New York - Rada bezpečnosti OSN jednomyslně podpořila dohodu světových mocností a Teheránu o íránském jaderném programu. Schválená rezoluce obsahuje sérii opatření vedoucích ke zrušení sankcí přijatých Radou bezpečnosti vůči Íránu před devíti lety. Umožňuje ale také návrat k sankcím v případě, že Teherán nebude dodržovat nedávno uzavřenou klíčovou dohodu, jejíž smyslem je znemožnit Íránu výrobu jaderné zbraně.
Definitivní konec sankcí však bude záviset až na stanovisku Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která musí potvrdit, že Írán všechny své závazky dodržuje. Jak dlouhá doba uplyne od přijetí dnešní rezoluce k vydání stanoviska MAAE a tedy ke konečnému zrušení sankcí, záleží především na míře spolupráce z íránské strany.
Sankcí Evropské unie, USA a dalších zemí vůči Teheránu se rozhodnutí RB OSN nijak nedotkne. Zachováno zatím zůstane i zbraňové embargo.
V americkém Kongresu se naproti tomu čeká ohledně jaderné dohody s Íránem ostrá debata. Prezident Barack Obama už ale vzkázal, že vetuje jakékoli rozhodnutí, které by dohodu ohrozilo. Kritizuje ji přitom i Izrael a situaci odjel do Tel Avivu uklidňovat americký ministr obrany Ashton Carter.
Zaorálek: Dohoda je jen příležitost, její úspěch není jistý
O jaderné dohodě světových mocností s Íránem na bruselské schůzce jednali i ministři zahraničí EU. Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka je dohoda velkou příležitostí ke zlepšení vztahů Unie s Íránem. Teprve se ale musí ukázat, do jaké míry bude dohoda skutečně dodržována.
„Bude se ukazovat v průběhu nejbližšího půl roku, jaké je odhodlání držet všechny principy, které do ní byly zakotveny,“ řekl Zaorálek. Opatrnost je podle něj namístě a jásot může být předčasný.
Podle Zaorálka může dohoda ovlivnit bezpečnostní klima v regionu tím, že ukáže možnost dohody s významným aktérem v oblasti a může přispět ke zklidnění situace. „Je to komplikovaná věc. Írán má rozsáhlé angažmá v celé řadě dalších zemí,“ připomněl. Ministři EU proto podle něj debatovali také o potřebě vypracovat dlouhodobou strategii vztahů s Íránem. „S bilancí ještě na nějakou dobu počkejme,“ dodal Zaorálek.
Rada bezpečnosti v rámci sankcí nejdříve zakázala do Íránu dovážet zbraně a ztížila také finanční transakce. V roce 2010 následovala další omezení v pojišťovacím a finančním sektoru a v oblasti investic do ropného a plynového průmyslu. Některé klíčové postavy režimu dostaly zákaz vstupu na území jiných členských zemí OSN a Revolučním gardám, elitní polovojenské organizaci sloužící k ochraně teokratického režimu, byla zmrazena konta v zahraničí.
