Moskva – Také Rusko si připomíná konec války, vzpomíná na padlé nebo na vítězné bitvy. Znovu jsou slyšet slavné písně. Jednou z nich je skladba Svatá válka, která je dodnes populární a při oslavách osvobození opět zazní na vojenských přehlídkách v celém Rusku. Její sílu uznal i sám Winston Churchill, který ji označil za „tajnou hudební zbraň“ sovětské armády.
Skladbu Svatá válka zná snad každý Rus. Vznikla za druhé světové války a říká se, že k Rudé armádě patřila stejně jako tank T-34 nebo samopal PPŠ-41, nejrozšířenější a nejznámější zbraň rudoarmějců v této válce.
Poprvé se text Svaté války objevil v novinách v létě 1941, po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Svatá válka poté vyprovázela z moskevského nádraží vojáky na frontu a rozhlas ji denně v šest hodin ráno vysílal po celé zemi. Nesměla samozřejmě chybět ani na koncertech, které vojenské soubory pořádaly přímo na frontě. Svatá válka se tak rychle stala známou a dodnes ji mnozí Rusové považují za jednu z největší písní všech dob.
„Posilovala lidi na duchu a armádu vedla k vítězství“
Váleční veteráni jako například Anatolij Kozlov, který se svou jednotkou bojoval u Stalingradu a došel až do Vídně, považují Svatou válku za součást výzbroje. „Posilovala lidi na duchu a armádu vedla k vítězství,“ vzpomíná Kozlov. „Byla tou hlavní vojenskou písní, která nás mobilizovala a vedla k cíli. Měla pro nás velmi velký význam, hned jsme ji přijali,“ popsal další z veteránů Viktor Semjonov.
Uznal to i britský premiér Winston Churchill – poté, co vyslechl na jaltské konferenci v roce 1945 Svatou válku v podání známého ruského souboru Alexandrovci, prohlásil, že sovětská armáda měla tajnou hudební zbraň.
Do podoby Svaté války prý zasáhl i sám komunistický vůdce Josif Stalin. „Stalin Alexandrova po koncertu požádal, aby píseň ještě jednou přepsal, zpomalil a udělal z ní hymnu,“ popsal vnuk autora skladby Jevgenij Alexandrov.
Nejen Svatá válka, ale i další písně z doby války podle expertů výrazně ovlivňovaly život vojáků Rudé armády. Jak říká Natalia Tartakovská z ruského Muzea hudby: „Samozřejmě, že v zemljankách byly slyšet písně a hudba. Dokonce i v těch nejstrašnějších chvílích války.“
