Rakouská aktivistka chce sdílet štědré dědictví. O části majetku rozhodnou náhodní lidé

Nahrávám video

Více než 614 milionů korun letos získají rakouské dobročinné projekty od jediné rakouské filantropky. Jedenatřicetiletá aktivistka Marlene Engelhornová se rozhodla rozdat 25 milionů eur. Získala je dědictvím a její rodina tyto finance díky využití daňových rájů nedanila. Žena dlouhodobě upozorňuje na nerovnoměrné rozložení kapitálu ve společnosti, kdy podle ní jedno procento nejmajetnějších Rakušanů drží většinu bohatství v zemi. Několik let usilovala o to, aby její dědictví stát zdanil, a když se toho nedomohla, vymyslela netradiční řešení.

Ještě než na deset měsíců zmizí z vídeňských ulic vánoční výzdoba, dostane deset tisíc náhodně vybraných Rakušanů velmi netypický dopis. Dědička značného majetku Marlene Engelhornová je v něm žádá, aby poradili, jak peníze smysluplně utratit. „Jde o osobní žádost o dobrou radu,“ říká sama Engelhornová.

Z těch, co projeví zájem pomoci, má být vybráno pět desítek občanů země. Vytvoří občanskou radu, která vypracuje finální plán, jak v přepočtu více než šest stovek milionů korun vynaložit. Zakázány jsou investice do nezákonných, nehumánních, protipřírodních a ziskových projektů.

Sama Engelhornová na to nebude mít žádný vliv. „Co udělám, když se mi výsledek nebude líbit? Budu s tím prostě muset žít. Taková je jednoduše demokracie. Prostě ne vždycky dostaneme všechno takové, jaké to chceme,“ řekla.

Marlene Engelhornová pochází z rodu podnikatelů spojených s průmyslovými a farmaceutickými společnostmi BASF a Boehringer-Mannheim. Dlouhodobě navrhuje vyšší zdanění bohatých a uvalení speciálních poplatků při dědickém řízení rozdělujícím majetky v hodnotě mnoha milionů či miliard eur. Je také aktivní ve skupině mladých bohatých lidí, kteří plánují většinu svého majetku rozdat lidem a ne použít jen pro vlastní potěšení.

Největším filantropům historie, kteří při zohlednění inflace rozdali ze svých majetků biliony či stovky miliard korun, se mladá Rakušanka neblíží. Především současným dárcům, kteří majetek posílají a distribuují přes vlastní nadace, se ale ani přiblížit nechce. Podezírá je, že se tím často snaží vyhnout placení daní. Rozhodováním o konečném vynaložení peněz pak podle ní jen dál navyšují svůj vliv a moc ve společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým, který stejně jako premiér Donald Tusk v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Členské státy EU finálně schválily nová pravidla na ochranu psů a koček

Členské státy EU v pátek finálně schválily nový právní předpis, jehož cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci a sledovatelnost. Informovala o tom Rada EU. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy. Norma zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Opatření jsou namířená hlavně proti takzvaným množírnám.
před 28 mminutami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
před 1 hhodinou

Ekonomická nespokojenost v Bolívii přerostla v protesty žádající odchod prezidenta

Bolívii už několik týdnů paralyzují rozsáhlé protesty a silniční blokády. Původně sektorové protesty vyvolané nespokojeností s ekonomickou situací přerostly v širší protivládní mobilizaci, která pokračuje i po dílčích ústupcích vlády. Část demonstrantů nyní požaduje rezignaci prezidenta Rodriga Paze, který je u moci od loňského listopadu. Paz odstoupení odmítá a tvrdí, že nebude jednat s těmi, kdo se podílejí na násilnostech. Sám z organizace blokád viní bývalého prezidenta Eva Moralese, který čelí trestnímu stíhání.
před 1 hhodinou

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 2 hhodinami

Evropa bude svou roli v NATO dál posilovat, řekl Rutte

Evropské země budou dále postupně posilovat svou pozici v Severoatlantické alianci, aby snížily její závislost na Spojených státech, řekl před pátečním jednáním ministrů zahraničí NATO jeho generální tajemník Mark Rutte. Doplnil, že USA budou ale stále v Evropě hrát klíčovou roli, a to jak v otázce jaderného odstrašení, tak konvenčních zbraní. Zároveň poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za oznámené vyslání nových vojáků do Polska.
před 4 hhodinami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 5 hhodinami

VideoUmělá inteligence stráží u San Francisca velryby a varuje lodě před srážkou

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.
před 6 hhodinami
Načítání...