První srážka družic na světě - kolize satelitů USA a Ruska

Mys Canaveral (USA) - Na oběžné dráze kolem Země došlo k první historické srážce dvou družic. Stalo se tak v úterý ve výšce asi 800 kilometrů nad Sibiří a srazil se při ní americký satelit komunikační firmy Iridium a nefunkční ruská vojenská družice. Oznámil to v noci na dnešek americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

„Byla to náhoda, stačilo, aby se jedna družice opozdila o setinu vteřiny, a minuly se o 80 metrů. Musíte si uvědomit, že ta družice letí rychlostí 8 kilometrů za vteřinu,“ okomentoval incident odborník na kosmonautiku Antonín Vítek. „Pravděpodobnost kolize je i u nesledovaných satelitů velmi malá, snad miliontina procenta,“ dodal Alexander Golt, nezávislý vojenský analytik.

Podle pravidel vesmírného provozu měla ustoupit ta družice, kterou lze řídit - tedy ta americká. Jenže ze Země se sledují jen dráhy satelitů, u kterých hrozí srážka s pilotovanými objekty. NASA se teď bojí hlavně mračna trosek. Výrazné nebezpečí nehrozí, ale i malý úlomek by pořádně zavařil Mezinárodní vesmírné stanici. Ta krouží o 450 kilometrů níž. „Kdyby bylo zle, je ISS schopná manévrovat tak, aby se troskám vyhnula. V minulosti jsme to udělali už osmkrát,“ ujistil mluvčí NASA John Yembrick.

Srážka satelitů nasvědčuje tomu, že na oběžné dráze Země začíná být přeplněno. Kolují tam necelé 3 tisíce funkčních satelitů a přes 19 tisíc lidmi vyrobených předmětů, většinou vyřazených nebo rozpadlých družic. Vždyť ta první, ruský Sputnik, z oběžné dráhy poprvé zapípala už v roce 1957. Likvidovat trosky by bylo velmi drahé, právě ony jsou přitom už teď největším rizikem vesmírných letů.

Trosky mohou ohrozit Hubbleův teleskop

Některé z 500 až 600 úlomků trosek jsou velké kolem deseti centimetrů. Představují riziko pro Hubbleův vesmírný teleskop a pro satelity, jež se pohybují na vyšších oběžných drahách než ISS. Trosky družic se nedají odstranit. Jediná možnost, jak se jim vyhnout, je upravit dráhy satelitů, kterým by s nimi mohla hrozit srážka. Američtí vědci ale doufají, že většina úlomků nakonec shoří v zemské atmosféře.

EU: Je třeba minimalizovat riziko podobných kolizí 

Evropská unie dnes vyzvala v Ženevě na půdě Konference pro odzbrojení k přijetí pravidel, která by minimalizovala riziko dalších podobných kolizí. „Taková prevence by přispěla k posílení mezinárodní bezpečnosti a podpořila by mezinárodní spolupráci na poli svobodného zkoumání a využívání vesmíru všemi státy k mírovým účelům,“ citovala prohlášení českého předsednictví agentura Reuters. Unie dále vyzvala všechny státy, aby se zdržely úmyslných akcí, které by mohly zničit nebo poškodit jakékoli objekty ve vesmíru.

Iridium zničený satelit nahradí do 30 dnů 

Společnost Iridium, jejíž satelit se při srážce roztříštil, měla na oběžné dráze 65 telekomunikačních družic. Zničení jedné z nich způsobilo dočasný výpadek signálu uživatelům sítě, kterou využívá především americké ministerstvo obrany. Zástupci společnosti nicméně předpokládají, že do 30 dnů zničenou družici nahradí rezervním satelitem. Takové náhrady jsou podle odborníků běžné, každá společnost má ve vesmíru několik rezervních satelitů, které v případě potřeby navede na dráhu nefunkční družice.

Komerční družice systému Iridium byla vypuštěna v roce 1997, ruská v roce 1993. Každá z nich měla hmotnost asi 455 kilogramů. Společnost Iridium sídlí ve městě Bethesda v americkém státě Maryland. Podle původních plánů hodlala vyslat na oběžnou dráhu 77 družic, které by pokrývaly celý zemský povrch. Proto byl program nazván Iridium - podle prvku, který má 77 elektronů obíhajících jádro.

Podle NASA byly dosud zaznamenány pouze čtyři srážky lidmi vyrobených objektů na oběžné dráze kolem Země, vždy se ale jednalo jen o odhozené součásti nebo stupně nosných raket, případně malých satelitů, a tyto srážky se považovaly za zanedbatelné. Nynější srážka dvou mohutných půltunových družic je tudíž historicky první, upřesnil mluvčí NASA.

  • Družice autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/139/13830.jpg
  • Přeplněná oběžná dráha Země autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/679/67871.jpg
  • Satelit autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/678/67732.jpg
  • Počty satelitů ve vesmíru autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/678/67734.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice, píší italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci přehlídky.
před 4 mminutami

Talankinův Oscar se ztratil, když s ním režiséra v USA nepustili do letadla

Ruský režisér Pavel Talankin postrádá svou sošku Oscara poté, co mu s ní ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale Oscar nenašel, píše stanice BBC.
před 5 mminutami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 1 hhodinou

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 2 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 3 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 4 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 9 hhodinami
Načítání...