Rozvrácená Venezuela půjde v dubnu volit. Maduro si „v boji proti imperialismu“ věří

3 minuty
Maduro chce znovu kandidovat na prezidenta
Zdroj: ČT24

Venezuelské provládní ústavodárné shromáždění v úterý jednohlasně přijalo rozhodnutí uspořádat v zemi do konce dubna předčasné volby. Kandidovat v nich na dalších šest let hodlá i stávající socialistický prezident Nicolás Maduro. Místopředseda socialistické strany Diosdado Cabello uvedl, že předčasné volby hlavy státu jsou svým způsobem odpovědí Caracasu na sankce, které Evropská unie v pondělí uvalila na sedm venezuelských činitelů.

„Jsem připraven být kandidátem,“ řekl Maduro shromážděnému davu svých podporovatelů v Caracasu. „Je to správné rozhodnutí. Imperialismus a pravice měly v plánu zmocnit se ekonomiky,“ dodal nepopulární vůdce, kterého opozice označuje za diktátora, jenž zničil venezuelskou ekonomiku.

Venezuelská opozice je oslabená a rozdělená, mnozí z možných Madurových vyzyvatelů jsou v exilu nebo ve vězení, připomněl internetový server BBC. Řádné volby se měly konat na konci tohoto roku, někteří pozorovatelé očekávali, že prezidentův tábor prosadí volby předčasné.

„Je logické, že se vláda k tomuto kroku rozhodla. Začátek letošního roku byl totiž z ekonomického hlediska velmi složitý a vláda navíc využila chvíle, kdy je opozice v rozkladu,“ řekl politolog Benigno Alarcón.

Země je už několik let v hluboké ekonomické krizi, ke které se kvůli nedostatku léků a základních potravin přidala i krize humanitární. Současný autoritářský prezident to ale popírá.

Oficiální měnou je bolívar, jehož hodnota prudce klesá. Loni činila inflace ve Venezuele asi 2600 procent, letos by se podle údajů parlamentu mohla vyšplhat až na 10 000 procent.

Madurova vláda současný parlament neuznává a od jeho vzniku v lednu 2016 blokuje jeho činnost. Loni vláda vytvořila své ústavodárné shromáždění, jehož cílem měla být nová ústava. Místo toho ale tento orgán funguje jako paralelní parlament a vydává zákony.

Volby za současných podmínek nebudou legitimní

Není ani jasné, jakého kandidáta proti Madurovi opoziční koalice postaví. Svého uchazeče o prezidentský úřad vybere koalice v primárkách, ale už jí nezbývá mnoho času, poznamenala agentura Reuters.

Podle čtrnáctičlenného regionálního uskupení, jehož členy je například Kanada, Mexiko a Peru, nebudou volby za současných podmínek legitimní. Mexiko po ohlášení předčasných voleb oznámilo, že přestává zprostředkovávat rozhovory mezi vládou a opozicí v Dominikánské republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 5 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 43 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...