Moskva - Vladimir Putin se vrátil do Kremlu a jeho první zahraniční cesta vedla do Běloruska. Skončila tak éra krize v rusko-běloruských vztazích, usuzuje ruský tisk. Že vedla prezidentova cesta právě za Lukašenkem, není náhoda - jde o symbolické gesto směřované Západu, a to v době, kdy se vztahy Ruska se Spojenými státy i Evropou ochlazují.
Putinova cesta do Běloruska jako symbolické gesto pro Západ
„Putin a Lukašenko jsou autoritářští vůdci, a proto se špatně snášejí. Ale Rusko kvůli uchování imperiálních ambicí je ochotno platit a odpouštět běloruskému vůdci,“ píše list Vedomosti.
Bělorusko a Rusko jsou odsouzeni ke sbližování
Předvídá, že Putinem prosazovaná integrace Ruska, Běloruska a Kazachástánu do Euroasijské unie bude kvůli vzájemné neústupnosti postupovat s potížemi. „Je to jen symbolické gesto vypočítané pro Západ,“ soudí Novyje izvestija o Putinově návštěvě. „Obě země jsou odsouzeny ke sbližování, neboť cítí ochlazení ve vztazích s Evropou a s USA. A Minsk se po rozehnání opozičních demonstrací a popravě mladíků obviněných z terorismu vůbec ocitl v izolaci,“ dodává deník.
Vladimir Putin a Alexander Lukašenko
Vřelost Lukašenkova přivítání ruské delegace na letišti by podle Kommersantu nejlépe vystihoval výraz „udusit v objetí“. Sám Putin hovořil o „zvláštním partnerství“, zatímco hostitel vypočítával, že mezi oběma státy není hranic, mají celní unii, prakticky společnou ekonomiku a společnou zbrojní výrobu, v čemž podle autorovy ironické poznámky Rusko a Bělorusko předstihly i Evropskou unii, a to ještě za dob Sovětského svazu.
Bělorusko se však v ruských očích stalo první zemí „jen včera a jen na jeden večer“, protože Putin se míní v kazašské metropoli Astaně zastavit až při zpáteční cestě z Pekingu, a tak se jeho první cesta připravovala západním směrem; z Minsku zamíří do Berlína a Paříže.
Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko
Bělorusko ze spojenectví s Ruskem značně těží
Vládní deník Rossijskaja gazeta vypočítal, jaké výhody Bělorusku spojenectví s Ruskem přináší: za tisíc metrů kubických ruského plynu platí jen 160 místo 400 dolarů, což Minsku umožňuje uspořit okolo dvou miliard dolarů. Dalších deset miliard Moskva poskytne na výstavbu jaderné elektrárny, jejíž první blok má být spuštěn v roce 2017.
Od chystaného spojení automobilek KAMAZ a MAZ si Moskva a Minsk slibují schopnost „čelit jakémukoliv dovozu“ kamionů. List však poukázal i na „přehnané požadavky“ běloruského vedení ohledně ruské účasti na privatizaci státních podniků, na čemž zřejmě dosud vázlo uvolnění další části z třímiliardového úvěru na léta 2011 až 2013.
Rusko-běloruská témata