Vídeň - Krajní pravice sice v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku nevyhrála, přesto je hlavním vítězem. Výrazně v nich totiž posílila, zatímco strany dosavadní vládní koalice propadly. Obě krajně pravicové strany získaly dohromady 30 procent hlasů, stejně jako vítězní sociální demokraté (SPÖ). Lidovci (ÖVP) mají 25 procent, což rakouská média označují za největší lidoveckou katastrofu od konce války. Přesné výsledky budou zveřejněny během příštích dnů, dopočítávat se budou korespondenční hlasy.
Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) zvítězila a jako první povede koaliční jednání. Obě „haiderovské“ strany - Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) - ale získaly stejné procento hlasů jako ona. Volební preference strany korutanského hejtmana Jörga Haidera BZÖ se naopak v konečném výsledku ztrojnásobily. Očekává se, že se Haider vrátí do vysoké politiky, v níž se v 90. letech postaral o značný rozruch. „Ani jsem to nečekal, ale s radostí ten výsledek přijímám,“ komentoval volební výsledky Haider.
Předseda SPÖ Werner Faymann spolupráci s krajní pravicí vyloučil a prohlásil, že o budoucí vládě bude jednat s lidovci. Jenže právě Rakouská lidová strana (ÖVP), která hlasování vystoupením z koalice vyvolala, dopadla ve volbách nejhůř a ztratila nejvíc procent. Mluví se o rezignaci předsedy strany a dosavadního vicekancléře Wilhelma Molterera. Ten prohlásil, že porážku utrpěli nejen lidovci, ale hlavně dosavadní politická praxe v Rakousku. „Je to bolestná porážka, kterou nemůžeme jen tak přejít,“ prohlásil Molterer.
Strany bývalé koalice utržily nejhorší porážku od 2. světové války. Až na páté místo se také propadla strana Zelených.
Podle vídeňského zpravodaje ČT Jana Moláčka jsou důvody úspěchu krajní pravice v zásadě dva: Jednak je to nespokojenost Rakušanů s vládou velké koalice - proto buď nešli k volbám, nebo hlasovali právě pro jednu z krajně pravicových stran. Druhým důvodem je to, že lidovci i sociální demokraté používali v předvolebním boji populistickou rétoriku ve stylu krajní pravice. Rakušané proto usoudili, že není třeba volit „kopii“, ale rovnou „originál“.
Otázka je, do jaké míry ovlivnila výsledek účast šestnáctiletých Rakušanů, kteří letos volili na celostátní úrovní v Rakousku poprvé. Statistiky volebních preferencí mladých voličů zatím sice nejsou k dispozici, psycholog Václav Mertin se ale domnívá, že právě oni jsou více ovlivnitelní populistickými politiky.
Nová rakouská vláda: velká koalice nebo pravice?
Scénáře pro budoucí koalici jsou v podstatě dva - vítězní sociální demokraté se zase spojí s lidovci - proti tomu je ale většina Rakušanů - nebo se lidovci domluví právě s krajní pravicí. Pravici v Rakousku posiluje postoj proti Evropské unii, imigrantům a hlavně nespokojenost s dosavadním uspořádáním. V roce 2000 se už jednou do koalice dostala - to kritizovala Evropská unie a Rakousko dokonce několik měsíců čelilo sankcím. Jestli se to bude opakovat, není jisté. Další možností ale je, že SPÖ sestaví menšinovou vládu, což Faymann nevyloučil.
