Ruské letouny v Sýrii ve středu během dvou desítek letů zasáhly osm cílů Islámského státu a zničily jeho velitelská stanoviště v horské oblasti. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany s tím, že nálety nepostihly civilisty, jak tvrdí některé západní a syrské zdroje. Zveřejnilo také záběry z útoků. Podle prezidenta Vladimira Putina Rusko podporuje syrskou armádu na žádost prezidenta Bašára Asada v boji proti terorismu, nemíní se ale vrhnout do konfliktu bezhlavě.
Ruské zapojení do útoků, které Kreml potvrdil, prý neodporuje mezinárodnímu právu. Americké a francouzské diplomatické zdroje nicméně uvádějí, že nálety jsou podle všeho namířeny proti umírněné syrské opozici, a nikoliv proti Islámskému státu. Putinovu iniciativu naopak v OSN uvítal syrský ministr zahraničí Valíd Mualim. Země v regionu vyzval, aby se připojily k Rusku, a prohlásil, že Spojené státy - na rozdíl od toho, co říkají - ve skutečnosti proti Islámskému státu nebojují.
Údaje o případných civilních obětech se rozcházejí
Podle zdroje ze syrských bezpečnostních sil se bombardování po boku Rusů účastní rovněž syrská armáda. Letecké útoky jsou vedeny v provinciích Hamá, Homs a Latákíja. Podle syrských aktivistů při bombardování míst severně od Homsu zahynulo nejméně 27 lidí. Exilová organizace SOHR, jež dění v Sýrii dlouhodobě sleduje, informovala o 36 mrtvých, mezi nimiž prý není žádný islamistický bojovník, ale jsou mezi nimi ženy a děti. Tuto oblast prý ovládají různé umírněné povstalecké skupiny, nejsou v ní ale ani aktivní bojovníci Islámského státu, ani teroristické sítě Al-Káida.
Moskva tvrdí, že vede útoky na vojenská zařízení, sklady zbraní a paliva a na komunikační sítě. Nasazení ruské armády se prý týká pouze letectva, nikoli pozemních sil, a má být časově omezené. Podle dostupných informací mají Rusové v Sýrii tucet bombardérů Su-24, tucet bitevníků Su-25 a desítku stíhacích bombardérů Su-30 a Su-34, které doplňují asi dvě desítky bitevních a transportních vrtulníků.
O pomoc hlavu Ruské federace požádal Asad, s nímž má Putin dobré vztahy. Americký ministr zahraničí John Kerry si nicméně stěžoval u svého ruského kolegy Sergeje Lavrova, že ruské nálety v Sýrii jsou kontraproduktivní. Šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius oznámil, že jeho země je připravena spolupracovat s Ruskem a dalšími státy v boji proti IS, musí být ale „absolutní jasno“ v tom, proti komu země bojují.
Putin: Bezhlavě do konfliktu nepůjdeme
Putin k nasazení ozbrojených sil dostal od Rady federace, horní komory parlamentu, příslušné svolení. „Pochopitelně se nemíníme pohroužit do tohoto konfliktu bezhlavě. Naše akce se budou odehrávat v přísně zadaném rámci,“ řekl ruský vůdce během porady s členy vlády ve své rezidenci za Moskvou.
„Budeme podporovat syrskou armádu výlučně v jejím zákonném boji, konkrétně s teroristickými uskupeními. Podpora se bude uskutečňovat ze vzduchu, bez účasti v pozemních operacích. Tato podpora bude časově omezena po dobu útočných operací syrské armády,“ dodal ruský rezident. Vyjádřil rovněž naději, že Asad při hledání politického východiska ze syrské krize zaujme pružné stanovisko a bude ochoten přistoupit na kompromisy.
USA budou pokračovat v úderech přes varování Moskvy
Rusko podle ministerstva zahraničí informovalo Spojené státy o zahájení akce prostřednictvím americké ambasády v Bagdádu. Informace prý přišla hodinu předem a Rusko rovněž vyzvalo USA a jejich spojence, aby vyklidili vzdušný prostor nad Sýrií. Na to však Washington nehodlá přistoupit a bude pokračovat ve vlastních leteckých úderech.
„Koalice vedená USA bude podle plánu pokračovat v leteckých akcích nad Irákem a Sýrií a podporovat tak mezinárodní misi k oslabení a zničení IS,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí John Kirby.
Podle různých zdrojů Rusko neútočí na IS, ale na umírněnou opozici
Nejmenovaný americký představitel ale uvedl, že ruská letadla zřejmě neútočí na území ovládané radikály z organizace Islámský stát (IS). K leteckým úderům poblíž města Homs dochází v místech, která nejsou pod kontrolou IS. Také podle nejmenovaného francouzského diplomatického zdroje jsou nálety namířeny podle všeho proti umírněné syrské opozici, a ne proti Islámskému státu.
Reuters s odvoláním na syrské aktivisty a povstalce uvádí, že v oblasti Homsu působí několik povstaleckých skupin, včetně těch, které operují pod praporem Svobodné syrské armády, která zastupuje umírněnou exilovou opozici. Bojovníci IS tam ale neoperují. Agentuře totéž potvrdil bývalý důstojník syrské armády Džamil Sálih, který opustil provládní síly v roce 2012. Nálety v severní oblasti provincie Hamá zranily prý osm příslušníků Svobodné syrské armády.
Americký prezident Barack Obama se podle diplomatů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem během pondělní schůzky v OSN v New Yorku shodli, že by jejich armády měly své zásahy koordinovat s cílem předejít možnému vzájemnému konfliktu. Kerry ovšem v dnešním telefonickém rozhovoru s Lavrovem vyjádřil názor, že ruský záměr podnikat nálety je v rozporu s úsilím o to, aby se předešlo incidentům mezi leteckými silami různých zemí.
Kerry v OSN prohlásil, že USA budou ochotny přivítat kroky, které Rusko podniká v Sýrii, pokud budou namířeny proti IS a Al-Káidě. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta je příliš brzy na to říct, na jaké cíle Rusko v Sýrii míří, Kerry by ale považoval za znepokojivé, kdyby Rusko útočilo v místech, kde IS nepůsobí. „IS jako takový nemůže být poražen, dokud syrským prezidentem zůstane Bašár Asad,“ řekl Kerry.
„Zdá se, že útoky byly v místech, kde podle všeho žádné síly IS nejsou,“ řekl šéf Pentagonu Ashton Carter. Kritizoval Moskvu, která vyhlásila boj Islámskému státu a zároveň podporuje syrského prezidenta Bašára Asada. Podle Cartera Rusko „přilévá olej do ohně“.
