Brusel - Evropské unii se nepodařilo dosáhnout dohody o směrnici, která má zajistit vyrovnané zastoupení obou pohlaví ve správních a dozorčích radách společností obchodovaných na burze. Směrnici, často nepřesně spojovanou s představou kvót pro ženy ve vedení firem, část členských zemí včetně České republiky nadále odmítá.
Návrh se týká výběru členů dozorčích a správních rad firem, jejichž akcie se obchodují na burze. V případě, že mužů či žen je v radě zastoupeno méně než 40 procent, má být při výběru uchazeče přihlédnuto i k tomuto kritériu s cílem vyrovnávat zastoupení obou pohlaví. Stanovené hranice 40 procent by měly podniky se státní účastí dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. Italové dnes navrhli větší pružnost návrhu. Země by totiž mohly cíl směrnice - tedy rovné zastoupení mužů a žen - prosazovat způsobem, který si samy vyberou, nebo ji vůbec neplnit, pokud její smysl zvládnou zajistit jiným způsobem.
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová, která má problematiku rovnosti mužů a žen na starost, označila kompromisní návrh navržený italským předsednictvím za „chytrý, pružný a v čase omezený“. „Bere ohled na to, že k zajištění kýženého výsledku existují různé cesty,“ poznamenala Jourová. S návrhem směrnice přišla už její předchůdkyně Viviane Redingová.
Dnešní výsledek do značné míry záležel na postoji Německa a České republiky. Spolková vláda v Berlíně shodou okolností právě dnes přijala zákon, podle něhož by společnosti obchodované na burze měly mít ve správních radách v roce 2016 nejméně 30 procent žen. Jak na dnešním bruselském jednání ministrů práce a sociálních věcí uvedl zástupce Německa, návrh se dotkne asi stovky společností, a proto je patrné, že se smyslem směrnice Berlín problém nemá. Přesto by prý ale v případném hlasování nesouhlasil s konkrétní podobou předloženého návrhu.
Také ČR je nadále proti, z čehož ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová neskrývá rozčarování. „Já se s tím srovnávám velice těžko, protože je to věc, za kterou jsem bojovala, a myslím si, že je to věc smysluplná. Mrzí mne, že při hlasování ve vládě to bylo o jeden hlas,“ komentovala česká ministryně fakt, že před kolegy z dalších zemí EU dnes musela hájit názor, s nímž osobně nesouhlasí.
Marksová připomněla, že v Česku by směrnice v nynější podobě něco znamenala jen pro šest firem, z nichž jen ČEZ je společností se státní účastí. Diplomaté mimo záznam uvádějí, že kromě ČEZ by se směrnice dotkla Telefoniky ČR, Unipetrolu, Komerční banky, Pivovaru Lobkowicz a společnosti Philip Morris.
