Bukurešť - Rumunský premiér Emil Boc dnes oznámil, že jeho vláda pravého středu odstupuje. V čele nového kabinetu ho nahradí dosavadní šéf zpravodajských služeb Mihai Razvan Ungurean. Rumunsko v minulých týdnech zažilo vlnu protivládních demonstrací, na kterých lidé nespokojení s úspornými opatřeními požadovali, aby Boc odešel. Rumunská opozice volá po předčasných volbách.
„Nadešel okamžik pro důležitá politická rozhodnutí. Proto jsem se rozhodl, že se vzdám vládního mandátu,“ řekl dnes Boc. Chce prý přispět k uklidnění politické a sociální situace v zemi. Bocově vládě podle původního harmonogramu funkční období končilo letos. Ke tlaku ulice se ale přidaly spory uvnitř vládní Demokratické strany. Premiér o víkendu absolvoval nepříjemnou schůzku se svými zákonodárci a rozhodl se, že na pondělním zasedání vlády bude v čele stolu sedět naposledy.
Boc vyzval znesvářené rumunské politiky, aby byli rozumní a rychle vybrali novou vládu. Svoje působení v čele vládního kabinetu obhajoval s tím, že „těžká rozhodnutí nedělal proto, že by chtěl, ale že musel.“
Po rezignaci Boca volali nejen demonstranti, ale také opozice, jejíž preference v poslední době prudce stouply. „Podle posledních průzkumů má vláda podporu patnácti procent obyvatel. Podpora opozice je 60procentní. To nutně neznamená, že lidé opozici nějak milují, ale vidí jí jako jasnou volbu pro změnu a budoucnost,“ prohlásil vůdce rumunské opozice Viktor Ponta. Pokud se opozici nepodaří vyvolat předčasné volby, půjdou Rumuni volit až v listopadu.
Prezident Traian Basescu jmenoval ještě dnes novým premiérem šéfa zpravodajských služeb Mihaie Razvana Ungureana, pověřil ho sestavením nového kabinetu. „První prioritou nové vlády bude postupně obnovit koupěschopnost Rumunů, kteří zaplatili za makroekonomická stabilizační opatření. Nová vláda bude rovněž pokračovat v boji proti korupci,“ řekl krátce na to Ungurean, který působil v letech 2004-2008 jako ministr zahraničí.
Lidem vadí korupce a úsporná opatření
Rumunsko v roce 2009 dostalo od Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Světové banky dvouletou půjčku ve výši 20 miliard eur (501 miliard korun). Kvůli půjčce vláda v Bukurešti musela přijmout úsporná opatření, v důsledku kterých mzdy ve veřejném sektoru klesly o čtvrtinu a stouply daně. Protivládní nálady v rumunské společnosti prohlubuje i korupce.
