Reportérka Holcová: Slováci jsou z kauzy Kuciak vyčerpaní, touží po rozuzlení

Nahrávám video
Reportérka Holcová o kauze Kuciak: Slováci už chtějí katarzi
Zdroj: ČT24

Slovenská společnost i po pěti letech prožívá kauzu kolem vraždy Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, lidé jsou ale unavení a touží po rozuzlení případu. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedla reportérka Pavla Holcová ze serveru Investigace.cz. Opětovný vzestup preferencí expremiéra Roberta Fica (Smer-SD) považuje za důsledek chaotického působení předchozí vlády Igora Matoviče, která podle Holcové vznikla ze společenské poptávky po pomstě, ovšem neuměla vládnout a řešit velké výzvy, jako byla pandemie covidu či rusko-ukrajinská válka.

Slovenský soud v pátek uznal Alenu Zsuzsovou vinnou ze sjednání vraždy Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Naopak osvobodil podnikatele Mariana Kočnera, který čelil obžalobě z objednání Kuciakovy vraždy.

Rodiny zavražděné dvojice opustily sál ještě před dokončením čtení rozsudku, který později kritizovala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle Holcové by ale vysoce postavení lidé neměli komentovat verdikt soudu a měli by být stejně jako novináři spíše zdrženliví.

„Je těžké se ubránit emocím. Pro mě jako člověka v momentě, kdy zaznělo, že Marian Kočner bude zproštěn pro nedostatek důkazů, jsem stejně jako Kuciakovi a Zlata Kušnírová opustila soudní místnost a prostě jsem šla za nimi, protože sice jsem to neudělala správně jako novinářka, ale měla jsem potřebu v tu chvíli být s nimi a podpořit je,“ vysvětluje svůj postoj Holcová.

Obrovský tlak na slovenské soudy

Po odvolání žalobce bude kauzu řešit nejvyšší soud. „Už v prvním kole prvoinstančního soudu byl tlak obrovský, stejně rozhodl tak, že jak Zsuzsová, tak Kočner jsou nevinní. Myslím si, že soud umí ustát velký tlak společnosti, politiků, médií. Spíš možná to může některé soudce motivovat k tomu, aby dokázali světu, že tlak ustojí, a o to technokratičtěji rozhodují,“ míní novinářka.

Od šokující vraždy Kuciaka a Kušnírové uplynulo pět let. V té době otřásla událost jak slovenskou společností, tak i tehdejší politickou scénou. Podle Holcové zájem o kauzu trvá i nyní, i když zájem médií postupně slábne.

„Je velmi dobře, že tato kauza není zapomenuta, že se stále připomíná, co se stalo, právě tím, že soudní jednání trvají dlouho. Lidé a společnost jsou ale vyčerpaní tím, jak touží po naději, po katarzi, rozuzlení a ono pořád nepřichází. Nicméně taková je justice a my musíme doufat, že se někdy té spravedlnosti dobereme,“ podotkla novinářka.

Expremiér Robert Fico, jehož vláda nakonec v důsledku kauzy padla, v současnosti opět vede žebříčky předvolebních průzkumů.

„Řada komentátorů se shoduje na tom, že vláda Igora Matoviče a OĽaNO byla zvolena na základě společenské poptávky po pomstě a nebyla tam větší touha po tom, aby se posílil právní stát nebo demokracie. Ta vláda slíbila, že rozváže ruce vyšetřovatelům, aby mohli vyšetřovat, což se i stalo, ale neměla žádný další program. Takže v momentě, kdy do toho přišla pandemie nebo válka na Ukrajině, vláda nevěděla, jak to řešit. Neuměli vyjednávat, hledat kompromisy. Lidi to hrozně znechutilo, co se týká péče o stát. A začali přemýšlet, že je pro ně lepší staré známé zlo než chaos, který na Slovensku v posledních letech byl,“ míní Holcová.

Nikdy se podle ní nebude vědět o vraždě vše včetně motivace některých klíčových aktérů, jako u Zsuzsové, z níž se stala „nájemní agentura na vraždy“. „Na tyto otázky pravděpodobně nikdy mít odpovědi nebudeme,“ obává se novinářka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistánský útok na nemocnici v Kábulu má podle úřadů přes 200 obětí

Afghánské ministerstvo zahraničí tvrdí, že Pákistán zasáhnul v Kábulu nemocnici pro léčbu drogových závislostí. Podle resortu úder zabil nejméně 200 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Pondělní střety mezi afghánským vládním islamistickým hnutím Taliban a pákistánskou armádou na jihovýchodě Afghánistánu vyžádaly nejméně čtyři civilní oběti, včetně dvou dětí.
včeraAktualizovánopřed 39 mminutami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 2 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 4 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...