Putin: Američané usilují o světovou nadvládu a doplatí na to

Moskva – Neobvykle tvrdou kritiku politiky Spojených států obsahoval dnešní projev ruského prezidenta Vladimira Putina na zasedání takzvaného Valdajského klubu v jihoruském Soči. Prezident obvinil Washington, že chce oživit politická schémata z dob studené války, vnucuje veřejnosti tezi jednopolárního světa, manipuluje veřejným míněním a řídí se právem silnějšího. „Diktátorské“ pokusy USA ovládnout svět ale budou mít přesně opačný efekt, varoval Putin na shromáždění ruských politologů.

5 minut
Horizont: Ostrý projev Putina v Soči
Zdroj: ČT24

„Znovu jsme svědky pokusů rozdělit svět, slepovat koalice a vytvářet obraz nepřítele, jak tomu bylo v letech studené války. Snaha získat právo na světové vůdcovství je rovna snaze získat právo na diktát,“ konstatoval šéf Kremlu. „V dobách studené války dávala ochrana spojenců před 'strašlivým' nepřítelem Americe právo komandovat. Nyní, ve změněných podmínkách, se USA snaží znovu realizovat schémata globálního řízení. Cílem je dokázat svou výjimečnost a získat politické a ekonomické dividendy,“ řekl Putin.

Veškeré podobné pokusy podle ruského prezidenta vyvolají nevyhnutelně protitlak, odvetnou reakci a přesně opačný efekt. Pokud nebude vytvořen „systém vzájemných závazků a dohod“ mezi světovými mocnostmi, budou se stále častěji objevovat příznaky světové anarchie. Už dnes podle Putina vzniká pravděpodobnost celé řady vážných konfliktů s přímou či nepřímou účastí velmocí. „Ukrajina je jedním z příkladů, zdaleka ale ne posledním,“ upozornil.

Vladimir Putin při zahájení Valdajského klubu
Zdroj: Metzel Mikhail/ČTK/ITAR-TASS

Zbavit se velkého množství jaderných zbraní by byla chyba

Putin v projevu rovněž naznačil nový přístup Ruska k otázce omezování jaderných arzenálů, která je jednou z priorit prezidenta USA Baracka Obamy. Šéf Kremlu se přihlásil k myšlence snižování počtů jaderných zbraní, ale varoval před „kritickým snížením“ jejich množství.

Putin upozornil, že některé státy dnes disponují vysoce přesnými druhy zbraní, jejichž účinky jsou blízké zbraním hromadného ničení. „V případě úplného odmítnutí jaderného potenciálu či kritického snížení jeho objemu hrozí, že státy, jež jsou v čele vývoje vysoce přesných zbrojních systémů, získají vojenskou převahu,“ konstatoval. Mohou pak podlehnout lákadlu prvního globálního úderu.

Úryvky z Putinova projevu:

  • „Studená válka skončila, ale po ní nepřišel mír. Takzvaní vítězové studené války se rozhodli pokračovat, změnit svět podle svých zájmů. A jestli jim systém mezinárodních vztahů, práva, kontrolních mechanismů překážel v dosažení jejich cíle, prohlásili je za zbytečné, zastaralé a zavrženíhodné.“
     
  • „Možná je jedinečnost Spojených států v tom, že jejich vůdcovství je nám všem prospěšné a jejich všudypřítomné vměšování po celém světě přináší klid, pokrok, prosperitu a demokracii. Ale dovolím si tvrdit, že to tak není. Vůbec ne. Jednostranný diktát a vnucování vlastních vizí přináší přesně opačný efekt.“
     
  • „Vytrvale jsme vedli diskuzi o všech tématech spojených s asociační dohodou Ukrajiny s EU. Řekli nám, že to není naše záležitost. Místo toho, aby se vedl civilizovaný rozhovor, dovedli to až ke státnímu převratu. Rozvrátili zemi, zničili zemi ekonomicky i sociálně a dovedli až k občanské válce.“
Vladimir Putin
Zdroj: Metzel Mikhail/ČTK/ITAR-TASS

Nechceme výjimečné postavení ve světě, náš program je mírový

Ruský prezident odmítl tvrzení západních politiků, že Moskva se snaží obnovit někdejší sovětské impérium a podkopává svrchovanost sousedních zemí. Do chaosu Ukrajinu podle Putina neuvrhlo Rusko, ale Spojené státy a Evropská unie. Dnešními prioritami Ruska jsou podle Putina „další rozvíjení zásad demokracie a otevřené ekonomiky, urychlení vnitřního rozvoje s využitím pozitivních světových tendencí a konsolidace společnosti na základě tradičních hodnot a vlastenectví“.

„Moskva si neosobuje právo na výjimečné postavení ve světě, to bych chtěl zdůraznit,“ prohlásil prezident. „Máme integrační, pozitivní a mírový program. Ctíme zájmy jiných a chceme, aby ostatní ctili zájmy naše,“ dodal.

Svět podle Putina vstoupil do epochy změn a hlubokých transformací, kdy je nutno dbát na ostražitost a vyvarovat se nepromyšlených kroků. „Po studené válce světová politika tyto vlastnosti poztrácela a měla by si je znovu připomenout. V opačném případě zůstanou naděje na mírový a stabilní rozvoj nebezpečnou iluzí a nynější otřesy se stanou předzvěstí krachu světového řádu,“ varoval šéf Kremlu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA dokončily první prodej venezuelské ropy za zhruba 500 milionů dolarů

Spojené státy dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Agentuře Reuters to ve středu řekl nejmenovaný americký činitel. Dodal, že další prodeje by měly následovat v příštích dnech a týdnech.
před 21 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...