První máj ve Francii: Do ulic vyšli stoupenci a odpůrci krajní pravice, došlo i na střety

Po celé Francii probíhají ku příležitosti prvního máje protesty proti krajně pravicové Národní frontě (FN), jejíž kandidátka Marine Le Penová se dostala do druhého kola prezidentských voleb. Naopak příznivci FN se sešli na mítinku u sochy Johanky z Arku v Paříži. Při demonstraci extrémní levice v metropoli došlo i na násilí.

Ve Francii dál platí výjimečný stav, kvůli protestům je ale nyní k dispozici ještě větší množství bezpečnostních pracovníků. Celkem bylo jen ve francouzské metropoli nasazeno na 9 tisíc policistů či vojáků.

Násilí rozpoutalo u pařížského náměstí Bastilly asi 150 maskovaných demonstrantů, kteří na příslušníky pořádkových sil házeli zápalné lahve a kameny, uvedl web deníku Le Figaro. Policejním těžkooděncům se výtržníky podařilo v přilehlé ulici zčásti obklíčit. 

Stovky lidí v maskách začaly házet molotovovy koktejly a petardy na policisty. Čtyři policisté při tom utrpěli zranění a čtyři lidi naopak zadrželi za neoprávněné držení zbraně a za násilí páchané na strážcích veřejného pořádku.
Petr Zavadil
zpravodaj ČT

Desetitisíce lidí vyšly s hesly proti krajní pravici do ulic v Paříži, Marseille, Nantes i Lille. Zatímco pět velkých odborových svazů vyzvalo své členy, aby nevolili Le Penovou, jen dva vyjádřili svou podporu favoritovi, kterým je centrista Emmanuel Macron.

Část odborů se totiž podle agentury AP obává, že Macron by v případě vítězství zrušil systém ochrany práv pracovníků.

Příznivci FN se shromáždili u sochy francouzské hrdinky Johanky z Arku v Paříži. Setkání pořádal tradičně bývalý předseda krajně pravicové Národní fronty Jean-Marie Le Pen, otec Le Penové. Z davu zaznívaly výkřiky jako „Francie Francouzům“ nebo „islám pryč“.

Macron je Hollande na druhou. Vykládá nám o budoucnosti, a přitom nemá děti. Vykládá nám o pracujících, a přitom je to bývalý bankéř u Rothschildů.
Jean-Marie Le Pen
bývalý předseda Národní fronty

Samotná Le Penová v poledne zahájila svůj mítink ve Villepinte na severním předměstí Paříže. Svého centristického rivala Emmanuela Macrona kritizovala za to, že neřekl, kdo bude v případě vítězství jeho premiér. „Můj sok se neodvažuje říct, koho jmenuje, bezpochyby proto, aby Francouze nevyděsil,“ řekla Le Penová podle francouzského tisku svým sympatizantům.

Le Penovou ve Villepinte doprovázel neúspěšný prezidentský uchazeč a její kandidát na předsedu vlády Nicolas Dupont-Aignan. Macrona označil za „mladou a nevyzrálou“ verzi končícího prezidenta Francoise Hollanda. Zvolení Macrona by podle něj znamenalo „definitivní zavření Francie do vězení, jakým je Evropská unie“.

Francouzi chtějí naději, vzkázal Macron Le Penové

Macron uspořádal svou poslední velkou předvolební akci na výstavišti La Villette na severovýchodním okraji Paříže. „Tváří v tvář urážkám a oplzlostem znovu zemi vybudujeme,“ řekl na shromáždění několika tisíc svých příznivců.

Zároveň svou soupeřku obvinil z „dobře známé hrubosti“ a zdůraznil, že Francouzi „chtějí naději a optimismus“. „Proto nás umístili do čela (volebních preferencí),“ dodal s tím, že i v rozhodujícím druhém kole voleb v neděli musí zaznít „hněv“ voličů, kteří jej projevili již v prvním kole.

Macron dopoledne u jednoho z pařížských mostů uctil památku Maročana Brahima Bouarrama, jehož 1. května 1995 svrhli do Seiny krajně pravicoví aktivisté. Otec dvou dětí neuměl plavat a utopil se. Pachateli byli účastníci demonstrace FN u sochy Johanky z Arku.

Podle Macrona se strana navzdory všem snahám od té doby nijak nezměnila. „Ty kořeny tu pořád jsou a jsou pořád živé. Stejné příčiny způsobují stejné důsledky,“ podotkl prezidentský kandidát.

Podle čerstvého průzkumu veřejného mínění, který zveřejnila agentura Opinionway, Macron příští neděli Le Penovou porazí poměrem 61 procent ku 39 procentům hlasů.

„Neznámých je tam celá řada, Le Penová začala manévrovat, uzavřela historicky velmi významnou alianci s tradičním gaullistou Dupont-Aignanem. Ten má i u nás řadu politických přátel, takže to může mít dopad na uvažování o Le Penové v české politice. Tím ji zbavil izolace, kde byla partaj čtyřicet let. Otázka je, jestli jí to její vlastní voliči schválí,“ konstatoval bývalý velvyslanec ČR ve Francii Pavel Fischer.

Řadě lidí se nechce jít volit

Podle něj to, že dělá kompromisy tak brzy, může být důkaz pragmatické politiky, k níž se dosud vždy stavěla zdrženlivě. „Za týden urazila Le Penová velký kus cesty, od první volby začala říkat, že s vystoupením z eurozóny si můžeme počkat, začíná manévrovat tak, že je nakonec otázkou, jak ta čísla dopadnou,“ poznamenal Fischer.

„U Macrona uvidíme velkou nejistotu, protože celá řada voličů se v jeho diskursu nenachází a má sto chutí nejít vůbec volit, a proto i volební účast může mít velký dopad na celkový výsledek a není konec všem překvapením,“ dodal exvelvyslanec.