Rakouskému Hallstattu došla trpělivost s přílivem turistů. Zavede jim propustky

Nahrávám video
Horizont ČT24: Hallstatt chce omezit počet turistů
Zdroj: ČT24

Malebné rakouské městečko Hallstatt se rozhodlo vypořádat s enormnín náporem turistů. Místo zapsané na seznam UNESCO, do kterého vede jediná silnice, ročně navštíví až milion lidí. A místnímu starostovi už se záplavou autobusů došla trpělivost.

Ještě v 19. století se dalo do Hallstattu dostat hlavně pěšky nebo lodí. Dnes sem míří jeden autobus za druhým. Městečko se 770 obyvateli ročně navštíví až milion turistů. „V roce 2014 přijelo 7 917 autobusů, loni 19 344. To je enormní počet a musíme ho snížit,“ rozhodl starosta Alexander Scheutz.

Autobusy budou smět do Hallstattu jen s propustkou
Zdroj: ČT24

Při regulaci počtu autobusů se v Hallstattu nechali inspirovat Salcburkem. Od letoška si tak budou muset všichni autobusoví dopravci předem koupit speciální propustku. Bez ní se už do města nedostanou. Počet propustek je omezený a každá platí jen na určitý termín.

V Salcburku spustili systém, který omezuje počet autobusů na 40 tisíc ročně, zkušebně loni v červnu. Cena propustky se dokonce stala předvolebním tématem. Zatímco současné lidovecké vedení města plánuje zdražení propustky z aktuálních 24 na 38 eur, sociální demokraté navrhují stoeurový poplatek a sdružení Neos dokonce 500 eur za jeden autobus.

Turisté v Hallstattu
Zdroj: ČT24

Hallstatt otestuje propustky mimo hlavní sezonu

Salcburk a Hallstatt jsou hlavními taháky autobusových zájezdů na trase Innsbruck–Salcburk–Hallstatt–Vídeň pořádaných pro asijské turisty. Kvůli obavám části místních, že omezení pro autobusy ohrozí jejich výdělek plynoucí z turistického ruchu, chce starosta Hallstattu spustit systém propustek až po skončení hlavní sezony.

Počet přijíždějících autobusů chce snížit o třetinu, na 13 tisíc ročně. Potíží pro město ovšem nejsou jen autobusy. Strmě totiž narůstá i počet osobních aut mířících do Hallstattu. Loni jich bylo téměř 195 tisíc, což je dvojnásobek v porovnání s rokem 2014. Pomoct regulovat počet turistů přijíždějících autem má nová aplikace, která řidiče upozorní, zda jsou ve městě volná parkovací místa.

Výletní loď proplouvající Benátskou lagunou
Zdroj: Reuters/Stefano Rellandini/Stefano Rellandini

Benátky zakročí proti jednodenním turistům

Mnohem rázněji zakročily proti zběsilému turistickému ruchu Benátky. Italský klenot si bude za každého turistu účtovat až 10 eur. Doufá, že tak odradí část „jednodenních“ turistů, kteří ráno do města přijedou a večer zase odjedou.

Podle místních tak enormně zatěžují městské služby, aniž by jim nějak přispěli. „Čištění historického centra i zajištění bezpečnosti jsou opravdu výrazné náklady, o které Benátčané po celé roky přicházeli,“ potvrzuje starosta města Luigi Brugnaro.

Otázku, kolik turistů je ještě únosných, si už kladou i evropská velkoměsta jako Barcelona, Vídeň nebo Amsterdam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...