Ruská opozice se bouří proti dozorovacímu zákonu. Bojujeme s terorismem, hájí se Kreml

Nahrávám video

Ruská opozice hlasitě protestuje proti novému protiteroristickému zákonu, který nedávno podepsal ruský prezident Vladimír Putin. Kreml mluví o opatření nutném k posílení boje s terorismem a extremismem. Opozice a ochránci lidských práv ho však považují jen za další prostředek k posílení represí.

Kvůli zákonu vyšla po delší době do ulic ruská opozice. Nelíbí se jí totiž, že tajné služby mohou kontrolovat sociální sítě a blogy, stejně jako poštovní zásilky. Operátoři sítí nově budou muset státním orgánům zpřístupnit šifrovací klíče.

„Je to výraz hrůzy a strachu vlády z vlastního národa. Chtějí kontrolovat úplně všechno. Poslouchají všechny naše rozhovory, čtou všechny naše zprávy. To není dobrá perspektiva,“ říká opoziční aktivista Ilja Jašin.

Nový protiteroristický zákon podle svých kritiků omezuje občanské svobody. Mobilní operátoři jsou povinni zaznamenávat telefonní hovory a textové zprávy uživatelů a uchovávat je po dobu šesti měsíců. „Nazýváme to zákonem velkého bratra, protože přináší sledování režimem na zcela nové úrovni,“ dodává Tatjana Lokšinová z organizace Human Rights Watch.

Operační středisko
Zdroj: ČT24

Podobná slova lze slyšet často, a to nejen v Moskvě, ale i v jiných ruských městech. Například v Petrohradu bylo zadrženo několik demonstrantů. „Krok za krokem je za poslední čtyři roky svoboda v ruském internetu stále menší,“ potvrzuje Sarkis Darbinjan z ruské Asociace uživatelů internetu.

Data preventivně uchovávají i západní státy

Rusové provolají ročně zhruba 700 miliard minut a pošlou přes 40 miliard textovek. Stát musí na vznik nezbytných pracovišť vydat nemalou sumu – podle odhadů až 100 miliard dolarů. Data musí po určitou dobu uchovávat i operátoři na Západě. Oficiálně je to také kvůli boji proti terorismu. Nepomohly protesty ani ústavní stížnosti.

Nahrávám video

Putinovi odpůrci se však v Rusku obávají snadnějšího zneužití zákona a chtějí vládu přimět aspoň k jeho zmírnění. „Musíme se vrátit do ulic, tak či onak. Ať je nás hodně nebo málo. Když nás bude víc, bude to rychleji, bude-li nás málo, bude to trvat déle a bude to hroznější,“ prohlásil na demonstraci vůdce opozice Alexej Navylnyj.

Ruská opozice je ale po vraždě Borise Němcova oslabená a roztříštěná. Masové demonstrace nejspíš nedokáže uspořádat, navíc novou legislativu schvalují dvě třetiny Rusů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 5 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 7 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 8 hhodinami

Krym je bez benzinu a zavádí nucené odstávky elektřiny

Energetická krize na Krymu pokračuje. Poté, co okupační správa zcela zakázala prodej pohonných hmot všem kromě úřadů, zavádí na poloostrově i plánované odstávky dodávek elektřiny. Přerušení provozu na Kerčském mostě uvěznilo v jedné z kolon tisíc aut. Turisté ruší rezervace a ti, kteří na Krymu už jsou, řeší, jak se z něj dostat. Prodej paliv na příděl zavádějí i některé regiony v Rusku.
před 11 hhodinami

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS). Podle některých médií jsou mezi nimi také politici či aktivisté, což vyvolává obavy ze svévolného zadržování, píše AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...