelná migrace, radikální nacionalismus v členských státech EU, regionální závody ve zbrojení, omezení přístupu ke zdrojům, změny klimatu a také riziko pandemií.

Riziko terorismu podle Bílé knihy stoupá s návratem evropských islamistů z bojišť v Sýrii a Iráku. Tito teroristé jsou s to podniknout útoky i s využitím chemických a možná i biologických a radioaktivních látek. Dokument uvádí, že Německo je „nepřítelem a cílem útoků“ teroristů.

„Nekontrolovaná migrace může přinášet bezpečnostní rizika,“ upozorňuje návrh Bílé knihy. Dokument tak podle listu Die Welt v podstatě za bezpečnostní riziko označuje německou imigrační politiku uplatňovanou v loňském roce.

Uprchlíci na srbsko-maďarské hranici
Zdroj: Marko Djurica/Reuters

Projekt evropské integrace se podle dokumentu dostal pod tlak kvůli zdůrazňování národních zájmů v některých členských zemích Evropské unie. EU tak stojí před úkolem „udržet vnitřní soudržnost a solidaritu mezi členskými zeměmi“.

Klimatické změny podle návrhu mají významné dopady na řadu zemí a jejich obyvatel. Pro čím dál více států se existenční hrozbou stává například přístup k vodě. Nedostatek zdrojů může v méně stabilních oblastech přispívat ke vzniku válek i k migraci, píše Die Welt.

Dokument upozorňuje rovněž na rizika spojená s růstem světové populace. Ten podle něj společně se zvyšující se mobilitou posiluje hrozbu šíření nemocí a epidemií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 27 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 30 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...