Řecko míří k předčasným volbám, parlament nezvolil prezidenta

Atény - Řecký parlament dnes ani napotřetí nedokázal zvolit nového prezidenta, a zemi tak čekají předčasné parlamentní volby. Pro jediného uchazeče o post hlavy státu - vládního kandidáta Stavrose Dimase - hlasovalo stejně jako v předchozím kole 168 poslanců, pro jeho zvolení bylo potřeba nejméně 180 hlasů. Premiér Antonis Samaras oznámil, že volby se uskuteční 25. ledna.

Samaras o víkendu naléhal na poslance, aby Dimasovu kandidaturu podpořili, a perspektivu předčasných parlamentních voleb označil za špatnou. „Řecký lid si předčasné volby nepřeje,“ prohlásil Samaras, jehož Nová demokracie má spolu s vládními socialisty v parlamentu jen 155 zástupců.

Dimas poprvé získal 160 hlasů a ve druhém kole jen o osm hlasů více - ve 300členném parlamentu přitom potřeboval podporu nejméně 200 poslanců. V dnešním hlasování ovšem pro zvolení postačilo jen 180 hlasů. Vládní koalici pod Samarasovým vedením se za uplynulý týden nepodařilo získat podporu žádného dalšího z nezávislých a opozičních poslanců, a pro 73letého bývalého ministra zahraničí a eurokomisaře pro životní prostředí Dimase tak hlasoval stejný počet poslanců jako v druhém kole 23. prosince.

Řecká ústava nařizuje, že po třech neúspěšných kolech volby prezidenta musí být parlament do deseti dnů rozpuštěn. Předčasné volby pak musejí být vyhlášeny během následujících 30 dní. Samaras oznámil, že volby se uskuteční 25. ledna. Volební období současného prezidenta Karolose Papuliase skončí na počátku března 2015, což znamená, že o jeho nástupci bude moci rozhodnout nový parlament.

Na neúspěch vládního kandidáta výrazně zareagovala aténská burza, jejíž index ASE od rána klesl už o více než deset procent. Investoři se obávají, že výsledky předčasných voleb, v nichž podle průzkumů zvítězí levicová opozice, by mohly vyústit ve ztrátu podpory mezinárodních věřitelů. Samaras sice tvrdí, že v případných předčasných volbách bude jeho strana úspěšná, průzkumy nicméně o víkendu opět ukázaly náskok opoziční levicové formace SYRIZA, která kritizuje úsporná vládní opatření vymáhaná zahraničními věřiteli. SYRIZA žádného kandidáta pro prezidentské volby nepostavila a prohlásila, že pro nikoho hlasovat nebude.

Předseda SYRIZA Alexis Tsipras už konání nových voleb přivítal a v prvním komentáři řekl, že parlament vyjádřil vůli lidu nepokračovat v tvrdé úsporné politice. Pokud by SYRIZA byla po volbách schopna naplnit své sliby, mohlo by to ohrozit finanční stabilizaci Řecka, které se díky dvěma mezinárodním záchranným programům v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč) vymaňuje z těžké dluhové krize.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dnes zopakoval svoje stanovisko, že Řecko musí pokračovat v nastoupených reformách, ať již volby dopadnou jakkoli. „Obtížné reformy přinesly svoje ovoce a není pro ně jiné alternativy. Nové volby nemění nic na dohodách s řeckou vládou,“ reagoval dnes v prohlášení. „Jakákoli nová řecká vláda bude muset respektovat sliby současné vlády a předešlých kabinetů,“ řekl už ministr v rozhovoru pro nejčtenější německý list Bild.

Jak poznamenal v rozhovoru pro ČT politolog Thomas Kulidakis, měsíc je v řecké politice velmi dlouhá doba a preference může změnit i jedno neopatrné vyjádření jednoho či druhého tábora. Jde spíše o souboj mezi hněvem a strachem: strachem z toho, co bude následovat, pokud se vystoupí z úsporných opatření, a hněvem vůči vládě, která podle Řeků nevede zemi správným způsobem a příliš ustupuje zahraničním věřitelům. SYRIZA i současná vládní koalice nicméně mají v programu vyvázání z nařízených úsporných a záchranných opatření.

Index aténské burzy ASE klesl po zprávě o neúspěchu volby vládního kandidáta v parlamentu o 11,1 procenta na 758 bodů, což znamená jednu z nejhlubších ztrát v tomto roce. Za celý prosinec oslabuje o více než 20 procent a od počátku roku ztrácí přes 34 procent. Výrazně také rostly výnosy řeckých státních dluhopisů, které odrážejí náklady státu na nové úvěry. Výnos desetileté řecké obligace na sekundárním trhu se vyhoupl nad devět procent. Naopak výnos desetiletých německých dluhopisů, k nimž se investoři uchylují v dobách nejistoty, klesl na rekordní minimum 0,564 procenta.

Kandidát vládních konzervativců Stavros Dimas
Zdroj: ČTK/AP/Yves Logghe

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 6 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...