Ředitel Komory SNS: Ruské dotace Krymu pomáhají, pro Moskvu jsou prioritou

Prokyjevská a proruská média se neshodnou, jak je na tom krymská ekonomika po anexi poloostrova Ruskou federací. Podle výkonného ředitele Komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států (SNS) Františka Masopusta se zdá, že ruské dotace Krymu pomáhají. Masopust je navíc přesvědčen, že i přes potíže ruské ekonomiky budou dál prioritou Moskvy. Řekl to v pořadu Devadesátka ČT24.

Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov na jaře 2014 a zorganizovalo referendum o jeho začlenění do Ruské federace. Obyvatelé Krymu se vyslovili pro, Západ ani Kyjev ale výsledky neuznaly. Poloostrov má pro Kreml strategický význam – v krymském přístavu Sevastopol kotví ruská černomořská flotila.

Ekonomické dopady ruské anexe vidí Rusové a Ukrajinci odlišně. Prokyjevský server Euromaidan Press zdůrazňuje, že objem vývozu z Krymu klesl o víc než 820 milionů dolarů. Na poloostrov míří také o hodně méně návštěvníků, hlavně z Ukrajiny. Navíc prudce vzrostl počet lidí bez práce – loni dosáhla nezaměstnanost 10 procent.

Naopak proruská média nevidí situaci tak dramaticky – souhlasí sice s růstem nezaměstnanosti, ale zároveň dodávají, že letos se začíná podstatně snižovat. Pokles turistů Russia Insider odhadl na pouhé dva miliony za rok. Navíc podotýká, že Rusové utratí víc než Ukrajinci, takže výnosy z turistiky prý už v roce 2014 dosáhly dvojnásobku.

Zároveň si obyvatelé Krymu údajně vydělají o polovinu víc než na Ukrajině. Na poloostrov také proudí z Moskvy významné investice do infrastruktury, které by dohromady měly dosáhnout až deseti miliard dolarů.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Situace na Krymu je komplikovaná, ovlivňuje ji řada faktorů. Byla tam určitá celková úroveň ekonomiky před anexí, došlo k evidentnímu poklesu v době, kdy byl téměř zastaven přívod energií. Dnes se zdá, že investice, které na Krym proudí, zlepšují ekonomickou situaci,“ podotkl Masopust.

Otázkou ovšem je, jak dlouho bude moci Moskva poloostrov dotovat. Ruská ekonomika se totiž potýká s nesnázemi kvůli klesajícím cenám ropy a protiruským sankcím, jež na Rusko uvalil Západ právě po anexi Krymu a kvůli jeho roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Podle Masopusta ale bude pomoc Krymu i nadále jednou z priorit Kremlu.

Poloostrov Krym
Zdroj: Alexander Zemlianichenko/ČTK/AP

Napětí na Krymu vzrostlo minulý týden poté, co Moskva obvinila Kyjev, že zosnoval vpád svých „diverzantů“ na poloostrov, při kterém přišli o život dva ruští vojáci. Kyjev to odmítl a mluví mimo jiné o zámince Moskvy k další ofenzivě proti Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale tvrdí, že má pro svou verzi příběhu důkazy.

Ukrajinští záškodníci? Situaci musí posoudit třetí strana, říká Procházková

„Ruská federace je přímým účastníkem ukrajinského konfliktu. A jakékoli důkazy, které předkládá přímý účastník konfliktu nelze brát zcela vážně. Stejně jako nemůžeme zcela důvěřovat ukrajinské straně. Jakmile se dva perou, je potřeba někoho třetího – nezávislého pozorovatele, který by posoudil, kdo si vymýšlí,“ podotkla ve Studiu ČT24 novinářka Petra Procházková.

Srpen je období, kdy Rusové rádi provádí invaze, ať už se to týkalo bývalého Československa, nebo v roce 2008 Gruzie, takže nelze se divit, že prezident Porošenko raději preventivně uvedl armádu do pohotovosti.
Petr Kolář
bývalý diplomat

Moskva by jedině musela mít v ruce nahrávku přímého jednání ukrajinských politiků o přípravě vpádu na Krym, podotkla Procházková s tím, že Kreml se zjevně snaží Západ uklidnit, předvést snahu o spolupráci a poukázat naopak na to, že je to Kyjev, kdo nedodržuje mírové dohody z Minsku.

Proruský separatista
Zdroj: ČTK/AP/Darko Vojinovic

Podle Procházkové může jít o Putinovu taktiku, kterou chce přesvědčit Rusy, aby šli hlasovat pro jeho stranu v nadcházejících významných volbách. „Nemyslím si, že by přímý útok na Ukrajinu teď byl pro Moskvu výhodný. V září čekají Rusko parlamentní volby a jeho popularita podle posledních sociologických výzkumů trochu klesá. V takových situacích Putin obvykle sahá k extravagantním výjimečným krokům,“ připomněla novinářka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zničily šestnáct íránských minonosných lodí, uvedla americká armáda

Spojené státy v úterý u Hormuzského průlivu zlikvidovaly řadu íránských námořních plavidel, včetně 16 lodí schopných pokládat miny, oznámilo oblastní velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) na síti X. Americký prezident Donald Trump předtím uvedl, že USA v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu. Dronový útok zasáhl americké diplomatické zařízení v iráckém Bagdádu, informoval v noci na středu deník The Washington Post s odvoláním na svůj zdroj a interní americké varování.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Z Blízkého východu jsou hlášeny další vzdušné útoky Izraele a Íránu

Izrael podnikl další vzdušné údery na íránské hlavní město Teherán a zaútočil také na předměstí libanonského Bejrútu, napsala v noci na středu stanice CNN s odvoláním na izraelskou armádu. Ta podle agentury AFP informovala rovněž o tom, že detekovala střely mířící z Íránu na Izrael. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v Bahrajnu nebo iráckém Kurdistánu. Saúdská Arábie oznámila, že zachytila sedm balistických střel a Spojené arabské emiráty informovaly o snaze zlikvidovat přilétající íránské střely a drony.
před 2 hhodinami

Nejméně šest lidí zahynulo při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvádí média

Nejméně šest lidí zemřelo a další utrpěli zranění při požáru autobusu ve Švýcarsku, uvedly v úterý večer stanice BBC News a agentury AFP či DPA s odvoláním na místní policii. Incident se podle nich stal v obci Kerzers (francouzsky Chiètres), která se nachází asi 20 kilometrů západně od metropole Bernu. Požár mohl být založen úmyslně, uvedla policie podle AFP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Izrael podnikají další útoky na Írán, podle svědků jsou dosud nejhorší

Pokračující izraelsko-americké útoky na Írán zabily podle dostupných informací desítky lidí. Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu úderů na Teherán. Podle agentury AFP se ve městě ozývaly silné exploze. Stanice al-Džazíra píše, že útok na obytnou budovu ve východní části města zabil nejméně čtyřicet lidí, dalších pět lidí zahynulo ve městě Arák. Útoky přicházejí ve stejný den, kdy americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku ofenzivy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nález bomby z války si v Drážďanech vynutí evakuaci osmnácti tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války bude muset být ve středu z centra Drážďan evakuováno osmnáct tisíc lidí, informovali hasiči saské metropole na svém webu. Podle nich půjde o dosud největší evakuaci ve městě kvůli nálezu válečné bomby. Loni v lednu muselo kvůli podobné situaci centrum Drážďan opustit deset tisíc lidí.
před 8 hhodinami

Izrael bombardoval Libanon, Hizballáh útočil na židovský stát i Sýrii

Izraelská letadla v noci na úterý bombardovala několik cílů na jihu a východě Libanonu, podle agentury AFP šlo o sídla proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Izraelská armáda pak opět vyzvala k evakuaci oblastí Libanonu jižně od řeky Lítání a varovala před dalším úderem. Hizballáh v ranních hodinách podle televize al-Džazíra naopak zaútočil na sever židovského státu a jeho vojáky v Libanonu. Sýrie navíc obvinila toto hnutí z odpálení střel na svou základnu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Merz poděkoval Babišovi za zachování muniční iniciativy pro Ukrajinu

Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) poděkoval premiérovi Andreji Babišovi (ANO) po úterním jednání v Berlíně za to, že zachoval muniční iniciativu pro Ukrajinu. Babiš vyzval Merze, aby Německo investovalo do přípojky dálnice k hranici u Chebu a kritizoval emisní povolenky. Merz se systému emisních povolenek zastal, připustil ale, že možná bude muset doznat změn.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...