Ředitel Komory SNS: Ruské dotace Krymu pomáhají, pro Moskvu jsou prioritou

Prokyjevská a proruská média se neshodnou, jak je na tom krymská ekonomika po anexi poloostrova Ruskou federací. Podle výkonného ředitele Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států (SNS) Františka Masopusta se zdá, že ruské dotace Krymu pomáhají. Masopust je navíc přesvědčen, že i přes potíže ruské ekonomiky budou dál prioritou Moskvy. Řekl to v pořadu Devadesátka ČT24.

Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 a zorganizovalo referendum o jeho začlenění do Ruské federace. Obyvatelé Krymu se vyslovili pro, Západ ani Kyjev ale výsledky neuznaly. Poloostrov má pro Kreml strategický význam – v krymském přístavu Sevastopol kotví ruská černomořská flotila.

Ekonomické dopady ruské anexe vidí Rusové a Ukrajinci odlišně. Prokyjevský server Euromaidan Press zdůrazňuje, že objem vývozu z Krymu klesl o víc než 820 milionů dolarů. Na poloostrov míří také o hodně méně návštěvníků, hlavně z Ukrajiny. Navíc prudce vzrostl počet lidí bez práce – loni dosáhla nezaměstnanost 10 procent.

Naopak proruská média nevidí situaci tak dramaticky – souhlasí sice s růstem nezaměstnanosti, ale zároveň dodávají, že letos se začíná podstatně snižovat. Pokles turistů Russia Insider odhadl na pouhé dva miliony za rok. Navíc podotýká, že Rusové utratí víc než Ukrajinci, takže výnosy z turistiky prý už v roce 2014 dosáhly dvojnásobku.

Zároveň si obyvatelé Krymu údajně vydělají o polovinu víc než na Ukrajině. Na poloostrov také proudí z Moskvy významné investice do infrastruktury, které by dohromady měly dosáhnout až deseti miliard dolarů.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Situace na Krymu je komplikovaná, ovlivňuje ji řada faktorů. Byla tam určitá celková úroveň ekonomiky před anexí, došlo k evidentnímu poklesu v době, kdy byl téměř zastaven přívod energií. Dnes se zdá, že investice, které na Krym proudí, zlepšují ekonomickou situaci,“ podotkl Masopust.

Otázkou ovšem je, jak dlouho bude moci Moskva poloostrov dotovat. Ruská ekonomika se totiž potýká s nesnázemi kvůli klesajícím cenám ropy a protiruským sankcím, jež na Rusko uvalil Západ právě po anexi Krymu a kvůli jeho roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Podle Masopusta ale bude pomoc Krymu i nadále jednou z priorit Kremlu.

Poloostrov Krym
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Napětí na Krymu vzrostlo minulý týden poté, co Moskva obvinila Kyjev, že zosnoval vpád svých „diverzantů“ na poloostrov, při kterém přišli o život dva ruští vojáci. Kyjev to odmítl a mluví mimo jiné o zámince Moskvy k další ofenzivě proti Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale tvrdí, že má pro svou verzi příběhu důkazy.

Ukrajinští záškodníci? Situaci musí posoudit třetí strana, říká Procházková

„Ruská federace je přímým účastníkem ukrajinského konfliktu. A jakékoli důkazy, které předkládá přímý účastník konfliktu nelze brát zcela vážně. Stejně jako nemůžeme zcela důvěřovat ukrajinské straně. Jakmile se dva perou, je potřeba někoho třetího – nezávislého pozorovatele, který by posoudil, kdo si vymýšlí,“ podotkla ve Studiu ČT24 novinářka Petra Procházková.

Srpen je období, kdy Rusové rádi provádí invaze, ať už se to týkalo bývalého Československa, nebo v roce 2008 Gruzie, takže nelze se divit, že prezident Porošenko raději preventivně uvedl armádu do pohotovosti.
Petr Kolář
bývalý diplomat

Moskva by jedině musela mít v ruce nahrávku přímého jednání ukrajinských politiků o přípravě vpádu na Krym, podotkla Procházková s tím, že Kreml se zjevně snaží Západ uklidnit, předvést snahu o spolupráci a poukázat naopak na to, že je to Kyjev, kdo nedodržuje mírové dohody z Minsku.

Proruský separatista
Zdroj: ČTK/AP/Darko Vojinovic

Podle Procházkové může jít o Putinovu taktiku, kterou chce přesvědčit Rusy, aby šli hlasovat pro jeho stranu v nadcházejících významných volbách. „Nemyslím si, že by přímý útok na Ukrajinu teď byl pro Moskvu výhodný. V září čekají Rusko parlamentní volby a jeho popularita podle posledních sociologických výzkumů trochu klesá. V takových situacích Putin obvykle sahá k extravagantním výjimečným krokům,“ připomněla novinářka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 1 hhodinou

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 5 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 12 hhodinami
Načítání...