Republikáni protlačili ve sněmovně peníze na Trumpovu zeď, „shutdown“ ale hrozí dál

Nahrávám video
Mediální konzultant: Je jasné, že návrh v Senátu USA narazí
Zdroj: ČT24

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zajišťující dočasné financování vlády, do něhož zahrnula peníze na stavbu zdi na mexické hranici. Demokraté v Senátu se ale plánují postavit na odpor, nad USA se tak opět vznáší hrozba omezení provozu federálních úřadů, tedy takzvaný „shutdown“.

Republikáni nakonec ve sněmovně vyslyšeli přání prezidenta, který požadoval zařadit do návrhu zákona o vládních financích pět miliard dolarů (114 miliard korun). Peníze hodlá využít na stavbu zdi bránící migrantům z Latinské Ameriky nelegálně vstupovat na území Spojených států. „Řekl jsem svůj názor velmi jasně: jakékoli opatření k financování vlády musí zahrnovat bezpečnost hranice,“ sdělil Trump ve čtvrtek.

Verze rozpočtu, o níž hlasovala Sněmovna, zahrnuje 5,7 miliardy dolarů k financování zdi na mexické hranici a 7,8 miliardy dolarů na financování následků katastrof. Poslanci návrh schválili poměrem hlasů 217 ku 185. Nyní se k němu bude muset vyslovit Senát, který návrh zajišťující dočasné financování vlády do 8. února schválil již ve středu výraznou většinou hlasů – ovšem bez dodatku ohledně Trumpovy zdi.

Protože republikáni v Senátu mají pouze těsnou většinu, a nikoli 60 hlasů ze 100, které by potřebovali k překonání procedurálních překážek, očekávají média při předpokládaném jednohlasném odporu demokratů neúspěch návrhu. „Všichni vědí, že návrh, který je na stole ve Sněmovně, Senátem neprojde,“ sdělil šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer.

Trump se v pátek setkal s republikánskými senátory. Senátor Richard Shelby vyjádřil podle agentury Reuters pochybnost, že se věc podaří vyřešit ještě v pátek, zatímco John Cornyn, republikánská dvojka v Senátu, vyslovil naději na kompromis. Cornyn ale dodal, že je nepravděpodobné, že by Trump souhlasil s jakýmkoli návrhem, jenž by neobsahoval peníze na hraniční zeď. Další republikánský senátor Bob Corker lakonicky poznamenal: „Pět miliard dolarů neprojde.“

Trump dal už dříve najevo, že je kvůli ochraně hranic připraven ochromit vládu

Vládě přitom dojdou dosavadní finance o půlnoci amerického času (v sobotu ráno SEČ). Poté bude nutné omezit či přerušit provoz některých úřadů. „Zaměstnanci vlády by přes svátky pracovali, aniž by dostali výplatu. Policejní a zpravodajské a další základní služby jako pošta by měly dál fungovat. Zatím jsem neviděl upřesnění, které fungovat nemají,“ podotkl mediální konzultant Brady Clough. „Jsou tu legislativní opatření, když se nedomluví na schválení prostředků na delší dobu. Většinou se to schvaluje postupně,“ vysvětlil Clough.

Zatímco demokraté ze situace viní prezidenta, který je podle nich kvůli zdi ochoten paralyzovat vládu, Trump označuje demokraty za nezodpovědné politiky odmítající ochránit Američany před uprchlíky. „Byl bych ochoten ochromit činnost vlády, pokud nás demokraté nepodpoří hlasy pro pohraniční bezpečnost, která zahrnuje i zeď!“ avizoval americký prezident v červenci na Twitteru. Spojené státy podle něj musí přejít na systém imigrace založený na zásluhách.

V pátek v dalším tweetu podotkl, že nic jiného než zeď nebude účinné, a to podle něj platilo tisíce let. „Dobře postavená zeď je účinná a demokraté lžou, když říkají, že ne. V Izraeli je účinná na 99,9 procenta,“ stojí v Trumpově tweetu.

Někteří prezidentovi stoupenci Trumpovi vyčítají, že neplní svůj slib o výstavbě zdi. Další se pak rozhodli vzít věci do vlastních rukou a založili sbírku GoFundMe, s jejíž pomocí chtějí pro výstavbu získat miliardu dolarů. V prvních třech dnech se jim podařilo shromáždit devět milionů dolarů. Veterán z irácké války Brian Kolfage řekl, že peníze se dají získat, když všichni Trumpovi voliči poskytnou 80 dolarů.

Prezident měl zahájit čtrnáctidenní sváteční volno ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago, avšak pokud bude kvůli odmítnutí návrhu omezen provoz vlády, má zůstat v Bílém domě.

Takzvaný shutdown, kdy federální vláda zůstala kvůli politickému patu bez financí, nastal v USA naposledy letos na konci ledna a na několik hodin také na počátku února. Za prezidenta Baracka Obamy v roce 2013 trval asi dva týdny.

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn, či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 12 mminutami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 1 hhodinou

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 4 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 4 hhodinami
Načítání...