Putin otevírá veřejnosti zakázané město Šichany. Místo, kde se podle vědců vyráběl novičok

Uzavřené město Šichany, kde se podle ruských vědců vyvíjely armádní jedy včetně nervově paralytické látky novičok, která podle britské vlády posloužila k otrávení bývalého ruského a britského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury, bude od 1. ledna 2019 přístupné všem návštěvníkům. Příslušný dekret s podpisem prezidenta Vladimira Putina zveřejnil Kreml. Tajné laboratoře chemických zbraní byly podle médií nedávno zničeny.

Prezidentův výnos nařizuje ruské vládě a úřadům v Saratovské oblasti, aby během šesti měsíců podnikly potřebné kroky a poskytly příslušné finance na zajištění vyváženého rozpočtu města, které v minulosti mělo krycí názvy Volsk-17 a Volsk-18. Městečko má asi 5500 obyvatel, poznamenal server Newsru.com.

Šichany, které leží v Povolží asi 730 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, je sídlem odbočky ruského Státního vědeckovýzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT), který vývoj armádních otravných látek zastřešoval. Město, až dosud nedostupné pro cizince a Rusům přístupné jen na zvláštní povolení, se dělí do několika sektorů; armádní výzkum byl soustředěn do zóny Šichany-5.

Když Rusko loni v souladu s mezinárodní smlouvou dokončilo likvidaci svých chemických zbraní, bylo rozhodnuto o stržení objektů výzkumného ústavu. „Budovy, kde se vyvíjely jedy, ničí. Každý úlomek suti je přitom spalován ve speciální peci s teplotou 800–1200 stupňů. Ani potom nejsou úlomky bezpečné, odvážejí je do speciálního úložiště,“ napsala v květnové reportáži z uzavřeného města ruská tisková agentura RIA Novosti.

Britský tisk tehdy spekuloval, že objekty v Šichany se likvidují před příjezdem expertů z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), aby jim tak Rusové zabránili vyšetřit otravu Skripalových a nalézt tam důkazy.

Další osud výzkumného ústavu je nejistý. Ve městě kolují fámy, že ústav úplně zruší, zatímco městští zastupitelé tvrdí, že bude fungovat do roku 2025. „Naše továrna, která je odbočkou moskevského ústavu GNIIOChT, stále funguje. Nevíme, co se s ní stane po otevření města,“ řekla agentuře AFP mluvčí místní radnice Julija Erchovová.

V Rusku dodnes existují asi čtyři desítky uzavřených měst, dodala AFP a připomněla, že za sovětských dob se utajovala i poloha těchto míst.

Šichany proslavil novičok, který podle Londýna posloužil k březnové otravě Skripalových v Salisbury, ti se však posléze zotavili.

V Amesbury, vzdáleném deset kilometrů od Salisbury, pak byla 30. června ohlášena otrava další dvojice lidí. Novičok byl v tomto případě v lahvičce od parfému. Zasaženi byli pětačtyřicetiletý Charlie Rowley a o rok mladší Dawn Sturgessová, která 8. července zemřela. Stav muže se podle zdravotníků mezitím zlepšil.

V případě otravy Skripala a jeho dcery Londýn vinu připsal Moskvě, která ale jakýkoli podíl na otravě popřela. Případ vyvolal hlubokou diplomatickou krizi mezi Kremlem a Británií i dalšími zeměmi, provázenou vypovězením diplomatů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 1 hhodinou

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...