Republikáni protlačili ve sněmovně peníze na Trumpovu zeď, „shutdown“ ale hrozí dál

Nahrávám video

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek schválila návrh zajišťující dočasné financování vlády, do něhož zahrnula peníze na stavbu zdi na mexické hranici. Demokraté v Senátu se ale plánují postavit na odpor, nad USA se tak opět vznáší hrozba omezení provozu federálních úřadů, tedy takzvaný „shutdown“.

Republikáni nakonec ve sněmovně vyslyšeli přání prezidenta, který požadoval zařadit do návrhu zákona o vládních financích pět miliard dolarů (114 miliard korun). Peníze hodlá využít na stavbu zdi bránící migrantům z Latinské Ameriky nelegálně vstupovat na území Spojených států. „Řekl jsem svůj názor velmi jasně: jakékoli opatření k financování vlády musí zahrnovat bezpečnost hranice,“ sdělil Trump ve čtvrtek.

Verze rozpočtu, o níž hlasovala Sněmovna, zahrnuje 5,7 miliardy dolarů k financování zdi na mexické hranici a 7,8 miliardy dolarů na financování následků katastrof. Poslanci návrh schválili poměrem hlasů 217 ku 185. Nyní se k němu bude muset vyslovit Senát, který návrh zajišťující dočasné financování vlády do 8. února schválil již ve středu výraznou většinou hlasů – ovšem bez dodatku ohledně Trumpovy zdi.

Protože republikáni v Senátu mají pouze těsnou většinu, a nikoli 60 hlasů ze 100, které by potřebovali k překonání procedurálních překážek, očekávají média při předpokládaném jednohlasném odporu demokratů neúspěch návrhu. „Všichni vědí, že návrh, který je na stole ve Sněmovně, Senátem neprojde,“ sdělil šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer.

Trump se v pátek setkal s republikánskými senátory. Senátor Richard Shelby vyjádřil podle agentury Reuters pochybnost, že se věc podaří vyřešit ještě v pátek, zatímco John Cornyn, republikánská dvojka v Senátu, vyslovil naději na kompromis. Cornyn ale dodal, že je nepravděpodobné, že by Trump souhlasil s jakýmkoli návrhem, jenž by neobsahoval peníze na hraniční zeď. Další republikánský senátor Bob Corker lakonicky poznamenal: „Pět miliard dolarů neprojde.“

Trump dal už dříve najevo, že je kvůli ochraně hranic připraven ochromit vládu

Vládě přitom dojdou dosavadní finance o půlnoci amerického času (v sobotu ráno SEČ). Poté bude nutné omezit či přerušit provoz některých úřadů. „Zaměstnanci vlády by přes svátky pracovali, aniž by dostali výplatu. Policejní a zpravodajské a další základní služby jako pošta by měly dál fungovat. Zatím jsem neviděl upřesnění, které fungovat nemají,“ podotkl mediální konzultant Brady Clough. „Jsou tu legislativní opatření, když se nedomluví na schválení prostředků na delší dobu. Většinou se to schvaluje postupně,“ vysvětlil Clough.

Zatímco demokraté ze situace viní prezidenta, který je podle nich kvůli zdi ochoten paralyzovat vládu, Trump označuje demokraty za nezodpovědné politiky odmítající ochránit Američany před uprchlíky. „Byl bych ochoten ochromit činnost vlády, pokud nás demokraté nepodpoří hlasy pro pohraniční bezpečnost, která zahrnuje i zeď!“ avizoval americký prezident v červenci na Twitteru. Spojené státy podle něj musí přejít na systém imigrace založený na zásluhách.

V pátek v dalším tweetu podotkl, že nic jiného než zeď nebude účinné, a to podle něj platilo tisíce let. „Dobře postavená zeď je účinná a demokraté lžou, když říkají, že ne. V Izraeli je účinná na 99,9 procenta,“ stojí v Trumpově tweetu.

Někteří prezidentovi stoupenci Trumpovi vyčítají, že neplní svůj slib o výstavbě zdi. Další se pak rozhodli vzít věci do vlastních rukou a založili sbírku GoFundMe, s jejíž pomocí chtějí pro výstavbu získat miliardu dolarů. V prvních třech dnech se jim podařilo shromáždit devět milionů dolarů. Veterán z irácké války Brian Kolfage řekl, že peníze se dají získat, když všichni Trumpovi voliči poskytnou 80 dolarů.

Prezident měl zahájit čtrnáctidenní sváteční volno ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago, avšak pokud bude kvůli odmítnutí návrhu omezen provoz vlády, má zůstat v Bílém domě.

Takzvaný shutdown, kdy federální vláda zůstala kvůli politickému patu bez financí, nastal v USA naposledy letos na konci ledna a na několik hodin také na počátku února. Za prezidenta Baracka Obamy v roce 2013 trval asi dva týdny.

  • 14.–18. listopadu 1995: K platební neschopnosti došlo poté, co tehdejší prezident Bill Clinton vetoval rozpočet schválený Kongresem ovládaným republikány. Za následek to mělo mj. nucený odchod na dovolenou pro 800 000 pracovníků federálních úřadů.
  • 16. prosince 1995 – 5. ledna 1996: Pokračující půtky mezi Clintonem a republikánskými kongresmany ohledně financování vzdělávacích programů a zdravotního pojištění pro staré lidi vyvrcholily dalším shutdownem. Ten tentokráte postihl 280 000 státních zaměstnanců, kteří museli zůstat doma.
  • 1.–16. října 2013: Neshody mezi prezidentem Barackem Obamou a skupinou republikánů v Kongresu kvůli výdajům v novém rozpočtovém roce způsobily, že vláda neměla 16 dní peníze na svůj provoz. Po tuto dobu si muselo 800 tisíc státních zaměstnanců vzít nucenou dovolenou a milion jich pokračovalo v práci, aniž by měli jistotu, že za ni dostanou zaplaceno. Republikáni tehdy využili instrumentu tzv. shutdownu k tomu, aby pozdrželi start zdravotnické reformy „Obamacare“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
21:34Aktualizovánopřed 30 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 3 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 5 hhodinami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 8 hhodinami
Načítání...